Pokud stavíme dům, musí být vybaven jednou garáží a jedním parkovacím místem. Mají být přednostně řešeny jako součást rodinného domu. Stavba garáže se potom posuzuje společně s domem. Jak ale postupovat, chceme-li si přistavit časem garáž další, nebo ji postavit na své zahradě, kde žádný dům nestojí? Nejdříve musíme podle zákona najít odpovědného projektanta, který vypracuje projektovou dokumentaci a podle ní pak odpovídá za správnost, celistvost, úplnost, bezpečnost a proveditelnost stavby. Odpovídá i za technickou a ekonomickou úroveň projektu, včetně vlivů na životní prostředí.

Projektovou dokumentaci včetně dokladové části (např. stanoviska dotčených orgánů) pak posoudí stavební úřad. Pokud je garáž na našem vlastním pozemku a bude sloužit pouze nám, je na konci celého procesu oznámení povinnost stavebníka oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby.

Jednou ze základních podmínek umístění garáže je to, že musí být umístěna v minimální vzdálenosti 1,5 metru od sousedního pozemku rodinného domu (pokud je za plotem pozemek jiný, vzdálenost se dodržet nemusí, vždy ale záleží na konkrétním případu).

Jak bude naše garáž velká?

Rozhodně stavíme s rezervou; bylo by krátkozraké stavět malou garáž jen proto, že právě vlastníme malé auto. Do garáže se vejde ještě třeba motorka, jízdní kola, sportovní náčiní a skříně na nářadí. Podmínky pro stavbu malých a velkých garáží se liší, přičemž limit je 25 m². Většina dnešních garáží tuto hranici přesahuje, podívejme se tedy nejdříve na ně.

Velké garáže převažují

Garáže větší než 25 m² se nejprve musí na pozemku umístit. To je úkolem územního rozhodnutí. Potom přichází na řadu stavební povolení. Územní rozhodnutí a stavební povolení lze sloučit a požádat o ně najednou v případě, když jsou podmínky území jednoznačné. „To znamená, že vše je vyřešeno a stavbě nic nebrání. Na pozemku nejsou žádné výjimky, je vyřešeno připojení na komunikaci, se stavbou souhlasí sousedi i všechny dotčené orgány. Pozemek není v památkově chráněném území a pokud ano, pak odbor památkové péče se stavbou souhlasí, stejně tak je-li pozemek například v chráněné krajinné oblasti,“ vysvětluje ing. Dana Ševčíková ze stavebního odboru MÚ Praha 5 a dodává: „Pak je možné vydat územní rozhodnutí a stavební povolení najednou. Když podmínky území jednoznačné nejsou (například technicky nelze dostát požadavku umístění 1,5 m od hranice pozemku), musí se nejdříve projednat a udělit výjimka o OTPP (Obecné technické požadavky na výstavbu ve znění pozdějších předpisů), poté přijde na řadu územní řízení a následné stavební povolení.“

Garáž menší než 25 m²

Malou garáž do 25 m² (třeba na motorku a kola nebo sloužící třeba jako sklad nářadí a podobně) lze na pozemku umístit i jen na základě územního souhlasu. Pro jeho vydání musí být prokazatelné, že stavbě nic nebrání (stavba je v souladu s územním plánem, dotčené orgány mají souhlasné stanovisko, všichni účastníci stavebního řízení se stavebním záměrem souhlasí). Pak stavební odbor může vydat územní souhlas dle § 96 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Projekt garáže se týká nejen její stavby, ale musí brát zřetel i na pozdější provozování. To se týká například odvětrání a odvodňování stavby. Odvodňování je zakázáno provádět do kanalizace a odvětrávací otvor nevytápěné garáže je přesně dán. Odpovídá asi 225 cm² na jedno auto, což je okénko velké asi 15x15 cm.

Jak otvírat garáž

Možnost garážovat své auto znamená především větší bezpečnost a pohodlí nejen v zimním období. Garážové stání plní tyto funkce jen z části a pokud to finance a prostor umožňují, stojí za to pořídit uzavíratelnou garáž, případně dvojgaráž. Garážová vrata představují její velmi důležitou součást. Na zásadní otázku: Jak otvírat garáž odpovídá březnové číslo časopisu Dům a zahrada, které je v prodeji od 14.2.2012.

Foto: www.thinkstock.cz