Rekonstrukce dřevostaveb vyžaduje odborný a poučený přístup a co nejvíce zkušeností s tímto typem staveb. Zejména u starších budov se nabízí otázka, zda vůbec stojí za to je rekonstruovat.
„Rozhodně ano, protože dřevostavba rekonstruovat jde. Navíc pozitivních a uživatelsky přínosných vlastností mají dřevostavby celou řadu. Patří k nim vynikající tepelněizolační schopnosti obvodových stěn, a to hlavně díky kvalitním materiálům, které na stavbu a izolace používáme. Dále je to nesporná rychlost výstavby, kdy jsme schopni postavit dům na místě během několika dnů a do tří týdnů se může zákazník stěhovat. Pak je to široká variabilita výstavby a v neposlední řadě obnovitelnost,“ tvrdí Radim Stroka, výrobní ředitel RD Rýmařov.
Staré roubenky
Roubené stavby jsou nejrozšířenějšími historickými dřevostavbami u nás a je možné v nich samozřejmě bydlet i dnes. Má to ale háček. Pokud se ve staré roubence žije v podobném režimu, v jakém v nich žili po staletí naši předkové, nebude její životnost vážněji ohrožena.
Jiná situace nastává, jestliže se roubený dům využívá pouze nárazově, nevytápí se a nevětrá, nebo pokud zde proběhly nevhodné stavební úpravy. V takovém případě může dojít k rychlejší degradaci, což však lze vždy zastavit uvedením do původního stavu nebo vhodnou sanací.
Stará roubenka, pokud je dobře a pravidelně udržovaná, větraná a vytápěná, vydrží stovky let. Nejdůležitější je vyřešit zatékání střechou a vzlínající vlhkost ze země a soklové části – pak máte vyhráno
Tradiční jednovrstvá dřevěná stěna však již nevyhovuje současným tepelně fyzikálním požadavkům na obvodový plášť stavby. Řešením je zateplení či vícevrstvá skladba. (I v minulosti byly stavby často zateplovány a obkládány pro ochranu před vnějšími klimatickými vlivy.) Vhodné dodatečné zateplení musí respektovat specifické vlastnosti masivního dřeva a pečlivě zpracovat všechny detaily skladby stěn.
Pokud ale roubená chalupa slouží jen k občasným pobytům, odborníci doporučují nic nevylepšovat a vytápět ji sálajícími kamny, která přisávají vzduch z místnosti a zajistit přirozené větrání. Dřevěné stěny odrážející teplo kamen vždy poskytnou příjemnou tepelnou pohodu a obklopení letitými trámy roubenky dodá neopakovatelný pocit.
Životnost postačující
Každá z konstrukcí dřevěných domů, které se dnes používají, má životnost postačující a naplňující očekávání, tedy poskytující komfortní a zdravé bydlení pro jednu až dvě generace. Ze zkušeností ze zemí s delší tradicí dřevostaveb vyplývá, že se rekonstrukce neprovádějí z technických důvodů, ale především kvůli tzv. morálnímu zastarání, kdy stavby vypadají nemoderně nebo není jejich vybavení dostatečně pohodlné.
Společnost Atrium používá pro své domy systém DifuTech – unikátní difuzně otevřený konstrukční systém energeticky úsporných dřevostaveb
Dřevostavba možná nepůsobí tak bytelně jako zděná konstrukce, ale že by se začala stářím rozpadat, je málo pravděpodobné. Mezi nejstarší zachovalé stavby s dřevěnými částmi u nás patří roubenky s prvky z 16. či 17. století, při náležité údržbě mohou fungovat další stovky let. Staví-li se dřevostavba z čistě masivního materiálu a vyskytuje se v optimálních podmínkách, její životnost je prakticky neomezená. Naopak moderní domek, jehož spolehlivost závisí na přilnavosti parotěsnicí pásky, nemusí dosáhnout životnosti tradičních roubenek ani s horšími parametry.
Jak dlouho tedy dřevostavba vydrží v uživatelsky přijatelném stavu? „Životnost dřevostaveb dosahuje minimálně desítek let. V RD Rýmařov dáváme na konstrukci domu záruku 30 let a dodnes lidé spokojeně žijí v domech, které jsme postavili před více než 50 lety. Není to ale ani materiály, i když samozřejmě je potřeba používat kvalitní a certifikované, ale spíše podmínkami užívání. Bez ohledu na typ domu – zděný nebo dřevěný – je nutné se o stavbu správně starat, aby se její životnost zbytečně nesnižovala,“ vysvětlují technici ze společnosti RD Rýmařov.
Správný čas
Existuje mnoho důvodů, proč majitelé přistupují k rekonstrukci svých dřevostaveb. Jedním z nich je nutnost řešit závady či poruchy. Dřevostavby, stejně jako jiné typy budov, podléhají vlivům prostředí, které mohou způsobit poškození. Například po záplavách je často nutné odstranit vodou poškozené materiály a nechat nosnou konstrukci vyschnout, než se přistoupí k obnově poškozených částí.
