Vhodné podmínky k práci, i ty teplotní, stanovují hygienické a BOZP předpisy. Zajistit hygienické podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci všem svým zaměstnancům je základní povinností každého zaměstnavatele. Zaměstnanci jsou zařazeni do tříd podle druhu vykonávané práce, podle jejich průměrného i celkového energetického výdeje a fyzické zátěže,“ říká Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Prace.cz a dodává:

Tyto druhy tříd jsou ale pouze orientační, proto si musí zaměstnavatel dle vlastního uvážení zařadit zaměstnance do vhodné a reálně odpovídající kategorie. Podle toho pak určuje pitný režim, střídání práce, přestávky nebo případné zkrácení pracovní doby.“

Kdy už horko škodí?

Přílišné horko přináší především nepohodlí. Negativně však také působí na náš zdravotní stav, kdy může dojít až k přehřátí organismu, dehydrataci a vyčerpání. Vnějším projevem dehydratace organismu a přehřátí mohou být křeče, průjmy, bolesti hlavy, ztráta orientace či nekoordinované chování, což může individuálně nastat již při teplotách nad 28 °C. Vysoké riziko je pak při 36 °C a vyšších teplotách – to už může být vážné.

Vliv teploty na lidské tělo

Zdroj: Youtube

Výkonnost a kvalita práce

Dalšími vedlejšími účinky nevhodně regulované teploty jsou pokles pracovní výkonnosti a kvality odváděné práce. Při lehké fyzické námaze člověk dosahuje stoprocentního výkonu při teplotách do 22 °C, při teplotě 27 °C pak dochází k poklesu výkonu o 25 % a při teplotě kolem 30 °C dosahuje pouhých 50 % původního výkonu, nehledě na zdravotní rizika a diskomfort.

Vyšší teploty mohou mít negativní dopad na koncentraci, což vede k častějším chybám a snižuje celkovou efektivitu práce. Pro dlouhodobé vystavení vyšším teplotám je typická únava, dehydratace a zvýšené riziko úrazů způsobených sníženou pozorností. To vše přispívá k nižší produktivitě a vyšším nákladům spojeným s absencí zaměstnanců a zdravotní péčí.

Vzduch a optimální teplota

V moderních kancelářských a výrobních budovách je řízení teploty díky vzduchotechnice a klimatizačním jednotkám jednodušší. Často ale není snadné se shodnout na ideální teplotě pro všechny zaměstnance, někteří si totiž naopak stěžují na chladné prostředí. Ideální je samozřejmě najít vždy nejlepší kompromis,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Navíc je třeba zohlednit různé druhy práce a individuální potřeby zaměstnanců. Například lidé vykonávající fyzicky náročnější úkoly mohou preferovat nižší teploty, zatímco ti, kteří tráví většinu času u počítače, mohou vyžadovat teplejší prostředí. Důležité je také vzít v úvahu osobní preference, zdravotní podmínky a demografické rozdíly, jako je věk a pohlaví, které mohou ovlivnit vnímání tepla a chladu.

Přihlášení

My si vás zapamatujeme a můžete číst Dumazahrada.cz bez omezení.
Ještě nemáte účet? Registrujte se
Odemknout anketu
warning_fill
Hlasovat v anketě mohou jen přihlášení uživatelé.

Jak snášíte horko vy?

Horko snáším poměrně dobře. 0 %
Horko mi opravdu vadí. 100 %
Horko nebo mráz - je to mi jedno. 0 %

Měnit filtry ve vzduchotechnice

Odborníci doporučují nastavit centrální vzduchotechnický systém v letních měsících tak, aby bylo udržováno vnitřní prostředí budovy na 22 °C a relativní vlhkost vzduchu kolem 50 %. Pro zdravé prostředí je také nutné pravidelně měnit filtrační vložky do vzduchotechniky, na což se občas zapomíná.

Lukáš Rom dále zdůrazňuje význam pravidelné údržby klimatizačních a ventilačních systémů, aby se zajistilo, že budou fungovat efektivně a poskytovat konzistentní teplotu bez výrazných výkyvů. Kromě toho může správná údržba předejít zdravotním problémům způsobeným šířením prachu a alergenů, což přispívá k celkovému zdraví a pohodě zaměstnanců.

Související články