Patrně největší zajímavostí je adaptace vícepodlažního bytu ve stávajícím bytovém objektu, kdy se proměnilo celé jedno křídlo. Představte si ji jako vilu v domě. Dále jde o jediný projekt v Plzni, v němž Adolf Loos využil raumplan. Unikátní je i to, že základní myšlenky sice stanovil Loos, ale projekt už řešil jeho žák a spolupracovník Heinrich Kulka.
Na pět let
Původně úřednický bytový dům Škodových závodů na Klatovské třídě koupil významný plzeňský podnikatel Oskar Semler se ženou Janou počátkem 30. let 20. století. Vložení vícepodlažní bytové jednotky do domu trvalo asi dva roky, pak se rodina mohla nastěhovat.
Nový domov neobývala dlouho, v roce 1939 byli Semlerovi nuceni emigrovat. Poté sloužil různým účelům, od roku 2012 ho spravuje Západočeská galerie v Plzni. Kdo má zájem, může si Semlerovu rezidenci díky pravidelným prohlídkám užít naživo.
Rezidence prošla náročnou rekonstrukcí v několika etapách. Galerie konzultovala postup prací s Vilémem Semlerem, jediným dosud žijícím synem Semlerových. Také proto značná část interiéru získala původní podobu včetně koupelny (keramické obklady dodávala rakovnická továrna Rako). Až tu budete, dobře si prohlédněte i jídelnu, právě mahagonové obklady daly restaurátorům nejvíce zabrat.
Různé úrovně
Prostorové řešení zvané raumplan preferuje uspořádání interiéru tak, aby jednotlivé místnosti sloužily svému účelu a svým obyvatelům, proto tu nenajdete klasická patra. Původní trojpodlažní dispozice se přestavbou rozvolnila do šesti úrovní, další dvě úrovně se nacházejí v suterénu. Propojují je schodiště, některá mají jen několik stupňů.
Největším společenským prostorem se stala velká obytná hala. Dekoruje ji dýhované obložení z karelské břízy, podlaha je z luxusního makasarského ebenu, stěna kolem krbu se obložila znělcem. Na obytnou halu přímo navazuje barová nika a odpočinkový kout, nad nimi se nachází galerie s další relaxační částí a knihovnou.
Voda z pivovaru
Soukromé prostory jsou situovány do nejvyššího podlaží, tři děti obývaly dva pokoje, každý z manželů měl vlastní ložnici. Součástí interiéru jsou rovněž kuchyně, sklady, jídelny, hostinský pokoj, šatny nebo schodiště pro personál.
Pozornost si však zaslouží i prvky, které se na první pohled nezdají až tak atraktivní. Semlerovi totiž byli v Plzni první, kdo měl doma kromě užitkové vody rovněž pitnou vodu z pivovarských studní. Tehdy ve městě existovaly dva oddělené vodovodní systémy, fungovaly až do 70. let minulého století.
Něco navíc
V objektu bylo v rámci rekonstrukce zřízeno infocentrum pro návštěvníky, badatelské centrum pro výzkum architektury či multifunkční prostor pro vzdělávací a kulturní programy. Ale nejvíce možná využijete kavárnu, v níž se dobře tříbí dojmy z návštěvy unikátní „vily“ v domě.
Tento seriál pro vás připravujeme ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Chcete se o jednotlivých objektech dozvědět víc? Pusťte si podcasty, které jsou jim věnované. Najdete je na www.npu.cz nebo na podcastových kanálech pod názvem PodCastle NPÚ. | ||
---|---|---|
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 1/2024.
Zdroj: Dům&Zahrada, npu.cz