Bezmaltové zdění má na rozdíl od stavby „mokrou cestou“ určitá specifika, která je nezbytné respektovat. Především závisí suché zdění vysokou měrou na kvalitě základů – tedy základových pasů nebo desky.
Nejdřív si ale pro jistotu zopakujeme výhody suchého zdění:
Rychlá a jednoduchá práce – až 50% úspora času oproti klasickému zdění
Čisté staveniště
Není nutný přívod vody a elektřiny na staveniště – obojí je třeba především pro položení první řady cihel
Zdění možné až do teplot –5 °C
Absence tepelných mostů v ložných spárách
Pevnost spojení jednotlivých vrstev již po 20 minutách
Dokonale rovná plocha zdiva je ideálním podkladem při natahování omítky
Stavební základy jsou zde stejné, jako u klasického zdění s použitím malty. V tomto případě ovšem musí být plocha, na niž budeme tvárnice klást, dokonale rovná. Na začátku je třeba určit nejvyšší bod základů, z něhož se vychází při kladení první vrstvy tvárnic. Ta musí být pokládána do maltového lože silného alespoň 1 cm, nevyhneme se zde tedy mokrému způsobu stavby.
Autor: Wienerberger
I první vrstva by měla být dokonale rovná, všechny případné nerovnosti se později odrazí v problémech s pokládkou dalších vrstev, při kladení kontrolujeme rovinu provázkem.
Autor: Heluz
Tvárnice klademe volně, do malty je nevtlačujeme, aby nedošlo k nerovnostem. Po zatvrdnutí malty začneme pokládat další vrstvy.
Autor: Wienerberger
Ty navzájem spojujeme speciální montážní pěnou, která je dodávána spolu se stavebním materiálem. Pěna je nanášena aplikační pistolí ve dvou rovnoběžných pásech, silných 3 až 4 cm ve vzdálenosti cca 5 cm od vnějšího okraje tvárnic.
Autor: Wienerberger
Při práci je třeba postupovat nejen pečlivě, ale také rychle, aby byly tvárnice položeny na pěnu ještě před jejím zavadnutím. Podrobnosti pro práci s pěnou jsou uvedeny v technickém návodu výrobce. V rozích vážeme pěnou i sousední svislé plochy cihly.
Komentáře
Přidat příspěvek
Načítám komentáře...