Než začne práce na přestavbě obytného podkroví, je nutné provést pečlivou analýzu stavu nemovitosti, aby bylo zajištěno, že budova splňuje všechny nezbytné technické a stavební požadavky. Je třeba zvážit, zda je investice ekonomicky opodstatněná a zda náklady nebudou nepřiměřeně vysoké.
Tuto hodnoticí práci by měli provádět pouze kvalifikovaní odborníci, kteří mají nejen odpovídající technické znalosti, ale jsou také dobře seznámeni s aktuálními legislativními požadavky a stavebními normami.
Rozhodne stav krovů
Takoví specialisté jsou schopni posoudit, zda konstrukce budovy unese dodatečnou tíhu, již rekonstrukce podkroví přináší, a zda není krov poškozený, například deformacemi, napadením dřeva houbami či hmyzem, což by vyžadovalo komplexní sanaci. Je rovněž důležité zkontrolovat střešní krytinu a spojovací prvky, aby nekomplikovaly rekonstrukci a významně nenavýšily celkové náklady na projekt.
Trámy musí být dostatečně pevné a dimenzované, aby unesly nové zatížení, které bude zahrnovat nejen váhu nových stavebních prvků, ale také nábytek, vybavení a osoby, které budou podkroví využívat
Předběžná odborná inspekce může odhalit skryté vady, jež by na první pohled mohly zůstat nepovšimnuty, avšak záhy by zásadně narušily průběh a délku rekonstrukce.
Trámy v kondici
Optimální konstrukční řešení pro podkrovní vestavby obvykle zahrnuje krokevní soustavu bez použití vazných trámů, nebo hambalkovou konstrukci s příčnými vzpěrami. V případě, že se zjistí poškození nosné konstrukce, je nezbytné provést její výměnu a přizpůsobit ji podle technických pokynů statika a architekta.
Nosnost konstrukce musí bez problémů unést nejen novou krytinu a vrstvy zateplení, ale i zátěž sněhové pokrývky. Dřevěné části konstrukce je také třeba řádně ošetřit proti houbám a dřevokaznému hmyzu, aby se zajistila jejich dlouhodobá odolnost a stabilita. Další zásadní aspekt přestavby podkroví se týká zajištění dostatečného množství denního světla. Výběr oken musí nejen zohlednit jejich kvalitu a izolační vlastnosti, ale také soulad s celkovým dispozičním řešením a estetikou prostoru.
Technologie suché výstavby
Pro rekonstrukci podkroví je velmi výhodná technologie suché stavby, jelikož minimalizuje přítomnost vlhkosti během prací. Suchá stavba využívá materiálů jako minerální vata a sádrokartonové desky, které se montují na nosnou konstrukci, následně zatmelí a vyztuží speciálními páskami. Tato technologie je ideální nejen pro izolaci interiérových částí střech, ale i pro výstavbu střešních podhledů a podlah. Efektivní izolace hraje důležitou roli nejen v zimních měsících, ale poskytuje komfort i během letního období.
Práce se sádrokartonem se vám při renovaci podkroví může hodit
Suchá výstavba se uplatňuje také při izolaci stěn, kde se po montáži izolačních pásů z minerální vaty a jejich překrytí parozábranou instalují sádrokartonové desky. Připevňují se kolmo na nosníky dřevěné konstrukce krokví a následně se zabezpečí pečlivým zatmelením spár a upravením rohů a soklů pomocí lišt.
Podlahová konstrukce se staví na principu vyrovnání nerovností suchým podsypem, na nějž se umístí vrstvy tepelné a zvukové izolace zakončené roznášecí vrstvou z dřevotřískových, sádrokartonových či betonových desek. K důležitým součástem patří také dilatační mezera mezi podlahou a stěnami, protože chrání podlahu před teplotními změnami a zabraňuje jejímu poškození.
Hmotnost a zatížení
Nabízí se otázka, jaký materiál zvolit na střechu, aby bylo v podkrovním bytě vždy příjemně a prostor se nepřehříval ani neprochládal. Jenže důležitější je, co se nachází pod krytinou. Výběr konkrétní krytiny totiž z pohledu tepelné izolace nehraje roli. Namísto starých tašek lze využít například moderní lehkou plechovou střechu, u níž se určitě není třeba obávat ztrát tepla ani přehřívání.