Moderní dřevostavba společnosti Pondios s difuzně otevřeným konstrukčním systémem ve fázi těsně před dokončením
Dalším častým důvodem pro rekonstrukci je morální zastarání. Po 25 až 30 letech může stavba přestat vyhovovat moderním požadavkům na bydlení z hlediska dispozic i kvality použitých materiálů a technologií. V takovém případě je třeba provést rozsáhlé úpravy, které mohou zahrnovat výměnu oken, modernizaci elektro a vodoinstalace nebo zapojení nových spotřebičů.
Morální zastarání může znamenat, že majitelé chtějí například otevřenější prostor, modernější kuchyni nebo energeticky úspornější řešení, což dřevostavby postavené před několika desítkami let nesplňují.
Jak postupovat
Prvním krokem při rekonstrukci dřevostavby je důkladné zhodnocení stavu budovy, což zahrnuje nejen vizuální kontrolu, ale také podrobné analýzy konstrukčních prvků, izolací a dalších kritických částí stavby. Často se stává, že původní plány nejsou k dispozici nebo byly během let provedeny nezdokumentované úpravy. Bez detailního pochopení současného stavu není možné navrhnout efektivní a udržitelné řešení. Naštěstí ku pomoci si lze vzít moderní technologie jako termovizní kamery nebo endoskopy, jimiž se detailně prozkoumají skryté části konstrukce.
Systém Novatop staví domy z dřevěných dílců CLT (cross laminated timber = křížem lepené dřevo)
Následujícím krokem je odstranění sádrovláknitých nebo sádrokartonových desek z nosné části konstrukce, aby se odhalil dřevěný rám a rozvody elektřiny a vody. Tím se získá přístup k základním prvkům stavby, protože i ty je nutné zkontrolovat a případně opravit nebo nahradit. Na odhalený rám lze napojit nové příčky, případně přesouvat stávající a provádět rekonstrukce jednotlivých instalací, například přidávat zásuvky. Tento postup zajistí funkčnost a modernizaci dřevostavby, aniž by došlo k narušení nosné konstrukce.
Energetická úspornost
V současné době se klade velký důraz na energetickou úspornost budov. Moderní rekonstrukce dřevostaveb využívají izolační materiály a technologie snižující tepelné ztráty a zlepšující energetickou bilanci budovy, takže je možné dosáhnout lepších energetických parametrů než u mnoha novostaveb jiných typů.
Použití moderních izolačních materiálů a technologií nejenže snižuje náklady na vytápění a chlazení, ale také přispívá k ochraně životního prostředí. Moderní materiály, jako jsou foukané izolace, minerální vlny nebo izolační pěny, pomohou výrazně snížit tepelné ztráty a zlepšit komfort bydlení. Kromě toho je možné instalovat energeticky úsporná okna a dveře.
Efektivní technologie
Jednou z efektivních technologií pro rekonstrukce dřevostaveb je systém Two by Four (TBF). Využívá fošnový rám opláštěný deskou OSB nebo překližkou a vyznačuje se velkou flexibilitou, jednoduchostí a schopností spojení s jinými konstrukčními systémy. TBF umožňuje rychlou a čistou výstavbu, která minimalizuje dobu potřebnou k realizaci projektu a snižuje riziko zpoždění způsobené nepříznivými povětrnostními podmínkami. Dalším významným přínosem je nízká hmotnost, což je důležité při nástavbách a přístavbách, kde se třeba pečlivě zvažuje každý dodatečný náklad na stávající strukturu.
Dřevostavbu z masivních dřevěných panelů v kombinaci s klasickou tesařskou konstrukcí a okny Vekra navrhl Lukáš Pejsar z ateliéru 3AE
Systém TBF se obzvláště hodí pro rekonstrukce díky své schopnosti reagovat na nové skutečnosti a improvizovat podle aktuálních potřeb stavby. Flexibilita a přizpůsobivost systému umožňuje zásobovat stavbu přesně podle okamžité potřeby. Ušetří se tak skladovací prostory a usnadní logistika. Navíc TBF nevyžaduje složité a objemné nářadí a mechanismy, a to v případě omezeného prostoru na staveništi přijde vhod.
Pomocí dřeva
Ze stavební praxe lze vysledovat řešení rekonstrukce rodinných domů za využití systému dřevostavby. Jednou z možností je stávající budovu zbourat do úrovně stropu nad přízemím a po začištění na původní zděnou budovu postavit nástavbu druhého podlaží pomocí systému skeletové dřevostavby. Nástavbu tak lze provést rychle, bez nutnosti rozsáhlého skladování materiálů na místě. Navíc nízká hmotnost dřevěné konstrukce minimalizuje zátěž na stávající stavbu, což je důležité pro dlouhodobou stabilitu a statickou bezpečnost domu.
