Vlakové nádraží v Nymburku je významný dopravní uzel, na který navazuje otevřená plocha pro autobusy, a také frekventovaná oblast, v níž se proplétají turisté s místními obyvateli, řidiči aut a s cyklisty. Vyhovět všem nejde beze změn. Proto Správa železnic vypsala architektonickou soutěž, v níž zvítězil projekt architektů Tomáše Hanuse a Jana Holuba z ateliéru Byró architekti.
Pod jednou střechou
Proměňované území bude složené z několika objektů a ploch, jež na sebe plynule navážou podél železničních kolejí. Asi 150 let stará třípatrová budova nádraží se zachová, ale funkci výpravního místa převezme nová hala po levé straně. Na ni se napojí autobusové nádraží, následuje prostor pro jízdní kola a cyklověž, poté velkorysé parkoviště. Napravo od staré budovy vznikne další místo pro kola a nový technologický objekt.
Cestující potěší propojení železniční a autobusové dopravy
Z urbanistického pohledu je zásadní přesun autobusového nádraží, uvolněný prostor se změní v parkové náměstí. „Dalším benefitem je přímý přestup – vlakové a autobusové nádraží vytvoří kompaktní celek pod jednou střechou. Před vlakovým nádražím zůstanou jen výstupní stanice a průjezdná stání pro linkové autobusy,“ vysvětluje Tomáš Hanus. Celé území včetně náměstí zabere plochu cca 17 000 m2, hotovo by mělo být v roce 2029.
Staré s novým
Ač budou novostavby prostorově převažovat, pohledovou dominantou zůstane novorenesanční objekt, na nějž se také volně odkazuje. „Nejvýraznějším prvkem staré budovy jsou dřevěné štíty pod sedlovými střechami. V nové hale také pracujeme s motivem dřevěného obkladu střech, ovšem v podobě střešních šedových světlíků. Okna a dveře nové i staré výpravní budovy budou mít stejnou barevnost. Dalším motivem je monochromatičnost fasád, ať už jde o beton u novostavby, nebo kámen a omítku u té původní,“ říká Tomáš Hanus.
Nymburské vlakové nádraží a jeho okolí čekají změny
Moderní rozcestník
Každé nádraží má zajistit rychlý přesun osob, což moderní odbavovací hala zohledňuje ze všech stran. V kratším směru propojí budoucí náměstí a vlaková nástupiště, v delším směru nástupiště autobusů a starou budovu (v ní se změní přízemí na víceúčelový prostor pro cestující, turisty i obyvatele města). Na straně blíž k náměstí vzniknou obchody a občerstvení, směrem ke kolejím se umístí technické a provozní zázemí včetně pokladen a toalet pro cestující.
Modrozeleně
Civilní pojetí nové nádražní haly bude mít železobetonový skelet. „S ohledem na požadavek modrozelené infrastruktury chceme osázet ploché části střechy extenzivní zelení, západně orientované šedové světlíky by mohly nést fotovoltaické panely. K vytápění a chlazení budou použita tepelná čerpadla, částečně otevíratelné střešní světlíky umožní zapojení inteligentního systému pro přirozené větrání a noční předchlazování budovy v létě,“ uvádí Jan Holub.
Připravované změny autobusového a vlakového nádraží Nymburk
Zelenou zastoupí i výsadba stromů na náměstí. O dřeviny nebudou ochuzení ani cestující, některé stromy by mohly prorůstat otevřenou střechou autobusového nádraží.
| Byró architekti | ||
|---|---|---|
| Motorem architektonické kanceláře jsou architekti Tomáš Hanus a Jan Holub. Snaží se navrhovat projekty, které pro ně budou představovat výzvu, napětí a radost. Architekturu primárně vnímají v souvislostech – v prostoru, čase a mezi lidmi. Jde jim o dialog, empatii, kontext a názor. Klientům pomáhají s různými typy úkolů, od první skici až po realizaci, nejraději však svou práci dotahují do posledního detailu. www.byro.cz | ||
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 7/2024.
Zdroje: Dům&Zahrada
