O výhodách a rizikách bezmaltového zdění jsme si řekli už v minulém článku. Teď se podíváme na přesný postup, jak touto „suchou cestou“ zdít.
Nejdřív si ale pro jistotu zopakujeme výhody suchého zdění:
- Rychlá a jednoduchá práce – až 50% úspora času oproti klasickému zdění
- Čisté staveniště
- Není nutný přívod vody a elektřiny na staveniště – obojí je třeba především pro položení první řady cihel
- Zdění možné až do teplot –5 °C
- Absence tepelných mostů v ložných spárách
- Pevnost spojení jednotlivých vrstev již po 20 minutách
- Dokonale rovná plocha zdiva je ideálním podkladem při natahování omítky
Stavební základy jsou zde stejné, jako u klasického zdění s použitím malty. V tomto případě ovšem musí být plocha, na niž budeme tvárnice klást, dokonale rovná. Na začátku je třeba určit nejvyšší bod základů, z něhož se vychází při kladení první vrstvy...
I první vrstva by měla být dokonale rovná, všechny případné nerovnosti se později odrazí v problémech s pokládkou dalších vrstev, při kladení kontrolujeme rovinu provázkem.
Tvárnice klademe volně, do malty je nevtlačujeme, aby nedošlo k nerovnostem. Po zatvrdnutí malty začneme pokládat další vrstvy.
Ty navzájem spojujeme speciální montážní pěnou, která je dodávána spolu se stavebním materiálem. Pěna je nanášena aplikační pistolí ve dvou rovnoběžných pásech, silných 3 až 4 cm ve vzdálenosti cca 5 cm od vnějšího okraje tvárnic. ...
Při práci je třeba postupovat nejen pečlivě, ale také rychle, aby byly tvárnice položeny na pěnu ještě před jejím zavadnutím. Podrobnosti pro práci s pěnou jsou uvedeny v technickém návodu výrobce. V rozích vážeme pěnou i sousední svislé plochy cihly....