Zákazníkovu ostražitost mohou ukolébat nabídky slibující návratnost fotovoltaických systémů během 5 až 7 let, dokonce i méně. Připočítají-li se k tomu nemalé dotace, zní to velmi optimisticky. Zájem o fotovoltaické elektrárny (FVE) díky tomu stoupá, ačkoli jde o složitou záležitost s mnoha individuálními proměnnými.

„Sliby extrémně krátké návratnosti, zejména bez základních vstupních údajů o spotřebě domácnosti, jsou často varovným signálem a zákazník by si měl takového dodavatele důkladně prověřit. Průměrně se v současnosti kvůli klesajícím cenám energií uvádí návratnost kolem 10 let, nicméně tento údaj je nutné brát opravdu jen jako orientační,“ říká Alice Horáková, tisková mluvčí Skupiny ČEZ.

Není to jednoduché

Často se také udává, že optimální je spojení FVE s tepelným čerpadlem. Důvod je prostý, tepelné čerpadlo podle svého topného faktoru COP vyrobí dané množství tepla na 1 kW spotřebované energie. COP tedy vyjadřuje poměr mezi vyrobeným teplem a spotřebovanou energií. Například COP 3,5 kW znamená, že za každý 1 kW spotřebované energie se získá zpět 3,5 kW tepla. Případové studie pak ukazují, že vůbec nejlepším řešením je mít k FVE i elektromobil.

Jinými slovy, čím více spotřebičů, tím rychlejší návratnost. Nejlevnější varianta pak paradoxně nemusí mít nejrychlejší návratnost. Vyšší investice znamená větší výdaje, ale také větší možnost manévrovat s vyrobenou či kupovanou elektřinou, což návratnost zlepší. Když se ale sečtou pořizovací náklady takové investice, jde o násobky nižších stovek tisíc korun.

Nešvar s balíčky

U střešní fotovoltaiky se křivka průběhu spotřeby příliš nepřekrývá s křivkou výroby elektřiny, takže klíčovou roli sehrává bateriové úložiště. V krajních případech se výroba a spotřeba mohou zcela míjet, takže pak by fotovoltaika bez úložiště měla zcela minimální přínos pro úsporu nákladů za energie a návratnost investice by byla prakticky v nedohlednu.

Bohužel podobný mizivý efekt mohou mít i některé systémy, které sice bateriové úložiště obsahují, ovšem jeho velikost je vzhledem k výkonu fotovoltaiky a velikosti spotřeby objektu navržena zcela nevhodně. Tento nešvar bývá mnohdy důsledkem instalací tzv. balíčkových řešení na klíč, kdy dodavatelské firmy nabízejí standardizované sestavy, jejichž jednotlivé komponenty nejlépe využívají dotační programy (poměr výkonu a kapacity akumulace je 1 : 1), ovšem po technické stránce vůbec nereflektují potřeby a režim užívání domu. Běžná sestava má optimalizovanou cenu na dotaci a skládá se z bateriového úložiště a FV elektrárny. Sestava se občas nabízí i s dobíjecím bodem pro elektromobil.

Falešná návratnost

„Ilustrovat situaci můžeme na příkladu klasické sestavy dodávané na klíč, což je FVE o výkonu cca 10 kWp – například 22 ks střešních panelů o výkonu 450 Wp doplněných o hybridní třífázový střídač a bateriové uložiště o jmenovité kapacitě 10 až 12 kWh. U těchto sestav dodavatel systému deklaruje roční produkci cca 10 MWh, což vzhledem k běžné roční spotřebě domu často představuje poměrně zásadní úsporu v nákladech na elektrickou energii, a tím i dobrou návratnost investice. Realita ale bývá diametrálně odlišná,“ vysvětluje Radim Gabriš, projektový manažer Fenix Trading.

