Čerství majitelé prvorepublikového domku stojícího v pražské vilové čtvrti oslovili architektku Terezu Dvořákovou z ateliéru A3 architects, protože se jim líbila rekonstrukce, kterou navrhla pro společného známého. „Abych pravdu řekla, reference jako typ marketingu fungují pro architekty nejlíp,“ začíná vyprávění architektka.

„Když se dělá něco tak osobního jako rodinný dům, je potřeba, aby mezi klientem a architektem fungovala chemie, aby nám dohromady bylo dobře. Jednak dům nebude stát hned, takže spolu budeme trávit hodně času, jednak při stejném mentálním naladění se lidé snadněji otevřou, protože zadání jako počet či seznam místností nestačí pro zdařilý výsledek, v němž se lidé budou cítit dobře.“

Změna plánů

Ačkoli při prvním setkání čekali majitelé, že se domek jen zrekonstruuje, výčet pro a proti včetně navození finančních mantinelů projektu je přesvědčil, že bude snazší původní stavbu zbourat a dům postavit nový. „Mám ráda staré domy, často se věnuji rekonstrukcím, ale musí to stát za to. Nemá smysl finančně vykrvácet (protože rekonstrukce bez kompromisu jsou vždy dražší) na domku bez valné architektonické, natož užitné kvality,“ přibližuje Tereza Dvořáková.

Majitelé sice chtěli přízemní domek, kdyby ve stáří nemohli do patra, ale to jim architektka také vymluvila, protože by jinak moc nezbylo z nepříliš velké zahrady a přišli by o výhledy do krajiny. A kontakt se zelení přece patří mezi nejčastější důvody, proč lidé bydlení v rodinných domech volí.

Majitelé nežádali dům vizuálně okázalý, přáli si, aby přirozeně zapadl do okolní čtvrti, s čímž architektka souzněla, proto také stavbu zasadila do uliční čáry, takže před domem zůstal kus zeleně jako předzahrádka, jak bývalo v městských vilových čtvrtích obvyklé. Dům získal tradiční tvar se sedlovou střechou, který měla i původní stavba.

Jak se staví podle místa

„Nemyslím, že orientace domu podle světových stran je dogma, pro mě hraje prim místo. A tady se nabízely tři věci: vyřešit kout směrem k sousedovi – tam nakonec vzniklo technické zázemí, na zahradě vytvořit intimní zákoutí s bazénem, k čemuž dopomohl půdorys přízemí s výběžkem do zahrady, a výhled do blízkých polí, což umožnila podkrovní vestavba,“ vysvětluje architektka.

Obytná část domu má tvar písmene L, delší rameno je rovnoběžné s ulicí, kratší výběžek s ložnicí pro hosty do zahrady cloní terasu a venkovní bazén. Na obytnou část navazuje kryté garážové stání pro dvě auta ukončené ze zahradní strany dřevníkem a skladem zahradního náčiní.

„Kryté parkovací stání plní účel ochrany před nepřízní počasí a přitom nepřidává domu objem navíc jako v případě uzavřené garáže, do níž z mých zkušeností mnohdy majitele přestane bavit vjíždět a parkují stejně před ní,“ říká Tereza Dvořáková. Pod střechou mezi domem a garážovým stáním zůstalo místo na průchod do zahrady a vchází se odtud také dovnitř. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu DŮM&ZAHRADA.)

Zajímá vás další popis proměněné budovy a jejího vybavení?

  • Umístění jednotlivých místností a jejich vybavení
  • Technická část, pracovna, koupelna a sauna
  • Umístění teras a jejich využití
  • Volba barev pro interiér a exteriér
  • Technické údaje k projektu

To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v červencovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 20. června 2024.

Zdroje:

Související články