Oblast bývalého nákladového nádraží Žižkov je jedním z největších brownfieldů v Praze. Samotný areál najdete na seznamu našich kulturních památek, hlavní budova patří mezi nejzachovalejší objekty průmyslového funkcionalismu. Ale každá stavba je zasazená do určitého kontextu. Tomu se ve své diplomové práci věnovala Ivana Složilová, dnes Volková, tehdy ještě jako studentka architektury na ČVUT.

Tři území

Celková rozloha žižkovské oblasti je 71 hektarů, Ivana Složilová ve své práci řešila 24 hektarů. Toto území vymezuje ze severní strany ulice Olšanská a rezidenční výstavba, která už je v běhu, z východní strany ulice K Červenému dvoru, z jihu Olšanské hřbitovy a ze západu budova Cetin, jež by se měla letos demolovat.

Architektka navrhla proměnit tuto oblast ve tři funkčně rozdílné, přesto vzájemně propojené celky. Jak architektonicky, tak mnoha cestami, chodníky a zelení, která tu dnes citelně chybí. Na takzvané území klidu u Olšanských hřbitovů by navazovalo nové náměstí jako centrum dění, nákupních možností a významný dopravní uzel (zde se plánuje další stanice metra).

Upozorňovaly by na něj dvě výškové stavby – věže, které by okolní budovy významně přesahovaly. „Věže jsem navrhla jako dominantu a vstupní bránu do nové čtvrti, podle nichž by nové náměstí bylo snadno identifikovatelné už z dálky. V nižších patrech věží jsem uvažovala základní občanskou vybavenost (poliklinika, úřady a podobně), ve vyšších podlažích pak showroomy a sídla prestižních firem,“ vysvětluje autorka studie.

Inspirace a aktivity

Architektka se zaměřila na tzv. území inspirace. Počítá s proměnou bývalého nákladového nádraží v malý industriální park pro veřejnost se zachovanými konstrukcemi (koleje, komunikační mostky s výtahovými věžemi) i s novými kulturními a vzdělávacími objekty.

„Tato klidnější část by spojovala lidi různých věkových skupin, různých zájmů a vytvářela prostředí, ve kterém se budou navzájem inspirovat. Současně by se zde omezil automobilový provoz,“ upřesňuje.

Nový čtyřpodlažní kulturní objekt by byl multifunkční, tři sály pro 260, 300 a 660 osob by nabídly prostor pro divadelní představení, plesy, konference a jiné akce. Na něj by navázala třípodlažní budova vzdělávacího centra zaměřená na hudbu, tanec a umění. Součástí plánu je i galerie, nahrávací studia, ateliéry pro výuku a další aktivity pro děti a dospělé.

„Oba objekty jsem navrhla jako skeletové ze železobetonové konstrukce a se zelenou střechou. Fasádu by tvořily samonosné, ale kvůli povětrnostním vlivům ukotvené a vzájemně propojené kovové pásy vedoucí k chodníkům. Pásy by ze stran měly úzké LED panely, díky nimž by tyto dva objekty mohly svítit v jakékoliv barvě,“ uvádí.

Spojující lichoběžník

Zajímavý je rovněž tvar nových budov v podobě lichoběžníku, který by se uplatnil i na dalších místech v rámci proměňovaného území. Podle architektky vychází z propojení ulic bytové zástavby severně od nádraží ke vstupům do Olšanských hřbitovů a také k navrhovanému náměstí.

Cílem bylo inspirovat lidi, aby vstoupili do industriálního parku a využili ho stejně jako služeb nových kulturně vzdělávacích objektů. Kvůli mnoha frekventovaným ulicím v této oblasti autorka navrhla i protihlukové bariéry, které by měly podobu občanských a administrativních budov.

Ateliér Architektiv: Ing. arch. Ivana Volková založila ateliér Architektiv v roce 2018. Navrhuje interiéry a stavby, které slouží lidem. Její přístup k designu klade důraz na funkčnost a praktičnost, což považuje za stejně důležité jako estetiku. Nejraději se věnuje vytváření prostorů, které jsou maximálně efektivní a současně působí vzdušně a elegantně. V jejích návrzích dominují nadčasové barvy a materiály, jež oživují osobité prvky vycházející z osobností a přání každého klienta.

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 3/2024.
Zdroj: Dům&Zahrada

Související články