Takzvané domy chráněné zemí si získávají své příznivce i u nás; jsou ekologické i ekonomické – využívají výhod pasivně-solárních staveb. Průměrná tepelná spotřeba je asi pětina spotřeby dnešních „klasických“ nových domů. Ve srovnání s domy staršími je spotřeba dokonce 15x nižší.

Zatímco v zahraničí se staví domy chráněné zemí již dlouho, ve velkém a jejich projekty zpracovávají renomovaní architekti, u nás tomu tak zatím není. Ten, kdo se nadchl pro bydlení pod zemí, má dvě možnosti – podívat se po hotovém domě na některém ekosídlišti (jejich lokality jsou ovšem velmi omezené) nebo začít stavět sám. „Dům chráněný zemí si můžeme postavit i svépomocí nebo lépe jej svěřit stavební firmě,“ říká Helena Frkalová, předsedkyně občanského sdružení Zelené bydlení, které se zabývá stavbou těchto domů. A dodává: „Podmínkou je kvalitní projekt a jeho důsledné dodržování během stavby, důraz se klade na vysoce kvalifikované provedení stavebních prací – pozornost proto věnujeme pečlivému výběru stavební firmy; musí mít rozhodně s tímto typem staveb zkušenosti.“ Nosné konstrukce domů jsou postaveny většinou z monolitického betonu, který má vysokou odolnost proti tlakům obklopující zeminy. A také vynikající tepelně-akumulační vlastnosti.

Pěkně v řadě za sebou...

Vedle individuálních rodinných domů se u nás staví i řadové projekty. Takovým příkladem je například ekologické sídliště Jižní Chlum u Zlína nebo Květné u Poličky (Zelené bydlení). Navštívit tady lze vzorový dům, prohlédnout si všechno krok za krokem a seznámit se s tím, jak vypadají místnosti prosvětlené světelnými tubusy. Vyzkoušet si můžete, jaký je v domě vzduch, zkontrolovat vlhkost, teplotu, zastínění.

Využijí se i horší pozemky Domy chráněné zeminou jsou dobrým tipem na využití problematického pozemku. Lze je stavět tam, kde je třeba zachovat nerušený ráz krajiny, i na pozemcích levných, atypických či extrémně svažitých, kde postavit klasický dům je obtížné a finančně náročné. Takže pokud máte takový pozemek, uvažujte nad zeleným domem. Nebo naopak – jestliže vás zemljanky nadchly, podívejte se nejlépe po svažitém pozemku. Můžete ušetřit – pravděpodobně bude levnější než pozemek na rovině. Stavba se do svahu dokonale zakousne; zanoří se svou severní stranou do terénní vlny. I když ve svahu se dům do terénu lépe začlení, stavět je možné i na velmi mírném svahu nebo na úplné rovině a potom dům teprve zeminou přihrnout. Je samozřejmé, že musí být k dispozici poměrně velké množství zeminy, od věci tak není dohodnout se někde poblíž, kde je zřejmé, že budou mít kubíky nadbytečné zeminy; kde se začínají hloubit garáže nebo základy bytových domů. Za odvoz zeminy bude také velmi rád ten, kdo si právě staví na zahradě bazén.

  • V zimě má okolní zemina ve dvoumetrové hloubce teplotu asi +10 °C. I když venku silně mrzne; dům nepromrzá.
  • Pokud v zimě nejde delší dobu elektřina, nevadí. Teplota v domě neklesne pod +20 °C.
  • Když v největších mrazech jedete na lyže, a dům tedy opustíte, nemusíte ho vůbec temperovat - teplota neklesne ani tak pod + 17°C.
  • V létě mají stěny i střecha domu chladicí efekt. Při venkovní teplotě +31 °C má okolní zemina v dvoumetrové hloubce teplotu kolem +15 °C a dům chladí.

Proč se rozhodnout pro dům chráněný zemí? Třeba pro ticho a klid. Domy jsou uvnitř dokonale zvukově izolovány. Uvnitř je stále příjemná teplota a vlhkost vzduchu. Je tady ale možná nečekané světlo. Dům je prosvětlený od jihu velkými skleněnými stěnami a do zadních místností je příjemné rozptýlené světlo přiváděno stejně jako třeba do malířských ateliérů – stropem, tubusovými světlovody. Další výhody? Stavba odolává lépe požáru, extrémním vedrům, mrazům i vichřici - a také zlodějům.

-ag- Foto: Občanské sdružení Zelené bydlení, SEA