Je potřeba si uvědomit, že FVE o výše zmíněném výkonu dokáže běžně během slunného letního dne vyrobit i více než 50–60 kWh elektrické energie. Baterie o kapacitě 10 nebo 12 kWh (skutečná využitelná kapacita bývá obvykle 85 % uvedené hodnoty) se tedy dokáže plně nabít během prvních ranních hodin a zbytek dne se musí další výroba z FVE buď ihned spotřebovat, což nebývá často dost dobře možné, nebo dochází k přímému přetoku do distribuční sítě. Ve večerních hodinách pak sice baterie dokáže energii dodávat, ale vzhledem k malé kapacitě bývá opět pokrytý jen relativně krátký časový interval a zbytek večera a noci je spotřeba odebírána z distribuční sítě. Zásadní úspora se tedy obvykle nekoná. Samozřejmě vždy záleží na denní spotřebě domu, nicméně pro dosažení významné míry soběstačnosti v období od jara do podzimu by měla být kapacita úložiště minimálně dvoj- či trojnásobkem výkonu fotovoltaické elektrárny.“

Optimální fungování

Ideální konfiguraci fotovoltaiky nelze obecně uvést, protože se vždy odvíjí od individuálních podmínek. Do velké míry ji ovlivňuje aktuální energetická náročnost domácnosti i výhledy do budoucna. Záleží na tom, jestli se elektřinou topí, ohřívá teplá užitková voda či zda si majitelé chtějí výhledově pořídit bazén s protiproudem nebo elektromobil.

Nezanedbatelnou roli hraje také poloha domu (na jižní Moravě svítí slunce víc než v Krkonoších), možnost umístění fotovoltaiky, tedy orientace a nosnost střechy, a životní způsob členů domácnosti, zda je někdo doma celý den, nebo všichni ráno odejdou a večer se vrátí.

„V současné době, než se znormalizuje situace distribučních společností včetně úpravy energetického zákona, vybudování národního energetického datového centra a zavedení dalších legislativních norem, je potřeba preferovat řešení s FVE přiměřeného výkonu pro samospotřebu a dotací ovlivněnou velikostí baterie. Takový systém bude mít typicky od 5 do 15 kWp, dražší asymetrický 3f měnič a v porovnání s centrálním řešením relativně drahou baterii s kapacitou 6 až 18 kWh. Také se budou stále častěji objevovat soustavy s ohřevem teplé vody o výkonu do 3 kWp,“ říká Pavel Hrzina, vedoucí pracovní skupiny pro malé zdroje a akumulaci Solární asociace.

Role bateriového úložiště

Optimální by bylo, kdy byl přebytečný výkon FVE vyveden do distribuční sítě a v blízkosti domu se nacházelo lokální bateriové úložiště společné pro danou čtvrť, které by optimalizovalo chování lokální sítě vůči přenosové soustavě. Část elektřiny by se také řízeně využívala pro lokální ohřev teplé vody. Vyrobená elektřina by se pak za přiměřený poplatek distribuovala všem zájemcům v dané oblasti. Jenže to zatím není možné, takže nezbývá než energii, která se okamžitě nespotřebuje, ukládat do bateriového úložiště v domě. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu DŮM&ZAHRADA.)

Chcete se o návratnosti fotovoltaiky dozvědět víc informací?

  • Jak funguje spotový trh s elektrickou energií
  • Bateriové úložiště pro akumulaci energie
  • Dotace na FVE a její části
  • Co je virtuální baterie
  • Jak si vybírat kvalitní firmu pro instalaci FVE
  • Zapojení umělé inteligence na optimalizaci systému FVE
  • Porovnání tarifů a návratnosti

Aktualizace vytištěného článku

V tištěné verzi článku v časopisu Dům&Zahrada 7/2024 je v boxu Tarify, ceny a možnosti uvedeno, že jednou z nevýhod našeho trhu jsou časté a zejména pak nečekané změny podmínek. Jde nejenom o úpravy dotací, ale především o tarify, ceny a možnosti, respektive podmínky spojené s provozem FVE...

K takovým změnám mezi zpracováním a vydáním článku došlo, proto nyní uvedeme nutnou opravu. Informace: Například Centropol aktuálně nabízí 3,5 Kč za kilowatthodinu silové elektřiny. již neplatí. Tato informace byla zástupci společnosti Centropol opravena na následující znění:
U stávajících klientů, kteří mají od Centropolu také dodávku elektřiny (v tomtéž odběrném místě), činí výkupní cena za přebytky 1 750 Kč za MWh.
Zájemci, kteří by chtěli s Centropolem uzavřít smlouvu na výkup nově, musí být klienty Centropolu na spotřebě a dostanou nyní výkupní cenu 200 Kč/MWh. Aktuálně je výkupní cena přebytků z domácích FVE 200 Kč za MWh, i když jiní klienti mají cenu 1 750 Kč za MWh. Je tedy zavádějící zahrnovat cenu výkupu do výpočtu návratnosti investice.

To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v červencovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 20. června 2024.

Zdroje:

Související články