Optimální by samozřejmě bylo, aby na střeše přes zimu nebyl vůbec žádný sníh. Není o co stát, může celkově vážit tuny. Když se nakupí, pak jeho hmotnost může poškodit okapy a nečekaný pád lavin ohrozit obyvatele před domem a v zahradě. To není radno podceňovat. V horách se standardně instalují na střechu sněhové zábrany, ale protože v posledních letech máme občas enormní množství sněhu i v nížinách, je rozhodně užitečné podívat se, co se sněhem na střeše lze udělat.

Je především nutné snažit se o to, aby se sníh ve větším množství na naší střeše nedržel. A to už předem – správným výběrem krytiny, sklonem střechy, případně temperováním projektovaným při stavbě domu. A potom, když už tam sníh je, aby se vždycky bezpečně, to znamená pomalu a postupně, rozpouštěl. Aby nesjížděl do okapových žlabů, nekupil se v nich, nezatěžoval je a nepoškodil. Starší žlaby pod tíhou sněhového přívalu mohou deformovat fixní šrouby, žlab se může odtrhnout z upevnění a s lavinou spadnout na zem. Oprava vysokých žlabů v zimě je potom vysoce nepříjemná.

Temperujte střechu

Vytápěním získá střecha nebo okapy konstantní teplotu, při které krytina ani okapy nezamrzají, led se nekupí, ale disciplinovaně a pomalu odtéká jako v jiných ročních obdobích. Celý vtip spočívá v instalaci topných kabelů, které průběžně své okolí rozmrazují. A kam je necháte upevnit, to si můžete vybrat podle potřeby a financí, které chcete investovat. Důležité je vytipovat si v zimě předem, odkud nejvíce padají laviny, kde se sníh hromadí. Kabely se mohou umístit na severní část střechy, kde se vyskytují v zimě největší problémy, temperovat můžete nechat obvod střechy nebo jen okapy.

Topné kabely se v domě potom zapojí do samostatného okruhu a rozmrazování by měl řídit regulátor, který vyhodnotí teplotní a vlhkostní podmínky (zapne systém včas, tehdy, když se led a námraza začínají vytvářet), pracuje tedy efektivně, a přitom úsporně. Sami, při ručním ovládání, bychom na střeše mohli „zatopit“ příliš, nebo zase nedostatečně.

Sněhové zábrany jsou velmi užitečná věc

Zábrany mohou mít různý tvar a vyrábějí se z různého materiálu – většinou z kovů odolných vůči deformaci, které jsou potaženy plastem nebo zinkem. Zábrany musejí odolávat samozřejmě i velkému vlhku, nesmějí rezavět. Jejich úkolem je sníh udržet na střeše, omezit jeho padání ve velkých kusech, sjíždění do žlabů. Sníh tak pomalu odtéká, případně ho spadne na zem malé množství, které nepoškodí okolí domu, nezdemoluje vegetaci a hlavně zabrání úrazům lidí na zemi. Zábrany mohou mít podobu různých háků, zoubků a mřížek; jiné jsou deskové nebo trubkové: obvod střechy tak kopírují vodorovně uložené dvě až čtyři trubky s malými rozestupy, případně deska (dlouhá kovová lišta s perforovanou spodní částí, kterou sníh protéká). Zábrany je většinou možné přizpůsobit barvě střešní krytiny.

Kolik to stojí?

Nejlevnější jsou protisněhové háky z pozinkovaného plechu, které se využívají v oblastech méně sněhem zatěžovaných; dáte za ně zhruba 20 – 40 korun za kus. Vybírají se podle toho, na jaký typ krytiny jsou konkrétně určeny (některé jsou univerzální, jiné určené na dva tři typy krytiny). Dražší jsou zábrany deskové a tyčové (asi od 700 Kč do 2 tisíc korun za metr včetně kotvení). Ještě o něco nákladnější jsou zábrany trubkové. V horských oblastech stojí za úvahu i koupě protiskluzových střešních tašek, stojí asi 70 – 90 Kč/kus. Protizámrazová ochrana střech a okapů vyjde různě, je to velmi individuální, protože kabely, topné smyčky a další prvky jsou na trhu ve velmi rozdílném provedení. Konečnou cenu je tak nutné konzultovat s příslušnou firmou.

Od věci není připojištění. Pojistit se lze před škodami napáchanými pádem sněhových nebo ledových lavin ze střechy. Nutné si je ale zjistit v pojišťovně podmínky – zda nebude právě vzhledem k dané oblasti vyžadovat nějakou minimální ochranu střechy v podobě zábran.

-ag-Foto: