Objev v hloubi země

Pokladů v podobě hrnců plných zlata jsou plné pohádkové knížky, reálně nalezených je však v naší době již pramálo. Archeologický nález také není příliš častý, ovšem pokud najdeme předměty historické hodnoty na našem pozemku při stavbě či rekonstrukci nemovitosti, není to často radost, naopak může znamenat určité komplikace. V takové situaci je třeba dodržet určitý postup, definovaný v paragrafu 23 Zákona o státní památkové péči. Podle tohoto zákona je archeologickým nálezem věc nebo soubor věcí, které jsou dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku, a zachovaly se zpravidla pod zemí. Pokud nedošlo k takovému nálezu při archeologickém výzkumu, který je podle zákona oprávněn provádět pouze Archeologický ústav Akademie věd České republiky, je nutné tento nález oznámit, a to Archeologickému ústavu či nejbližšímu muzeu buď přímo, nebo prostřednictvím obce, na jejímž území k takovému nálezu došlo. Oznámení učiní nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž k archeologickému nálezu došlo, a to nejpozději do druhého dne nebo vzápětí poté, kdy se o archeologickém nálezu dověděl.

Nález je nedotknutelný

Možnou komplikací však může být povinnost ponechat místo naleziště i samotný archeologický nález beze změn, a to minimálně po dobu pěti dnů, kdy přijde na prohlídku zástupce Archeologického ústavu nebo muzea, zabezpečí místo nálezu i nález samotný a učiní veškerá nezbytná opatření pro jeho záchranu před poškozením, zničením nebo odcizením. Ovšem citelným zásahem do stavebního plánu a do práv stavebníka vůbec je velká prodleva v pokračování stavby, neboť majitel či investor musí umožnit provádění výzkumných prací. V případě zvláště významného archeologického nálezu může stavební úřad po poradě s Ministerstvem kultury ČR ve veřejném zájmu zrušit vydané rozhodnutí o povolení stavby, MK ČR pak také určí způsob uhrazení prokazatelných nákladů a ztrát, vzniklých v souvislosti s prodloužením doby výstavby nebo z důvodu nařízení zvláštního režimu výstavby. Proti rozhodnutí MK ČR o nákladech lze podat opravný prostředek, který se však v tomto případě vždy podává k soudu.

Nálezné

Ten, kdo objeví archeologický nález, k němuž nedošlo při archeologickém výzkumu, má nárok na nálezné. Je vypláceno krajským úřadem, a to do výše ceny materiálu, je-li nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných surovin, v ostatních případech až do výše 10 procent jeho kulturně historické hodnoty, kterou určí odborný posudek. Nálezce má také právo na náhradu nutných nákladů, které mu v souvislosti s nálezem vznikly. I o této náhradě rozhoduje a vyplácí ji krajský úřad. Nárok na přiměřenou jednorázovou náhradu má i vlastník nemovitosti, kde došlo k nálezu, a to pokud byl podstatně omezen v běžném užívání nemovitosti, případně i jiného majetku. Současně je Archeologický ústav či jiná oprávněná organizace povinna uvést nemovitost či jiný majetek v předešlý stav. Není-li to možné, má vlastník nárok na peněžitou náhradu. Právo na tuto náhradu je třeba uplatnit u Archeologického ústavu nebo jiné oprávněné organizace do šesti měsíců od ukončení výzkumu nebo od ukončení opatření na ochranu archeologického nálezu, jinak toto právo zaniká. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o náhradě i její výši krajský úřad.

-Dana D. Daňková-Foto: