Jsou-li navíc zdi zateplené, zkáza se nevyhne ani izolaci. Jak při obnově zdiva správně postupovat a jaké kroky podniknout, abychom předešli jeho dalšímu poškození, vysvětlují odborníci. Co nejrychlejší renovace zdí po povodních je klíčová pro obnovení jejich struktury a zdraví interiéru.

Voda může proniknout hluboko do stavebních materiálů, což vede k jejich vlhnutí, růstu plísní a postupné degradaci,“ vysvětluje Pavlína Sobotíková, odbornice na sanaci vlhkého zdiva ze společnosti Weber, Saint-Gobain. Tyto problémy je podle ní nutné řešit co nejdříve, aby se zabránilo dalším škodám.

Po odstranění vody a naplavenin je tak třeba co nejrychleji zahájit intenzivní vytápění, větrání a vysoušení zdí. „Vysoušení je klíčové pro prevenci vzniku plísní a dalších komplikací spojených s vlhkostí ve zdech,“ upozorňuje odbornice z Weberu. Proces vysoušení může trvat několik týdnů či dokonce měsíců, v závislosti na konkrétním materiálu a také na hloubce, do níž se voda dostala.

Na zdech nesmí zůstat ani milimetr vlhké omítky

Než začneme s obnovou povrchů, musíme se nejprve zbavit vlhkem poškozených omítek, a to jak v interiéru, tak v exteriéru. „Zdivo tak lépe vysychá. Omítka navíc může být kontaminovaná a zároveň plná solí, které se po vyschnutí projevují jako bílý výkvět na povrchu zdí. Ten může novou vrstvu omítky významně poškodit,“ vysvětluje Pavlína Sobotíková.

I po odstranění veškerých zbytků vlhkých omítek je však nutné zdi důkladně zkontrolovat, abychom zajistili, že již zcela vyschnuly. „Opticky ani dotekem však vlhkost spolehlivě ověřit nelze. Vlhkost na povrchu zdi se totiž od vlhkosti uvnitř konstrukce značně liší,“ varuje odbornice z Weberu.

Je podle ní proto vždy nutné obrátit se na specialisty. „Ti pak použijí CM vlhkoměr, který využívá chemické reakce vody s karbidem vápníku, a na místě navrhnou správné technické řešení pro daný objekt,“ vysvětluje Pavlína Sobotíková s tím, že řešení musí být vždy individuální, protože to, co fungovalo u jednoho objektu, nemusí platit u druhého.

Pro obnovu je ideální použít sanační omítky, které ze zdiva dokáží odvádět zbytkovou vlhkost. „Do exteriérů jsou vhodné hydrofobní omítky, které zdivo chrání před další vlhkostí z deště. Do interiéru se zase hodí hydrofilní omítky, jež zdivu umožňují dýchat,“ doporučuje odbornice z Weberu.

Sanace vlhkého zdiva | sanace sklepa

Zdroj: Youtube

Tepelná izolace po namočení ztrácí své vlastnosti

Renovace zdí po povodních nicméně nemusí zahrnovat pouze obnovu omítek. Mnozí z nás totiž mají vnější zdi zateplené tepelnou izolací, která při intenzivnějším vystavení vodě ztrácí své klíčové vlastnosti.

Tepelné izolace plní svou funkci pouze tehdy, když jsou suché. Jejich podstatou je totiž uzavření vzduchu do malých prostorů, které nedovolují jeho pohyb,“ upozorňuje Pavel Rydlo, odborník na izolaci ze společnosti Isover, Saint-Gobain.

Minerální izolace bývá z principu vodoodpudivá, při vystavení velkému množství vody ale dochází k jejímu slehnutí. „Materiál zplstnatí, a ačkoliv dokáže vyschnout i v řádu dní, nikdy se nevrátí do své původní struktury, a své tepelněizolační vlastnosti tak ztrácí,“ varuje odborník z Isoveru.

Polystyren je oproti minerální izolaci méně nasákavý. „Materiál při záplavách nasákne jen zhruba do jednoho procenta objemu. Vlhkost z něj navíc během několika týdnů až měsíců odejde a nijak neohrozí jeho mechanické vlastnosti. Ty tepelněizolační budou ale o trochu horší, počítejme tak s účinností o 90 %,“ říká Pavel Rydlo.

Zesílení nenasákavé izolace

Náprava škod způsobených povodní je u izolací vždy bolestná. „Poškozenou izolaci je třeba strhnout, povrch pod ní opravit a následně nainstalovat nový izolační systém,“ říká odborník z Isoveru. Pokud to neuděláme, stejně jako v případě omítek budeme čelit hrozbě plísní, a navíc také znásobení tepelných ztrát.

Při renovaci se však můžeme poučit a aplikovat izolační materiály tak, aby povodním byly schopny odolat. „U zateplení fasády můžeme například snížit riziko poškození záplavami zesílením izolace spodní části tak, aby izolace z nenasákavého materiálu sahala nad možnou výšku povodňové vody,“ doporučuje odborník z Isoveru.

Přihlášení

My si vás zapamatujeme a můžete číst Dumazahrada.cz bez omezení.
Ještě nemáte účet? Registrujte se
Odemknout anketu
warning_fill
Hlasovat v anketě mohou jen přihlášení uživatelé.

Poškodila voda vybavení vašeho bytu?

Ano, voda nám poničila majetek. 100 %
Ne, naštěstí se nám povodně vyhnuly. 0 %

Prasklá okna je třeba vyměnit za odolnější

Kromě izolace se v mnohých případech poškození nevyhnou samozřejmě ani okna a zasklené plochy. „Mechanické zatížení v podobě povodní může způsobit prasknutí skla,“ vysvětluje Roman Dufek, odborník na zasklení ze společnosti Glassolutions.

Vyhnout se tomu můžeme jedině využitím bezpečnostních skel, která jsou vůči vnějšímu zatížení odolnější. „Je-li tedy po povodních třeba měnit okna, je namístě zvážit, zda si tentokrát nevybrat sklo kalené nebo vrstvené,“ doporučuje Roman Dufek.

Obnova zdí a izolace po povodních je komplexní a náročný proces, který nelze podcenit. Správným postupem při sanaci zdiva a obnově izolačních vrstev můžeme nejen zajistit dlouhodobou ochranu našeho domova, ale také předejít budoucím škodám.

Související články