Jak vybrat nadokenní překlad? Rozhodnutí závisí do velké míry na samotném charakteru stavby, a to nejenom na použitých materiálech, ale i na požadovaném vzhledu budovy. „Překlad by měl být vždy navržen tak, aby byl samonosný a staticky nepůsobil na výplňovou konstrukci. Výběr překladu by tak neměl být nijak ovlivněn materiálem, ze kterého je okno vyrobeno,“ vysvětluje Ing. Miroslav Culka, obchodní ředitel společnosti DAFE-PLAST, která se zabývá výrobou plastových a hliníkových oken a vchodových dveří.

Nejrozšířenější typy nadokenních překladů:

klenuté

  1. používají se méně často než ploché překlady
  2. vytváří klenuté nadpraží otvoru
  3. varianty:
  4. monolitické klenby - tvořené jedním kusem materiálu (nejčastěji beton)
  5. klenby ze zdicích prvků - nejčastěji z plných cihel

ploché

  • vytváří rovné nadpraží
  • materiál zpravidla odpovídá použitému stavebnímu systému pro obvodová zdiva (betonové, keramické, plynosilikátové, ocelové, železobetonové, dřevěné)
  • většina plochých překladů je z důvodu ohybové pevnosti oceli vyztužena ocelovými pruty

Jak usadit překlad na stavbě?

Nesmírně důležitou pozornost je třeba věnovat kromě výběru překladů také jejich samotnému usazení na stavbě. Následky špatného usazení se totiž mohou projevit prasklinami na omítkách a v horších případech dokonce rozdrcením podkladu nosných překladů. „Standardní překlady se většinou usazují ručně ve dvou lidech do maltového lože, aby došlo k rovnoměrnému přenesení zatížení do podkladu. U větších překladů z oceli či železobetonu je nutné využít jeřábové techniky v kombinaci s ručním usazením,“ uvádí Ing. Miroslav Culka a pokračuje: „Přesný technologický postup usazení překladu vždy stanovuje výrobce překladu. Podle tohoto technologického postupu je nutné se na stavbě řídit, jinak by mohlo dojít ke špatnému usazení a tudíž špatnému statickému působení překladu.“

Co se týče délky uložení překladu přes hranu stavebního otvoru, tak ta vždy závisí zejména na jeho šířce a na použitém materiálu překladu i podkladu, na který se usazuje. „V případě délky překladu platí přímá úměra – čím širší stavební otvor, tím větší je délka uložení překladu. U standardních šířek stavební otvorů se délka uložení pohybuje od 150 mm do 250 mm. Vždy je však nutné se řídit především statickými tabulkami jednotlivých typů překladů,“ říká Ing. Miroslav Culka.

Jak řešit překlady pro velkoformátová okna?

Rádi byste zvolili pro elegantní přechod z interiéru do exteriéru velkoformátová okna? Tak v tom případě byste měli vědět, že překlady musí být v tomto případě vždy navrženy statikem! „Překlady pro velkoformátová okna nejsou standardizovány, takže je vždy nutné, aby statik určil výšku překladu a délku uložení na nosné konstrukci,“ říká Ing. Miroslav Culka a doplňuje: „Velmi důležitý je také výběr vhodného materiálu. Nejčastěji se volí překlady ocelové či případně železobetonové.“ Při návrhu překladu u složitých velkoformátových oken je potřeba dbát také na tepelně technické vlastnosti překladu. Samozřejmostí je počítat v návrhu i se sáním a tlakem větru na okenní prvek, a zvolit tak řádné kotvení tohoto prvku do překladu.

Překlady pro rohová okna

Také v případě, že byste chtěli dosáhnout jedinečného panoramatického výhledu s pomocí rohových oken, je třeba řešit překlady individuálně s využitím statického návrhu. „Statik musí navrhnout překlad tak, aby byl samonosný, a pokud to stavba nedovoluje, tak případně vložit statický sloup do rohu otvoru či do jiného místa,“ uvádí Ing. Miroslav Culka a doplňuje: „V případě rohového překladu bez sloupku je velmi důležité stanovit správnou výšku překladu a také dostatečně dlouhé uložení překladu přes hranu otvoru. V současnosti již naštěstí existují i typizované rohové překlady pro různé zdicí systémy, které se dají také využít, a celé řešení tak značně usnadňují.“