Základové výkopy mohou mít šikmé nebo rovné stěny. Šikmé stěny budujeme zpravidla tehdy, když je pro ně na stavbě dostatek místa. V opačném případě přichází ke slovu výkopy se svislými stěnami - jámy, rýhy nebo šachty. Při zakládání stavby je velmi důležitá dostatečně únosná základová spára. Tu je nutné umístit v nezámrzné hloubce, což je v našich podmínkách podle typu půdy hloubka od 80 do 120 cm, v nestabilních zeminách je minimální hloubkou až 140 cm.

Autor: Thinkstockphotos.com

Stavby jsou zakládány obvykle na plošných, případně hlubinných základech. Mezi plošné základy patří základové pasy, základové desky a základové patky, a to buď z prostého betonu, nebo železobetonu, případně montované z dílců, či monolitické. Základové pasy jsou navrhovány pod nosnými a obvodovými stěnami, případně u skeletových konstrukcí pod sloupy, jestliže by základové patky pod sloupy byly příliš velké. Menší pasy je možné vybudovat také pod příčkami. Pasy na sebe kolmé a spojené natuho tvoří základové rošty. U málo zatížených základů volíme pasy prosté, při vyšším zatížení jsou doporučovány stupňovité. Šířka a hloubka pasů závisí na statickém výpočtu a na posudku geologa, většinou ale odpovídají šířce zdiva zvýšené o 100 až 150 mm.

ČTĚTE TAKÉ:

• Recyklace - Na stavebním odpadu se dá ještě vydělat
• Recyklace stavebních materiálů II. - Dělení materiálů
• Recyklace stavebních materiálů III. - Recyklační technologie

Dalším typem základů jsou základové patky, které jsou využívány při zakládání rodinných domů, a dále u skeletových konstrukcí, jejichž primárním stavebním prvkem je sloup nebo hranol. Tento systém lze však využít pouze v případě, že podloží pod stavbou je celistvé, kompaktní a dostatečně únosné v celé ploše. Strana patky by neměla být větší než polovina osové vzdálenosti mezi sloupy konstrukce, v opačném případě je jejich realizace neefektivní a je výhodnější zvolit piloty nebo základovou desku.

Autor: Thinkstockphotos.com

Jestliže základové pasy či patky nevyhovují vzhledem k namáhání základové půdy, při zakládání na zeminách různého složení a velké hmotnosti domu, případně při stavbě domu na méně únosném podlaží nebo v lokalitách se spodní vodou, je možné využít základovou desku. Jde o tuhou železobetonovou desku, která přenáší zatížení domu na celou plochu.

V případě, že je základová půda neúnosná, nebo při existenci podzemní či povrchové vody jsou budovány na podporu plošných základů ještě základy hlubinné - piloty, šachtové pilíře, studně a kesony.

Při realizaci základů je nutné současně na jejich dno uložit uzemnění, před samotným betonováním je nezbytné také umístit podle projektu prostupy pro zdravotechniku a vedení dalších inženýrských sítí. U vodorovných rozvodů je vhodné oddělit je dilatací, aby nedošlo k jejich porušení při sedání stavby.

Příště: Odvodnění stavebních základů

Titulní foto: Thinkstockphotos.com