Představa, že v rodinném domě budete mít výtah, nemusí být až tak úplně nereálná. Nejde o nic, co by vás zcela zruinovalo, a přitom vám to velmi pomůže ve stáří nebo nemoci. Firem, které v Česku nabízejí taková zařízení, je dost. Jen se musíte rozhodnout, jaké zařízení vlastně chcete.

Výtah, nebo plošina?

Na začátek je třeba rozpoznat hlavní charakteristiky zdvihových zařízení. Rozdíly tu totiž jsou. A dost velké. Výtah je totiž zařízení, které má přísná pravidla. Státní normy jsou přísné. Musí zde být dvoje dveře (vnitřní a vnější), musí zde být několikanásobné jištění, musí mít pravidelné revize a kontroly… Výčet těchto norem by dal na několik článků.

Plošiny proti tomu jsou méně náročné na tyto normy. Například mohou být jištěny pouze jakousi závorou. A přitom nemusí vypadat opravdu jako plošiny. Mohou být v provedení, které je od výtahů k nerozeznání. Jen jezdí pomaleji (do 0,15 m/s) a jsou levnější. „Výtahy jsou asi o 30 – 40 % dražší než plošiny,“ naznačil nám Václav Holý z firmy Výtahy Holý. Samozřejmě vše záleží na jednotlivé technologii zdvihání, výtahové šachtě apod. Ještě jeden rozdíl mezi výtahem a plošinou je – u výtahu zmáčknete tlačítko a výtah vás tam vyveze. U plošiny musíte tlačítko držet celou dobu jízdy.

Jakou technologii

Výtahy i plošiny se rozdělují podle technologie, která je pohání. Každá má nějaké výhody i nevýhody, ale většinou je vše nakonec stejně závislé na prostorovém uspořádání a cenových možnostech zadavatele.

Hydraulické

Do rodinných domů jsou velmi výhodné například hydraulické výtahy (i plošiny). Jejich pohonem je hydraulické čerpadlo, které může být umístěné jak v samotné výtahové šachtě, tak i mimo ni. „Čerpadlo může být přibližně až deset metrů daleko v samostatné místnosti. Na píst je napojené tlakovými hadicemi,“ vysvětluje princip Karel Hrstka, jednatel společnosti CZ Lift. „Musíme si však uvědomit, že vše závisí na ceně. U malých a levných výtahů jde o zubové čerpadlo, které je hlučné. U velkých výtahů s čerpadlem ve výtahové šachtě se používá čerpadlo tiché – šnekové. Jeho cena je však o řád vyšší,“ doplňuje.

Tlak následně zdvihá kabinu do výšky. Pokud by nastala ztráta tlaku, například prasknutím hadic, o zastavení se stará speciální brzdný ventil, který úniku tlaku z pístu zamezí. U tohoto systému tak odpadají další doplňkové brzdné bezpečnostní systémy.

Nevýhodou je větší potřeba prostoru pod výtahem. Většina dodavatelů těchto strojů tak počítá s prostorem pod podlahou výtahu od jednoho metru do třiceti centimetrů.

Lanové

Systém lanových výtahů se uplatňuje hlavně u větších výtahů. Kabinu zde táhne přes soustavu kladek lano, které se buď navíjí na buben, nebo se pohybuje s protizávažím. Pro menší výtahy musí být systém kladek složitější.

Nároky na příkon elektromotoru jsou nižší než u hydraulických verzí, čímž se výrazně ušetří. Cena se zase navyšuje za bezpečnostní prvky. Navíc motor a kladkové soustrojí je náročnější na prostor.

Řetězové

Zde se přenos síly nepřevádí lanem, ale řetězem. Ten je sice hlučnější než lano, ale při malých rychlostech, jaké jsou v námi požadovaných zdvižích, je to téměř neznatelné. „Výhodou je menší průměr kladky,“ říká k systému Karel Hrstka.

Řetězové systémy patří asi k nejlevnějším, i když stejně jako lanové potřebují nouzové zachycovače.

Šnekové

Stejně jako lanové i řetězové, patří i šnekové do takzvaných elektrických výtahů. Zde se však vertikální pohyb děje pomocí šnekových tyčí, které svým otáčením unášejí kabinu. Tento systém má výhodu v tichém provozu a pevném tělese pohonu, stejně jako v jednodušším systému bezpečnosti. Na druhou stranu výroba unášecích šneků není nejlevnější a jejich pohon musí být umístěn velmi blízko u nich, což zvyšuje prostorovou náročnost.