Stručný souhrn z článku:

  • Dušan Jurkovič, architekt lidové secese, si postavil rodinnou vilu v Brně-Žabovřeskách, která kombinuje lidové a moderní prvky.
  • Jeho vila obsahuje originální dřevěnou konstrukci, sendvičové zdi, a je zdobena řezbářstvím a mozaikou.
  • Interiér vilky je navržen pro rodinný, společenský i pracovní život, s unikátní centrální halou a moderním vybavením.

Tento souhrn byl vytvořen pomocí AI a je kontrolován redakcí.

Architekt, designér nábytku a také etnograf si nevybral místo v Žabovřeskách náhodně. Na přelomu 19. a 20. století žil v Brně, které se proměnilo v průmyslové město se všemi plusy a minusy. Přelidněnost a nepříliš zdravé prostředí ho vedly k hledání parcely, kde by postavil podle svého návrhu rodinný dům. Našel ji v Žabovřeskách (dnes součást Brna).

Zdroj: Youtube

Velkou roli sehrála zdejší krajina, převaha česky mluvícího obyvatelstva i architektova vize vytvořit kolonii domů, která by sdružovala názorově a jazykově spřízněné duše. Proto zakoupil několik parcel. Nicméně tento záměr se nezdařil, Jurkovič navrhl ještě vilu pro souseda a zbylé parcely prodal.

Předběhla dobu

Pro Jurkovičovu tvorbu je typická poetika lidových dřevěných staveb známých svou barevností, kterou u své vily propojil s nadčasovým přístupem ovlivněným britskou a vídeňskou modernou. O vile se už tenkrát psalo, že vypadá jako perníková chaloupka, přitom šlo o jednu z nejmodernějších staveb v Brně a okolí.

Na kamennou podezdívku navazuje originální dřevěná konstrukce vysypaná struskou, vápnem, pískem a škvárou, z obou stran se obložila korkovými deskami. Dnes bychom ji označili jako sendvičovou. Omítky jsou cementové nebo vápenné.

Račte vstoupit

Mezi další zajímavé prvky patří dřevěná brána u vstupu z ulice jako ukázka mistrovského řezbářství, dále kamenná terasa a mozaika na čelní fasádě. Na motivy pohádky Bača a drak ji tenkrát navrhl Adolf Kašpar ze skla, nicméně kvůli exponované jižní straně byla hodně namáhaná a časem se začala drolit.

V rámci rekonstrukce objektu začátkem 21. století vytvořil na stejné téma novou skleněnou mozaiku malíř Josef Bolf a v roce 2019 se měnila potřetí, sklo nahradil smaltovaný plech.

Hala jako rozcestník

Centrálním prvkem interiéru je hala otevřená do patra, což tehdy nebylo obvyklé. Právě tohle řešení předurčilo celou dispozici. Jurkovič ji navrhl tak, aby se v domě líbilo jeho rodině, dařilo společenskému životu i práci.

Například salon představoval prostor, kde architekt ukazoval svou tvář designéra nábytku, sem chodívali jeho budoucí zákazníci. Zázemí pro ateliér zase navrhl tak, aby se rodina nemusela potkávat s jeho zaměstnanci. Soukromí zůstalo zachované i přes přítomnost domovníka a zahradníka v jedné osobě, který tu měl byt, stejně jako služka svůj pokoj.

Praktická řešení

Ke komfortnímu životu přispěly vodovodní rozvody, elektrické osvětlení (byť část svítidel fungovala i na plyn) nebo úprava vytápění. Jakmile se Jurkovič seznámil s ústředním topením, aplikoval ho také ve své vile. A o jeho invenci a obchodnickém duchu svědčí fakt, že ještě před nastěhováním rodiny v domě uspořádal dočasnou výstavu, která prezentovala jeho práci architekta, designéra nábytku a moderní formy bydlení.

Po 1. světové válce se Dušan Jurkovič vrátil s rodinou na rodné Slovensko, vila několikrát změnila majitele a od roku 2006 ji spravuje Moravská galerie v Brně. Život a tvorbu slavného architekta připomíná stálá expozice a do konce dubna zde současně probíhá výstava zmiňovaného Josefa Bolfa.

Tento seriál pro vás připravujeme ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Chcete se o jednotlivých objektech dozvědět více? Pusťte si podcasty, které jsou jim věnované. Najdete je na www.npu.cz nebo na podcastových kanálech pod názvem PodCastle NPÚ.

Příště: Loosovy interiéry

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 5/2023.
Zdroj: Dům&Zahrada, npu.cz