Další z oblíbených a často využívaných variant představuje vnější dřevěná přístavba ke stávajícímu zděnému domu. Ta se hodí zejména tehdy, pokud je nutné zachovat původní podobu domu do ulice, například kvůli historické fasádě, zachování uliční čáry či nemožnosti dostavby dalšího podlaží. Na původní dům lze navázat lehkou dřevostavbou směrem do dvora nebo do zahrady, pochopitelně i s velkoformátovým prosklením. Ke starému domu s malými tmavými místnostmi a malými okny se tak připojí nový hlavní prostor plný světla, který se dá v letním období propojit se zahradou.
Změna dispozic
Je možné při rekonstrukci dřevostavby měnit vnitřní dispozice jednotlivých místností nebo umístění příček? „Samozřejmě, že se s dispozicí hýbat může, a to téměř libovolně. Jediné, co se nesmí narušit, jsou statické zákonitosti stavby. U všech ostatních příček v domě se můžeme maximálně přizpůsobit přáním zákazníka a děje se to prakticky neustále. Sice máme v nabídce typizované domy, ale 90 % domů je nakonec spíše individuální stavbou navrženou podle přání zákazníků,“ tvrdí Radim Stroka z RD Rýmařov.
Konstrukční systémy
Dřevostavby mají různé konstrukční systémy, které se inspirují historií a moderními technologiemi. Rozdělit je lze do několika kategorií, z nichž každá má své specifické vlastnosti a výhody.
- Skeletové dřevostavby se dělí na lehké a těžké dřevěné skelety. Lehký dřevěný skelet, známý také jako Two by Four, používá smrkové fošny 50 × 100 mm. Výstavba probíhá přímo na místě stavby a vyžaduje méně investic do výrobního zařízení, což ji činí dostupnější pro menší firmy. Moderní těžké dřevěné skelety využívají certifikované lepené dřevo spojené ocelovými prvky. Nosná konstrukce zůstává viditelná v interiéru, zatímco obvodový plášť je montován vně.
- Panelové dřevostavby se vyrábějí ve výrobních halách a na staveništi se montují během několika dnů. Sériová výroba dovoluje rychlou výstavbu. Panely musí splňovat zákonné požadavky a normy.
- Sruby jsou jednovrstvé konstrukce z masivních dřevěných bloků, obvykle kulatého průřezu. Před výrobou jsou ošetřeny proti plísním a škůdcům. Hrubá stavba se připraví ve výrobě, rozebere a znovu sestaví na místě. Charakteristickým prvkem je sedlový spoj, kdy konce klád přesahují ven ze stěny.
- Roubenky mají jednovrstvou konstrukci z masivních trámů, které se opracovávají do tvaru trámů a spojují se zatesáním na rybinu. Předvýroba a následná montáž probíhají stejně jako u srubů. Moderní technologie umožňují výrobu z lepeného lamelového dřeva, což zajišťuje tvarovou stálost a eliminuje technologické přestávky.
- Modulární dřevostavby se skládají z jednotlivých unifikovaných modulů, které se rychle smontují na místě. Tato metoda umožňuje velmi rychlou výstavbu, protože moduly jsou předem vyrobené a připravené k instalaci na jednoduché základy.
- Dřevostavby z prefabrikovaných CLT panelů jsou tvořeny vrstvením lepeného masivního dřeva, což zajišťuje tvarovou stabilitu. Nosné prvky slouží pro stěnové, stropní i střešní konstrukce. Výroba probíhá na počítačem řízených linkách, takže je zaručena přesnost a rychlost výstavby. Atraktivitu systému dodává viditelná textura dřeva v interiéru a difuzně otevřené stěny.
Dřevostavba po povodni
Co si počít s dřevostavbou postiženou povodní? Musí se odstranit všechny materiály znehodnocené vodou včetně desek a izolací. Nosná konstrukce ze dřeva se musí nechat důkladně vyschnout, což trvá přibližně 14 dní, a následně se použijí nové materiály k obnově stavby.
Celý proces je relativně rychlý, méně prašný a hlučný, čímž rekonstrukce dřevostaveb vynikají oproti tradičním stavebním metodám. Důkladné vyschnutí je ale zásadní pro zabránění vzniku plísní a hniloby, které by mohly dlouhodobě ohrozit strukturální integritu stavby.
„V RD Rýmařov používáme systém plošné prefabrikace i systém prostorové prefabrikace. Z toho vyplývá, že oprava dřevostavby po povodni je velmi jednoduchá. Otevře se zasažená konstrukce do úrovně vnitřního pláště. Veškerá dřevěná konstrukce se vysuší a vymění se vodou narušená izolace. Následně se stěna zpátky zaklopí, udělá se povrchová úprava – omítka, stěrka a další a stavba je opět v pořádku. V porovnání se zatopenou zděnou stavbou je proces u dřevostaveb mnohem rychlejší a určitě není potřeba měnit celé stěny,“ vysvětluje Radim Stroka, výrobní ředitel RD Rýmařov.
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 9/2024.
Sledujte nás v Google Zprávách