Útlum nové výstavby pokračuje i přes mírný růst objemu poskytovaných hypoték. Ty však ve většině případů nesměřují na výstavbu rodinných domů, ale na jiné typy financování. Výsledkem je prohlubující se deficit bydlení, který vytváří další tlak na ceny nemovitostí i stavebních prací.
Přístavba chalupy na Šumavě kopíruje svah a smysluplně propojuje interiér s okolím
Hypotéky na výstavbu zůstávají hluboko pod průměrem
Počet nových hypoték určených na výstavbu rodinných domů dosáhl v roce 2025 pouze 11,5 tisíce. To je přibližně o 40 % méně než dlouhodobý průměr, a výstavba tak nadále výrazně zaostává za skutečnými potřebami obyvatel.
Podle Kamila Jeřábka, generálního ředitele společnosti wienerberger, se ani v roce 2026 situace zásadně nezmění. „Rok 2026 se spíše rýsuje ve znamení nejistoty a stagnace,“ upozorňuje Kamil Jeřábek a dodává, že investoři čekající na výrazný obrat se ho pravděpodobně nedočkají.
Predikce stavebního trhu pro první polovinu roku 2026
Úrokové sazby drží stavebníky v nejistotě
Jedním z hlavních důvodů utlumené výstavby zůstávají úrokové sazby. Ty se podle aktuálních dat stále pohybují okolo 4,5 %, přičemž výraznější pokles zatím není na dohled.
„Hranice kolem 3,5 %, která by trhu pomohla, tak zůstává v nedohlednu. Praxe ukazuje, že chuť realizovat své bydlení u stavebníků dokonce roste. Zatím ale vyčkávají, až se financování stane dostupnějším,“ říká Kamil Jeřábek.
Zároveň upozorňuje, že dlouhodobé čekání na zlevnění může být kontraproduktivní: „Ti, kteří ale stále vyčkávají na výrazné zlevnění nebo na prasknutí ‚realitní bubliny‘, by měli svá rozhodnutí přehodnotit. V posledních třech letech k žádnému výraznému zlevnění nedošlo a ani rok 2026 nenaznačuje obrat.“
Banky nemají důvod ke snižování sazeb
Ačkoli celkový objem hypoték meziročně roste, nejde převážně o úvěry určené na výstavbu nových domů. Pro komerční banky to znamená dostatečný objem poskytnutého financování, a tím pádem chybí motivace k dalšímu snižování sazeb.
Podle Kamila Jeřábka by trhu pomohly například zvýhodněné úrokové sazby na výstavbu nebo pořízení prvního bydlení, podobně jako je tomu u rekonstrukcí energeticky neúsporných domů. Tyto nástroje však zatím zůstávají spíše výjimkou než pravidlem.
Nedostatek bytů tlačí ceny vzhůru
K dlouhodobé nedostupnosti bydlení přispívá také nízký objem nové výstavby a absence systémových změn v rezidenčním developmentu. „Abychom dohnali deficit nahromaděný za posledních 30 let, bylo by potřeba každoročně zahajovat výstavbu alespoň 60 tisíc bytů. V současnosti se ale začíná stavět zhruba jen 26 tisíc bytů ročně,“ upozorňuje Kamil Jeřábek.
Vedle samotného nedostatku bydlení je dnes hlavním nákladovým faktorem cena práce, která už představuje přibližně 60 % celkových nákladů projektu. Stavební materiály, včetně cihel, přitom v posledních dvou letech spíše zlevňovaly.
Nemovitosti zůstávají sázkou na jistotu
I přes vyšší úrokové sazby a pomalé oživení výstavby zůstávají nemovitosti jednou z nejstabilnějších investic. Ceny bydlení dlouhodobě rostou rychleji než jiné konzervativní formy zhodnocení, a investice do vlastního bydlení tak nadále představuje pragmatické rozhodnutí i spolehlivé uchování hodnoty. Rok 2026 podle odborníků spíše potvrdí trend, že odkládání výstavby znamená budoucí zdražování.
