Stručný souhrn z článku
- Pětičlenná rodina postavila nízkoenergetickou dřevostavbu na okraji Prahy, s pozemky z rodinného fondu a designem od architekta Miloše Černého.
- Díky pomalejší stavbě měli investoři možnost častých kontrol a provedli vylepšení pro pohodlnější bydlení, původní plán bungalovu se změnil na domy s patrem.
- Dům je navržen s ohledem na flexibilitu a budoucí proměny, včetně možnosti vytvoření samostatné obytné jednotky v patře.
Tento souhrn byl vytvořen pomocí AI a je kontrolován redakcí.
Pětičlenná rodina se novým bydlištěm na okraji Prahy vrátila do míst, kde majitel vyrůstal. Jako nejbližší soused tu žije jeho bratr se svou rodinou. Bratři měli oproti jiným stavebníkům snazší výchozí situaci, mohli využít pozemky z rodinného fondu. Domy navrhl architekt Miloš Černý, který shodou okolností bydlí nedaleko a specializuje se na dřevostavby, o něž měli investoři zájem.
Jak se staví pro dva bratry
Bratři znali skvěle fungující dřevostavby v zahraničí, v různých podnebných pásmech a prohlédli si i řadu zdejších realizací. Manželský pár z domu na fotografiích si také tříbil názory na stavební technologie konzultacemi s přáteli a nezávislými odborníky, takže dům rozhodně nevznikal lehkovážně.
Hlavní obytná zóna je rozdělená prakticky, jídelna přímo vedle kuchyně a obývací pokoj v těsném sousedství
Architekt Černý vzpomíná: „Bratři hledali architekta, který rozumí dřevostavbám, protože se v průběhu příprav a úvah o svém bydlení pro dřevostavbu rozhodli. Doporučení na mě dal vlastně architekt Petr Hlaváček. Nejprve mě oslovil první z bratrů a zakrátko i majitel domu, který představujeme. Pozemky pro stavbu již rodina delší čas vlastnila a zbývalo si vybrat, na kterém kdo bude chtít stavět. Jelikož jsou domy téměř vedle sebe, ale neměly být stejné, domluvili jsme se, že budou mít alespoň nějaké společné znaky. Oběma investorům se líbily pultové střechy a shodli jsme se na stejné barevnosti obou staveb. Domy měly různé zadání, které jsme ještě postupně upravovali.“
Přidáme patro
Manželé o domě přemýšleli s ohledem na předpokládaný běh života, chtěli být připraveni na různé rodinné situace a mysleli i na pohodlné stáří. Zpočátku měli představu bungalovu, jelikož se chtěli vyhnout schodišti. Jenže dům o pěti nebo šesti místnostech na jednom podlaží by si ukousl značnou část parcely a vůči zahradě by neměl správné proporce.
Prostornou knihovnu na míru s odpočinkovou lavicí přímo u okna navrhl majitelům architekt Černý
Majitel vypráví, že v období projektu krátce uvažovali o stavbě ve dvou fázích, ovšem dnes jsou rádi, že od záměru záhy ustoupili: „Postupně jsme se patra přestali obávat. Většina života se zatím stejně odehrává dole, děti jsou menší – jedenáct, osm a čtyři roky. Hodně jsme zvažovali různé životní situace, protože naše potřeby nebudou statické v čase. Řešili jsme například hernu, zda přistoupit k velké místnosti s možností přepažení v budoucnu. A co z toho vzešlo? Dům je do budoucna variabilní, můžeme snadno vybudovat samostatnou obytnou jednotku v patře. Dřevostavba je totiž náročná na pečlivou přípravu, je třeba detailně zpracovaný projekt, do stěn se později nedá snadno zasahovat například novým vedením sítí.“
Architekt přikyvuje: „Dům měl být původně přízemní, ale podařilo se mi přesvědčit investora, abychom udělali malou část i v patře, kde je pracovna, hostinský pokoj a malá koupelna. Navržené je to tak, že po letech, například až děti dospějí, se může vrchní část přetransformovat na startovní byt 2 + kk. Je tam příprava na kuchyňskou linku a v přízemí je ve zdi skrytá příprava na samostatný vstup z krytého přístřešku na auto. Doplněním vstupních dveří a dělicí příčky vznikne nová předsíň navazující na schody do oddělené bytové jednotky.“
Čas hrál pro i proti
„O interiéru jsme měli standardní představu: větší společný obytný prostor kolem jídelny s oddělenou uzavíratelnou kuchyní, aby kuchyňské vůně a pachy nepronikaly do interiéru. Několik koupelen, předsíň dimenzovanou tak, abychom se všichni zároveň mohli pohodlně obléknout. Některé úložné prostory jsme vyřešili ad hoc v průběhu stavby, která byla rozvolněnější, než bychom si bývali přáli,“ upřesňuje investor. „Tím jsme ovšem získali čas, abychom se v prostoru začali pohybovat a představovat si, jak v domě budeme žít, a navrhli jsme si mnoho drobných změn.“ Stavba trvala v podstatě tři roky, do průběhu zasáhl i covid s následným nedostatkem některých stavebních materiálů a navýšením cen. Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu DŮM&ZAHRADA.
Chcete se o povedené dřevostavbě dozvědět další zajímavosti?
- Účast majitele a architekta na kontrolách stavby
- Pravidla chování v nízkoenergetickém domě
- Náklady na provoz
- Dispozice jednotlivých místností
- Vybavení interiéru, barvy a materiály
- Propojení se zahradou
- Informace o celém projektu
To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v únorovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 18. ledna.
Zdroj: Jana Matoušková, Dům&Zahrada
