Jádrová omítka: nejčastější předmět reklamací při stavbě domu

Omítka

Autor: Shutterstock.com

Cihelné zdivo se tradičně omítá vrstvou jádrové omítky, na kterou přijde finální vrstva zvaná štuk. Nedodržení správného postupu aplikace může časem způsobit trhliny, které patří k nejčastějším důvodům reklamací majitelů nových domů.

Velkým problémem dnešních staveb je časová tíseň. Honí se nasmlouvané termíny a zdivo se před nanášením omítky nenechá řádně vyschnout, vyzrát a "sednout". Vyzrát přitom musí nejen malta mezi cihlami, ale také vyspravené rýhy v místech rozvodů, aby byla skutečně celá stěna rovnoměrně pevná, suchá a nasákavá.

Jádrová omítka má za úkol vyrovnat nerovnosti zdiva a připravit krásnou rovnou hladkou plochu k aplikaci pohledové vrstvy štuku. Pokud se mluví o "nerovnosti zdiva", má se na mysli především nerovnost způsobená výrobní tolerancí použitých cihel. Když zedníci postaví zeď nakřivo a uchlácholí vás slovy, že "omítka to spraví", znamená to, že vás omítka vyjde dráž, protože spotřebujete víc materiálu. Zbytečně silná vrstva omítky navíc může snáze praskat; jádrová omítka by měla být ideálně nanášena ve vrstvě 15-20 mm.

Omítka

Autor: Shutterstock.com

V problematických místech, kde hrozí rozměrové pnutí (například spoj různých materiálů), zpevníme omítku perlinkou, tedy sklovláknitou mřížkou, která zabrání vzniku trhlin. Bez perlinky se neobejdeme zejména u kontaktních zateplovacích systémů fasády.

Jak namíchat jádrovou omítku

Jednodušší variantu představují omítkové směsi, které stačí smíchat s vodou podle návodu. Pokud omítáte celý dům, cenově výhodnější bude namíchat si vlastní vápennocementovou omítku z hašeného vápna, cementu a jemného písku v poměru 1:1:3 – 1:1:5. Vodu dodáváme tak, aby výsledná malta dobře lepila a držela na lžíci obrácené vzhůru nohama. Je-li směs příliš řídká, po zdi bude stékat; příliš hustá malta zase ke zdi nepřilne a bude opadávat.

Mohlo by vás zajímat

Komentáře

Načítám komentáře...