Dnes se seznámíme s představou, jak by pasivní dům měl fungovat, a to na základě informací získaných z publikací, odborných článků a projektových dokumentací.

Připomenutí definice pasivního domu

Technická normalizační informace TNI 73 0329, která je určena pro zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikaci obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění, uvádí, že pasivním domem nazýváme objekt, který se vyznačuje roční potřebou tepla na vytápění v hodnotě 20 kWh/m2 celkové podlahové plochy. To platí pro rodinné domy. Podobná publikace s názvem TNI 73 0330 pak upřesňuje, že frekventovaná hodnota 15 kWh/m2 platí pro domy bytové, tj. pro domy s více než třemi byty. Je to teoretická hodnota stanovená výpočtem, bez vlivu účinnosti otopné soustavy a zdroje tepla, se započítáním standardizovaných vnitřních tepelných zisků a zahrnující vnější tepelné zisky od oslunění. Hodnota měrné spotřeby tepla v sobě zahrnuje i tepelnou ztrátu větráním. Abychom dosáhli takto nízkých hodnot, neobejdeme se bez řízeného větrání spojeného s rekuperací tepla, za předpokladu, že jinak je budova zcela těsná.

Měrná roční spotřeba tepla však není jediným ukazatelem naznačujícím, zda dům je, či není domem pasivním. Dalším parametrem je určitě průměrný součinitel prostupu tepla, který by neměl přesáhnout hodnotu 0,22 W/(m2K). Podle konkrétních podmínek se doporučuje hodnota 0,15 až 0,18 W/(m2K).

Účinnost zpětného získávání tepla by měla být větší než 75 %.

Těsnost obálky budovy musí být zaručena projektovým návrhem nebo ověřena měřením a výměna vzduchu dosažená rozdílem tlaku 50 Pa vně a uvnitř budovy nesmí přesáhnout hodnotu 0,6 1/h.

V pasivním domě se nepředpokládá strojní chlazení v letním období. Dům musí být navržen tak, aby nejvyšší teplota v letním období nepřesáhla nikde 27 °C. U pasivních domů je ještě předepsáno hodnocení potřeby primární energie pro vytápění, přípravu teplé vody a provoz domovní techniky. Hodnota se získá vynásobením jednotlivých potřeb energie podle příslušného typu zdroje odpovídajícím faktorem energetické přeměny. Ten činí např. pro fosilní paliva 1,1 kWh/kWh, u elektrické energie 3 kWh/kWh a pro biomasu 0,05 kWh/kWh.

Příště budeme konfrontovat představu se skutečností vyplývající z praktických poznatků získaných několikadenním pobytem v pasivním domě.

Bezplatné poradenství

Máte-li zájem o další informace týkající se této problematiky, nebo pokud si chcete nechat poradit, jakým způsobem můžete ušetřit v budoucnu peníze za energie, můžete na TvujDum.cz využít bezplatného a nezávislého poradenství občanského sdružení Energy Centre České Budějovice (ECČB).

-Ing. Zdeněk Krejčí, technik ECČB-Foto: www.profimedia.cz