Architekt Matěj Petránek, tedy ten, kdo domy nejen navrhuje, ale také vlastnoručně staví, má k městu na Vysočině celoživotní vazby. Jednak odtud pochází jeho kamarád z dětství, s nímž vyrůstal na chalupě v jižních Čechách, a navíc tu postavil svůj první dům.

To bylo úplně pragmatické rozhodnutí, chtěl jsem si vyzkoušet nakreslit dům, postavit ho, prodat a ideálně na tom vydělat nějaké peníze. A právě tady byly v té době pozemky relativně dostupné,“ vypráví s úsměvem architekt. „Dům ale nakonec koupil právě ten můj kamarád z dětství.“

Zdroj: VLM

Jenže časem se kamarádova rodina rozrostla, potřebovala více místa a také se jí podařilo sehnat lepší a větší parcelu na okraji města, kde měla vyrůst nová čtvrť. Spolupráce s architektem už byla prověřená, obě strany si vzájemně sedly a důvěřovaly, takže se Matěj Petránek mohl pustit do práce.

Výhled za všech okolností

Výhodou parcely byla poloha v mírném svahu, takže bylo jasné, že i přes budoucí sousedy z ní bude hezký výhled do kraje, což koneckonců patřilo mezi hlavní požadavky budoucích obyvatel. Naopak nevýhodu představovalo právě to, že na začátku projektu kolem nic nestálo, a tak nebylo úplně jisté, jaká stavební rozmanitost se dá od sousedů očekávat. Z toho důvodu se rozhodlo, že dům bude mít atrium se stromem, což mu dodá intimitu.

Majitelé chtěli, aby byl dům přízemní a všechny obytné místnosti měly kontakt se zahradou. Architekt se tedy rozhodl rozdělit budovu do dvou rovnoběžných křídel s propojujícími krčky na koncích a obdélníkovým atriem uprostřed. Obytná křídla mají šikmé přesahující střechy chránící velká okna před sluncem a jsou zakončené rovnými štíty, zatímco nižší propojovací krčky mají střechy rovné. Díky fasádě s posuvnými panely působí dům kompaktně.

Fasáda chrání soukromí

Interiér je možné propojit s atriem pomocí posuvných prosklených stěn. Na opačnou stranu lze z ložnice, dětských pokojů i koupelny vejít na zahradu prosklenými dveřmi. Obývací pokoj lemuje prosklená stěna do zahrady, opět s posuvnými dveřmi. Na ni navazuje částečně krytá terasa asymetricky pokračující dál do pozemku. Domu dodává charakteristický vzhled fasáda ze smrkových biodesek opracovaných pomocí CNC stroje.

Tam, kde je pod fasádou plná zeď, mají biodesky jen dekorativní reliéf. Ovšem před okny či prosklenými dveřmi jsou perforované a posuvné, takže chrání před pohledy zvenčí. Dlouhá prosklená stěna obytné místnosti sice posuvné panely nemá, ale kvůli prostoru pro terasu je trochu víc zapuštěná do hmoty budovy, takže před zraky z ulice ji cloní přední část domu a od sousedů na straně zase velká část zahrady.

Dvě formy, dvě funkce

Jednou ze štítových stran je dům natočen k ulici. Posuvným panelem v nižší části se vejde do zastřešeného závětří před vstupními dveřmi v obytném křídle. Každé z křídel domu má totiž jinou funkci – napravo od vstupu je denní nebo též společný prostor, zatímco nalevo se nachází klidová zóna s ložnicemi.

Když se tedy vstoupí do pravého křídla, za zádveřím se skrývá technická místnost a toaleta. Dále do hloubi objektu se projde do obytné místnosti otevřené až do krovu, respektive její kuchyňské části s jídelním stolem. Jídelnu od pokračujícího obývacího pokoje vizuálně odděluje blok nábytku kombinující krbovou vložku, police na dřevo a knihovnu. Z obývacího pokoje vede chodba spojovacím krčkem, kde je umístěná koupelna, do druhého křídla.

Ani metr nazmar

V soukromém křídle se nacházejí tři pokoje opět otevřené až do krovu. Do ložnice majitelů se vešla vestavěná šatna oddělená posuvnými deskami se stejnou perforací, jako má fasáda, tentokrát ovšem bez barevného povrchu.

Dětské pokoje přiléhají k chodbě podél atria a mají spaní v patře. Aby se využil prostor, kterého nezbývá k plýtvání, jsou dětská lůžka de facto umístěná nad stropem chodby. Otevřený prostor do krovu, dveře na zahradu a střešní okna nad lůžky však dětské pokoje opticky zvětšují, takže nepůsobí stísněně, přestože mají jen 13 m².

Aby se neplýtvalo místem, stěny dětských pokojů, hlavní ložnice a koupelny tvoří směrem do chodby úložné skříně s dvířky z jedné, druhé, nebo obou stran. Prostor na konci soukromého křídla pod štítem do ulice je přístupný ze vstupního závětří a slouží jako kůlna a sklad.

Rostliny vítány

Protože architekt znal blízký vztah majitelů k zahradě a rostlinám vůbec, věděl, že interiér jimi bude naplněn. V domě proto rozmístil množství polic nad vestavěným nábytkem či velkými okny. Rostliny tak mají dostatek denního světla díky střešním oknům, otevřené krovy jim nebrání v růstu do výšky, a naopak svěšené zelené části rostlin interiér zdobí. Základní barvy dřeva, betonu a bílé výmalby uvnitř domu stačilo doplnit jen zelenou kuchyňskou linkou a dveřmi, zbytek obstaraly rostliny. 

Při pohledu na dům z ulice všímavé oko zjistí, že štíty obou křídel nejsou stejné, střecha soukromé části je vyšší a užší než u obytné části. Pro to má Matěj Petránek jednoduché vysvětlení: „Tvar obou částí domu vychází z jejich vnitřní funkce, a tu mají odlišnou. Mají tudíž i jiné prostorové nároky a konstrukční potřeby. Že při pohledu zvenku nejsou stejné, mi rozhodně nevadí, právě naopak, nepůsobí strnule. Vždyť ani tradiční venkovské statky nemají štítové stěny stejné.“

AUTOR: MgA. Matěj Petránek - Vystudoval architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a řadu let pracoval ve standardních architektonických kancelářích (A.LT architekti, AP atelier Josefa Pleskota). V roce 2012 otevřel v pražských Holešovicích komunitní zahradu Prazelenina. Před deseti lety ho dlouhodobé vysedávání za počítačem přestalo naplňovat, navíc ho lákala práce rukama, takže začal domy, které navrhuje, vlastnoručně stavět.

Základní údaje o projektu

  • Architekt a projektant: Matěj Petránek
  • Dodavatel: Matěj Petránek a kolektiv
  • Zastavěná plocha: 205 m2
  • Užitná plocha: 150 m2
  • Nosná konstrukce: dřevostavba, těžký skelet
  • Izolace: minerální vlna a dřevovláknité desky
  • Fasáda: smrkové biodesky, sibiřský modřín na štítech
  • Střecha: trapézový ocelový lakovaný plech
  • Okna: dřevěná trojskla, HS portály
  • Vnitřní dveře: dřevěné
  • Podlahy: broušená cementová stěrka, dřevěná masivní prkna
  • Vytápění: plynový kotel, podlahové vytápění, radiátory v pokojích, krbová vložka, nově i fotovoltaika

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 3/2024.
Zdroj: Dům&Zahrada

Související články