PVC pro podlahy se dá koupit buď v rolích, nebo v podobě tzv. vinylových dílců. V podstatě jde o ten samý materiál, liší se jen pokládkou. Vinyl je sám o sobě tvrdý a křehký, jak ho známe z gramofonových desek. Aby se stal pružným a dalo se po něm chodit, musejí se do něj přidat tzv. plastifikátory neboli změkčovadla. A právě mezi ně se řadí i zdraví škodlivé, karcinogenní ftaláty.

Díky nařízením EU už dnes výrobci musejí používat změkčovadla netoxická; emise vinylových krytin se testují a mnoho produktů se může chlubit certifikátem o zdravotní nezávadnosti. Ovšem platí to jen pro výrobce evropské. Na trh se stále dostávají levné materiály z Asie, kde jsou pravidla výroby volnější a obsah škodlivin v podlahových rolích či dílcích nijak kontrolován není. Při nákupu podlahové krytiny z PVC se tedy v první řadě musíme ujistit, že jde o produkt renomované značky, a materiál má příslušný certifikát.

  • Tip: Každá nově položená podlaha "voní novotou". Pokud z ní ale cítíte chemický zápach, který nevymizí ani po několika týdnech užívání, něco není v pořádku a měli byste ji raději vyhodit.

Zdravotní aspekty jsou sice stěžejním, ale nikoli jediným ukazatelem kvality. Při koupi je třeba si dát pozor také na rozměrovou stálost, která je uvedena v technickém listu. Hodnota udává, o kolik procent se může krytina roztáhnout působením tepla. Tedy čím je hodnota nižší, tím lépe.

Důležitá je i tloušťka nášlapné vrstvy, jež souvisí se zátěží, jaké krytina dokáže čelit. Ideální je tloušťka nášlapu 0,3 mm, která je vhodná do všech bytových prostor a snese i málo zatěžované prostory komerční.

Hledět bychom měli rovněž na tvarovou paměť: na méně kvalitním vinylu zůstávají po zátěži nevzhledné promáčkliny, místo aby se materiál pružně vrátil do původního stavu.