Začneme materiálem. Většinou se dnes zatepluje polystyrenem nebo vatou. Ale materiálů je víc.

Pěnový polystyren

Jeho hlavní výhodou je cena. Vzhledem k nízké hmotnosti se s ním snadno manipuluje a velmi snadno se upravují jeho rozměry. Je třeba zdůraznit, že pěnový polystyren má ale poměrně vysoký difuzní odpor, kvůli němuž se objekt například z cihelného zdiva může „dusit“, a stoupá tak riziko vzniku plísní. Proto je vhodné používat speciální perforované desky. Součinitel tepelné vodivosti tohoto materiálu se pohybuje v rozmezí 0,039-0,037 W/mK. Používá se do kontaktních zateplovacích systémů. Nevýhodou je také jeho hořlavost.

Grafitový polystyren

Přidáním nanočástice grafitu do klasického bílého polystyrenu získal tento materiál nejen charakteristickou šedou barvu, ale došlo ke snížení součinitele tepelné vodivosti na hodnotu pohybující se kolem 0,031 W/mK. Proto je tento polystyren vhodný k zateplení zejména nízkoenergetických a pasivních domů. Je třeba zajistit, aby desky grafitového polystyrenu nebyly při montáži vystaveny přímému slunci. Rovněž je vhodný do kontaktních zateplovacích systémů nebo do ztraceného bednění.

Minerální vata

Silným hráčem v oblasti fasádních kontaktních zateplovacích systémů je minerální vata. Je sice dražší než polystyren, ale investice do tohoto izolantu se rozhodně vyplatí. Je nehořlavá, odpuzuje vodu, jedná se o neorganický materiál, proto nepodléhá plísním. Snadno se rozměrově upravuje a dobře se s ní pracuje. Její vynikající tepelně izolační vlastnosti charakterizuje součinitel tepelné vodivost s hodnotou cca 0,032-0,036 W/mK. Především má ale vlna perfektní difuzní parametry, takže se hodí na většinu konstrukcí. Uplatní se v kontaktních a nekontaktních zateplovacích systémech.

Celulóza

Vyrábí se z recyklovaného papíru a ocení ji především majitelé starších domů. Celulóza se totiž vhání do konstrukce speciálními čerpadly, takže není například nutné odstraňovat záklopy stropů, střech či stěn. Ochranu celulózy před škůdci a požární odolnost zajišťuje napouštění izolantu anorganickými roztoky například na bázi borité soli. Velkou výhodou celulózové izolace je rychlost její aplikace, konstrukci je možné zateplit řádově během několika hodin. Nejmodernější způsob aplikace celulózy využívá odvod foukaného vzduchu, díky čemuž je zaručeno rovnoměrnější rozprostření izolantu.

Dřevovláknité desky

Jedná se o izolant s poměrně velkou objemovou hmotností, takže má určitou schopnost tepelné akumulace (byť je opravdu poměrně malá). Tento materiál je vhodný pro vnější opláštění stěn dřevostaveb (perfektní pro difuzně otevřené konstrukce) a dodatečné zateplení budov. Rovněž se užívá pro zateplení střech jako nadkrokevní izolace. Používá se i v interiérech na obklady stropů stěn a příček. Deklarovaná tepelná vodivost λ je kolem 0,045 W/mK.

Sláma

A něco i pro ekologicky smýšlející stavebníky - sláma se používá často v kombinaci s dalšími přírodními materiály, jako jsou hliněné omítky a nepálené cihly. Při realizaci musíme počítat s vyšší pracností vzhledem k nerovnosti a rozměrové nepravidelnosti balíků. Navíc je velmi důležité oddělení balíků od všech zdrojů vlhkosti omítkou nebo vhodným obkladem. Kvalitně slisované slaměné balíky o objemové hmotnosti 90-110 kg/m3 dosahují hodnotu λ cca 0,052 W/mK při použití kolmo na stébla.

A teď ty úspory

Pojďme se podívat na to, kolik bude toho kterého materiálu potřeba. Plošnou výměru si spočítáte rychle, ale jak tlustou izolaci pro zateplení domu bude zapotřebí? Typickým příkladem nezatepleného staršího domu je objekt se stěnami z plných cihel o tloušťce 450 mm. Součinitel prostupu tepla takovéto stěny je asi 1,4 W/m2K, tepelný odpor asi 0,7 m2K/W. Normou požadovaná hodnota pro novostavby je 0,3 W/m2K, doporučená hodnota je pak 0,25 W/m2K pro těžkou stěnu. Připomeňme, že moderní novostavby se chlubí součinitelem prostupu tepla U stěny až kolem 0,11 W/mK. Abychom dosáhli alespoň normou požadované hodnoty pro novostavby (byť pro rekonstrukce zatím není povinná), musíme docílit tepelného odporu stěny 3,33 m2K/W. Protože tepelný odpor jednotlivých vrstev se sčítá, musíme přidat ke stěně izolaci o odporu 3,33 minus 0,7 tedy cca 2,6 m2K/W. Tepelný odpor se vypočte ze vztahu tloušťka stěny lomená součinitelem tepelné vodivosti λ. Uvažujeme-li izolant se součinitelem λ = 0,035, je nutná vrstva o síle asi 90-100 mm. Tzn. například při použití grafitového polystyrenu částku cca 250 Kč včetně DPH za metr čtvereční tepelné izolace.