Právě díky ní dřevostavby nabízejí významné úspory při provozu a spolu se všemi uvedenými dalšími výhodami je to důvod jejich rychle stoupající obliby. Podle toho, jaké nároky mají jednotlivé domy na spotřebu energie, se dělí do jednotlivých skupin.

Rozdělení podle spotřeby

Nízkoenergetický, pasivní, nulový a aktivní dům se liší podle spotřeby energie na svůj provoz, tedy zejména za vytápění. Mezi těmito všemi úspornými domy (běžná „neúsporná“ novostavba spotřebuje 80 - 100 kWh/m² za rok) je nejméně úsporný nízkoenergetický dům; ten spotřebuje maximálně 50 kWh/m² a rok. Pasivní dům je úspornější – stačí mu ročně 20 kWh/m². Nulový dům nespotřebovává stručně řečeno nic, je na nule, a aktivnímu domu ještě energie přebývá. V našich podmínkách se už běžně staví nízkoenergetické dřevostavby a přibývá i domů pasivních.

Záleží na komplexním řešení stavby

Čím se různě odstupňované úspornosti dosáhne? Je to jednodušší u dřevostaveb než u zděných domů. Záleží v první řadě na projektu, na konstrukci a materiálech. Dobře navržený tvar domu je základem a záleží na charakteru izolací, jejích vrstvách a celkové síle (tloušťce). Důležitým prvkem také určujícím energetickou náročnost jsou stavební otvory – okna a dveře. Tudy uniká velké množství tepla, takže výběrem co nejdokonalejších oken a dveří se výdaje na energii snižují. Jak tedy bude náš budoucí dům úsporný, záleží kromě konstrukce i na výběru materiálů a jejich správném použití, jejich návaznosti. Nakonec jsou velmi důležité také moderní technologie, především využití rekuperace (nucená cirkulace vzduchu), která zajišťuje výměnu vzduchu bez velkých energetických ztrát.

Princip nucené cirkulace vzduchu v budově: čerstvý vzduch se zahřeje na potřebnou teplotu a vhání se do místnosti. Vydýchaný zahřátý odpadní vzduch se řízeně vypouští z domu, přičemž ještě cestou prochází tepelným výměníkem (rekuperátorem), kde předá teplotu vzduchu čerstvému.

Nízkoenergetická a pasivní stavba

Pro dům, jehož měrná potřeba tepla na vytápění činí maximálně 50 kWh/m² a rok, se používá termín nízkoenergetický dům. Pasivní dům je pak ještě úspornější: jeho měrná roční spotřeba tepla nesmí přesáhnout ročně 20 kWh/m². V obou případech jsou všechny prvky stavby podřízeny úkolu nepustit teplo ven, zabránit úniku tepla z interiéru. Tvar budovy je tomu přizpůsobený – je co nejjednodušší, nejkompaktnější, nejčastěji tvaru kvádru natočeného bohatě prosklenou plochou k jihu, a naopak s minimem otvorů na severní stranu. Pokud jde o náklady, ty se odvíjejí zejména od systému topení; využívá se většinou vzduchotechnika s rekuperací tepla. Budování komína s krbovými kamny zvedá pořizovací náklady a téměř kompletně prosklená jižní průčelí také. Snižují se potom ovšem náklady na provoz domu, které budou minimální, a vnitřní prostředí bude velmi zdravé.

Nulový dům

Spotřebu tepla na vytápění má téměř na nule; spotřebuje méně než 5,0 kWh/m² a rok. To už nedokáže zařídit tepelná izolace, ale i využití moderních technologií – například solárních panelů, které vyrábějí energii. Podstatou je, že dům si vyrobí zásobu energie, kterou může skladovat (například v akumulačních panelech) a v zimě ji využívá. Nulový dům vybudovat není jednoduché: musí být ideálně situován vzhledem ke světovým stranám a ke stavbě je zapotřebí náročných drahých technologií.

Aktivní neboli plusový dům

K dokonalosti dotažený nulový dům: vyrobí už více energie, než sám provozem spotřebuje. Zdroje, které energii vyrábějí, jsou plně obnovitelné. Uplatňuje se sluneční energie – sluneční kolektory k ohřevu vody i fotovoltaické panely.

Autor: redakce časopisu Dům a zahrada