Pozdně funkcionalistickou vilu využívající i inspiraci Le Corbusierem si nechal postavit Josef Volman. Známý čelákovický podnikatel byl nejen místní, ale i světovou hvězdou; jeho obráběcí stroje se vyvážely do několika desítek zemí. Do unikátního domu, jehož užitná plocha bez terasy nabízela 1 138 m², se nastěhoval s dospívající dcerou v roce 1939. 

Na parníku

Autory projektu jsou architekti Karel Janů a Jiří Štursa, představitelé levicové avantgardy. Pro Volmana a jeho dceru Ludmilu navrhli moderní, prostorově i stylově ohromující vilu, která v náznacích evokuje zaoceánský parník, což je čitelné v exteriéru i interiéru.

Zdroj: Youtube

Například v podobě oblin (jako vlny) nebo kruhů (okénka kajut). Objekt má železobetonovou konstrukci obloženou travertinem, jenž svítí do dálky, doplňkově polabským pískovcem. Dostatek světla do interiéru slibují široké pásy horizontálně řešených oken. Hlavní vchod je netradičně z boku.

Nevídané barvy

Po vstupu do domu příchozí vítá přízemí, jehož hlavní část zabírá velký společenský prostor a obývák s jídelnou, jde asi o 170 m². Exotické dřevo, dub nebo mramor si kdysi užívali dva trvalí obyvatelé vily i jejich hosté. V 1. patře se ukrývají tři apartmány: Volmanův a dceřin soukromý prostor, myslelo se také na návštěvy.

Původní nábytek se nedochoval až na výjimky, například vestavěnou stěnu-sekretář z makassaru v podnikatelově pracovně. Nábytek se postupně doplňuje dobovými kusy, často jde o tvorbu designéra Jindřicha Halabaly.

Celou vilou se vinou barvy, hravá barevnost je patrná už z exteriéru. Největším překvapením budou asi koupelny, na tu dobu vybavené nevídanými barevnými vanami. Modrá v koupelně dcery a růžová v koupelně otce zaujmou možná více než mramor.

Nejvyšší patro je prostorově nejúspornější, fungovalo jako pánský klub. Tvoří součást střešní terasy, ovšem ani ta není na ozdobu, tady se skutečně žilo.

Jak šel čas

Josef Volman si vysněnou vilu moc neužil, zemřel v roce 1943. Dcera s dětmi emigrovala, zeť strávil kvůli jejich odchodu 12 let ve vězení, v roce 1968 rovněž odešel do zahraničí. Unikátní dům sloužil jako mateřská škola, po zápisu na seznam kulturních památek se rekonstruoval. To Volmanovu vilu sice pozměnilo, přesto se až do počátku 90. let udržela v relativně dobré kondici.

Než se však vrátila rodině původního majitele a našel se nový zájemce, stala se z ní vybydlená ruina. Po mnoha letech plánování rekonstrukce se pro veřejnost otevřela v loňském roce. Kromě prohlídek si lze vilu užít i v rámci různých kulturních akcí a navíc slibuje zážitkové přespání v apartmánu Volmanovy dcery.

Tento seriál pro vás připravujeme ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Chcete se o jednotlivých objektech dozvědět více? Pusťte si podcasty, které jsou jim věnované. Najdete je na www.npu.cz nebo na podcastových kanálech pod názvem PodCastle NPÚ.

Příště: Semlerova rezidence

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 12/2023.
Zdroj: Dům&Zahrada, npu.cz

Související články