Leckteré obce v okolí Prahy získaly v posledních desetiletích popularitu právě kvůli snadné dostupnosti hlavního města a záleželo na jejich vedení, zda s rozšířením zástavby souhlasily, jaké podmínky pro stavebníky připravily či jak promptně na vzrůstající zájem reagovaly.

Zdroj: VLM

Moderní dům pro čtyřčlennou rodinu měl vyrůst právě na rozvojovém území jedné takové obce, takže v době, kdy se na místo přijel podívat architekt Michal Grošup, v blízkém okolí vůbec nic nestálo. „Jelikož se v sousedství výstavba teprve připravovala, nešlo předjímat, co tam asi časem vyroste a nějak na to architektonicky reagovat. Nezbývalo tedy než se soustředit na kvality pozemku, k nimž patřil především hezký výhled.“

Potíže s terénem

Jenže co z jedné strany působí jako výhoda, může být z druhé spíš zápor. Výhled z parcely byl totiž dán velkým sklonem. „Nejdřív jsem majitelům ukazoval variantu, jak by jedno podlaží domu mohlo být polozapuštěné do terénu, ale ať jsem pod úroveň příjezdové cesty dal společenské, nebo soukromé podlaží, cítili k takovému řešení nedůvěru a toužili po klasickém patrovém domě i za cenu náročných terénních úprav pro zarovnání velké části pozemku,“ vypráví Michal Grošup.

Pozemek nepatří zrovna k velkorysým ani do šířky, takže pozici pro stavbu jednoznačně určily povinné odstupové vzdálenosti.

Poslední komplikací, kterou se sice podařilo vyřešit, ale protáhla čas příprav, bylo přání majitelů, aby měl dům rovnou střechu. Totéž preferoval architekt, ale ačkoli v obci budovy s plochou střechou stojí, úřad na základě územní studie trval na lomeném vrcholu domu.

„Připravil jsem variantu i se sedlovou střechou, ale naštěstí po čase úřad uznal, že vypracovaný dokument už je neplatný, a získali jsme stavební povolení pro objekt s plochou střechou,“ popisuje architekt.

Pro strýčka Příhodu

Majitelé od začátku požadovali, aby v přízemí vedle společných prostor rodiny byla oddělená ložnice se zázemím, kterou by šlo, pokud to situace bude vyžadovat, využít jako bydlení pro babičku. Do té doby může místnost sloužit třeba jako klidná pracovna.

Půdorys domu má tak tvar kříže. Jeho delší rameno zůstává jednopodlažní a je souběžné s ulicí, z níž se vjíždí do garáže, která leží na okraji domu. Z ní lze projít do zádveří, stejně jako standardním vchodem vedle. Za zádveřím a garáží se nachází technická místnost a toaleta, zbytek přízemí zabírají obytné prostory, tedy zejména otevřená místnost čítající kuchyň se skrytou spíží, jídelní kout, obývací pokoj a schodiště do patra.

Vedle schodiště jsou dveře do samostatné jednotky s vlastní chodbou, pokojem, koupelnou a úložným prostorem pod schodištěm. Právě část oddělené jednotky směrem do zahrady a obývacího pokoje do ulice vybíhá z tvaru přízemí jako příčné břevno kříže a propisuje se i do patra, kde se nacházejí dva dětské pokoje, ložnice majitelů se šatnou a společná koupelna. Střecha nad oběma jednopodlažními částmi domu se dá využít jako terasa, proto k nim z ložnic v patře vedou prosklené dveře.

Vzdušnost interiéru

Ačkoli by se mohlo zdát, že rozložení přízemí do kříže je samoúčelné, opak je pravdou. Kolem průsečíku pravoúhlých obdélníků se totiž rozkládá obytný prostor, jehož části jsou umístěny do jednotlivých ramen, takže ačkoli jsou vzájemně propojené, působí intimněji. Navíc uprostřed stojí dvouramenné schodiště do patra.

Nižší část odděluje zeď, na níž ze strany obývacího pokoje visí televize a o kousek dál navazuje úložný prostor na dřevo a krbová vložka, zatímco horní rameno lemuje skleněná stěna, která propouští denní světlo z oken na horní chodbě, a navíc opticky zvětšuje a propojuje prostor.

Milé drobnosti

Mezi ramenem s obývacím pokojem a s jídelnou se venku nachází terasa doplněná o rám pergoly vsazený na straně domu pod omítku, z nějž se vysunuje textilní markýza. Elegantní, zdánlivě jednoduchý prvek ovšem musel architekt pečlivě naplánovat do skladby zdí podobně jako rohová okna v patře, která domu dodávají charakteristickou podobu.

„Protože rohová okna v ložnicích nemají nosný sloupek, musely se otvory na ně staticky zajistit, což sice bylo finančně náročnější, ale za nerušený výhled a pocit z prostoru to stálo. Ačkoli majitelé byli poměrně citliví na cenu, když věděli, že určité prvky mají smysl nebo přidanou hodnotu, nebáli se investovat,“ vypráví Michal Grošup.

Mezi další milé detaily patří třeba sedací okno v obývacím pokoji, návaznost roviny venkovní terasy na podlahu v obytné místnosti, ukončení kuchyňské pracovní plochy v rovině rámu okna nebo stejný odstín dubu na schodišťových stupních a na dřevěných částech nábytku. Podsvícení nábytku a kuchyňské linky pomocí ledkových pásků vytváří atmosféru a jako večerní osvětlení třeba při sledování televize úplně stačí.

Opomenout se nedá ani gabionový plot. Naplněné gabiony totiž tvoří konstrukci a sloupky plotu, zatímco prázdné koše průhlednou část. Tu ale časem porostou popínavé rostliny, takže nakonec bude plot vlastně zelený.

AUTOR: Ing. arch. Michal Grošup, MiG architekti
První návrhy a realizace Ing. arch. Michala Grošupa vznikaly na přelomu tisíciletí ještě během studia na Fakultě architektury ČVUT.  Po studiích a deseti letech spolupráce s ateliérem Adam Rujbr Architects založil Michal Grošup v roce 2015 vlastní architektonickou kancelář MiG Architekti, která má za sebou více než 50 dokončených projektů. Ve své práci se snaží dosáhnout oboustranné spokojenosti a potěšení ze vzniku nového originálního díla a nedělá rozdíl mezi drobnou interiérovou tvorbou a velkým projektem. Ke každému klientovi přistupuje individuálně a s respektem.

Základní údaje o projektu

  • Architekt a projektant: Michal Grošup, MiG architekti
  • Zastavěná plocha: 200 m2
  • Užitná plocha: 268 m2
  • Nosná konstrukce: cihelné bloky Heluz, dutinové železobetonové stropní panely
  • Izolace: kontaktní
  • Fasáda: omítka, kamenný obklad
  • Stínění: venkovní žaluzie, výsuvná textilní markýza
  • Střecha: fólie, kačírek
  • Okna: hliníkové profily s antracitovým nátěrem, HS portály, rohová se strukturálním zasklením
  • Podlahy: keramická dlažba, vinyl, masivní dub na schodišti
  • Vytápění: podlahové, plynový kotel

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 5/2024.

Zdroje:

Související články