Pokud jde o stěny, sendvičová konstrukce dřevostavby na tom může být z hlediska zvukové izolace lépe než jedna vrstva zdiva. Obecně totiž platí, že více tenčích vrstev a střídání lehkých a těžkých materiálů s odlišnými hmotnostmi má lepší zvukově izolační vlastnosti než vrstva jediná, jakkoli silná. Prostor mezi sádrovláknitými deskami v konstrukci stěny dřevostavby bývá vyplněn minerální vatou, která slouží jako tepelný i zvukový izolant.

Zvuk se ale nepřenáší jen skrze stěnu. „Je důležité mít na paměti, že pro omezení hluku každého bydlení by se měly správně volit i komponenty pro vybavení domácnosti, jako jsou například dostatečně těsnící dveře,“ připomíná Tomáš Veselý, ředitel značky VEXTA DOMY.

Nejpalčivějším tématem je řešení zvuku neseného z patra do přízemí. Kročejové odhlučnění může v dřevostavbách zajistit kročejová izolace, doplněná vhodnou podlahovou krytinou, například kobercem nebo korkovou podlahou. Ještě lepší efekt poskytuje litý beton, který doporučuje i Tomáš Veselý. „Vzhledem k nadzemním patrům je rozhodně třeba maximálně zmírnit otřesy směrem do přízemí, a proto jsme se v případě podlahové skladby vydali tak zvanou mokrou cestou litého betonu. Ten se svými izolačními schopnostmi dokáže postarat o hlukový útlum, a tím i o klidné bydlení,“ vysvětluje Veselý.

Míru šíření zvuků v domě může pomoci snížit i jeho vhodná dispozice. Například mezi jednotlivé ložnice je možné umístit koupelnu, nebo ještě lépe šatnu se zavěšeným šatstvem, které ze své podstaty také samo o sobě tlumí zvuk, a je tedy zvukovou bariérou.