Mnozí z vás to znají. Někdo v patře nad vámi chodí a vy ho perfektně slyšíte. Odhlučnit podlahu ale není jen tak. Bohužel na to mnozí lidé i stavebníci nedbají a pak vznikají rezonanční krabice, kde můžete přesně identifikovat, kdo a kam jde a pomalu i jaké má obuté boty.

Základ je konstrukce

Problematické jsou konstrukce, kde se může dobře nést zvuk. O nich jsme psali v minulém článku, kde jsme se věnovali utlumení svislých stěn. Takže jen telegraficky – jde především o monolitické konstrukce (litý beton) s rezonančními průduchy (instalace trubek či drátů přímo ve stěnách…) nebo konstrukce s možnými rezonančními kapsami (vícevrstvé konstrukce, jako jsou dřevostavby) apod.

ČTĚTE TAKÉ:

Znalost dané konstrukce je základním kamenem správného odhlučnění. Nemá cenu vytvářet další vrstvy a zvyšovat podlahu, když jde o vícevrstvý strop, jehož pouhé přeložení a výměna izolace můžou přinést kýžený účinek.

Také je zapotřebí technicky zhodnotit, jak moc můžete podlahu zvýšit. Uvědomte si, že izolace má svou mohutnost. Malé izolační průřezy tak sice něco málo utlumí, ale na potřebnou hladinu hluku to není. Je tedy zapotřebí počítat s celkem velkým zvýšením podlahy.

Jaký materiál

Pořádná podlaha potřebuje několik vrstev, přičemž každá má svou úlohu. Základ je samozřejmě pevná vrstva, na kterou je možné izolace položit. Ať se už jedná o dřevěné desky, beton, či hurdisky. Pak následuje první vrstva skladebné podlahy. Většinou to bývají dřevovláknité desky (hobra), desky z minerální vlny... Ty působí jako tepelný a hlukový izolant a vyrovnávají podlahu.

Víte že:
Měkká dřevovláknitá deska neboli hobra, jak se jí říká, má původ svého jména v Holzfaserplattenwerk Braunau, tedy v továrně na dřevovláknité desky v Broumově?

Následuje vrstva roznášející tlak. Mohou to být dřevotřískové desky, OSB desky, ale jsou na trhu i speciální pochozí desky, kterými se dá tato vrstva přikrýt. Je lepší použít vrstvy dvě, položené křížem na sebe, protože pak se bude tlak lépe roznášet a nebude vám podlaha vrzat a dunět. Kdo chce, použije anhydritový potěr. Na to přijde kročejová izolace tenkovrstvá. Na trhu je například známý Mirelon. A na to teprve dávat novou podlahu. Jistě se ptáte, jak silné mají být jednotlivé vrstvy. Samozřejmě, že čím silnější, tím lepší. OSB desky by měly být tak silné minimálně 1,5 cm (takže výsledně asi 3 cm), dřevotřískové desky stejně silné. Kročejová izolace je v řádech milimetrů.

Pokud nemáte tolik prostoru pod dveřmi, budete se muset spokojit s menšími průřezy nebo pořídit speciální, ale velmi drahé systémy kročejového tlumení, které už z výroby má několik vrstev v sobě zabudováno, a lze tedy vynechat jak hobru, tak i OSB desky.

Na co dávat pozor?

Především si uvědomte, že všechno, co položíte na podlahu, může zase přenášet hluk dál. Jak? Že se to bude dotýkat stěn. Mezi stěnou a položenými deskami tak musí být mezera, která může být vyplněna speciálními gumovými distančními pásky.

Dále si dávejte pozor na vlhkost. Je lepší základní desku napenetrovat a všechny dřevěné vrstvy (OSB, dřevotříska…) také ochránit proti vlhkosti. Pokud si nejste jisti tím, že se nebude pod podlahou vyskytovat voda (především kondenzáty nebo voda prostoupivší ze spodního patra), je lepší použít izolace s parozábranou.

Také si rozmyslete, jakou podlahu na tuto vrstvu položíte. Plovoucí podlaha je tvrdá a duní. Takže pokud budete tlumit vyšší hluk, pak bude výsledek při nejlepší vůli stejný, jaký byl předtím. Uvědomte si, že pokud zvýšíte kročejový hluk o několik decibelů, je několikanásobně těžší jej utlumit, protože hluk je veličina exponenciální.