„Přestože plech je sám o sobě materiál s dobrou tepelnou vodivostí, tepelněizolační vlastnosti střechy nijak nezhoršuje. Záleží totiž na celkové skladbě střechy a správném návrhu a provedení tepelněizolačních vrstev. V rámci rekonstrukcí může být výhodou naopak nízká hmotnost – plechovou střechu tak lze využít i v těch případech, kde není vhodné přitěžovat stávající krov,“ vysvětluje Petr Tureček ze společnosti Satjam.
„Ke specifikům plechové střechy patří, že se krytina vyrábí z materiálu, který je nenasákavý a nepropustný pro vodu a vodní páru. Díky minimu spojů bývají tyto krytiny velmi dobře vodotěsné. Zároveň ale případná zkondenzovaná vlhkost nemůže z konstrukce uniknout krytinou ven, a proto se musí odvádět pomocí takzvané větrací vrstvy, která vyžaduje precizní návrh a provedení,“ radí dále odborník.
Budiž světlo
U obydleného podkroví se rovněž musí vyřešit dostatečný přístup světla. Mezi možnosti patří vikýřová okna. Zda namísto střešních oken vsadit právě na vikýř, záleží především na preferencích majitelů a technických možnostech stavby.
Instalační set Velux Duo umožňuje inovativní řešení pro instalaci dvou oken vedle sebe. Nově koncipovaný nosný systém usnadní a urychlí montáž, díky elegantnímu plochému profilu získáte pocitové spojení dvou oken v jedno
„Šikmá střecha často komplikuje návrh dispozice podkrovního interiéru. Vhodným řešením, jak tento prostor efektivně využít, je vikýř. Díky svislé poloze vikýřových oken se nijak nezhoršují izolační vlastnosti skla, a tak se interiér výrazně nepřehřívá. Navíc poskytují dobrý výhled a snadno se udržují, protože jsou přístupná. Je ale třeba počítat s tím, že jejich usazení vyžaduje rozsáhlejší stavební práce v případě, že vikýř bude nutné teprve vystavět,“ říká Pavel Kašpar ze společnosti Vekra.
Spolu s vikýřovými okny se vyplatí pořídit stínění, ideálně venkovní, které pomůže snížit riziko přehřívání prostoru. Okna netradičního tvaru si budou žádat i specifické řešení stínicí techniky. Z toho důvodu se vyplatí pořizovat ji spolu s okny od stejného dodavatele.
Podmínky instalace
Pokud se bude vikýř na domě teprve budovat, musí se počítat s většími stavebními zásahy. „Před započetím stavebních prací je třeba zjistit, jaké možnosti dovoluje stavba, a také zkontrolovat stav střechy a krovu. Stejně tak musí být v dobrém stavu střešní krytina a do podkroví nesmí zatékat,“ radí Pavel Kašpar.
Poškození ve střešní konstrukci je tedy třeba nejprve odstranit a vyměnit poničenou část. „Často bývá také nutné vyřezat krokve, aby se získal dostatečně široký prostor. Následně se vybudují nosné trámy pro vikýř, které se opláští lehkými dřevěnými konstrukcemi, případně je lze i vyzdít. Ideální je použít zdivo pouze na štítovou část, protože vyzdívané boční stěny vikýře by zasahovaly do prostoru interiéru,“ pokračuje odborník. Zastřešení vikýře mívá nižší sklon než samotná střecha. Vikýřová okna bývají tvarově atypická, proto je pro ně díky své tvárnosti nejlepším materiálem dřevo.
Kam s radiátory
Obytné podkroví potřebuje zajistit vhodné vytápění. Plánování vodovodních rozvodů i elektroinstalace je v tomto specifickém prostoru náročný úkol. Mnohdy se zde bojuje s nedostatkem místa a zkosenými stropy, což ovlivňuje cirkulaci vzduchu a výkon topení.
Obecně platí, že radiátor by měl být umístěný pod oknem, a to v celé jeho šíři. Tím se zajistí optimální cirkulace vzduchu, kterou způsobuje větrání, nebo prostup netěsnícími okny či parapety. Takto umístěný radiátor kompenzuje tepelné ztráty.
Zehnder Charleston, originální článkový radiátor, nabízí komfortní teplo, vysokou účinnost a nadčasový design. Díky neustálému vývoji od roku 1930 je dokonalým spojením tradiční a moderní technologie
„Variabilní řešení přizpůsobivé pro každý půdní prostor nabízí například článkový radiátor Zehnder Charleston. Je dostupný v nástěnné i volně stojící variantě, v pěti hloubkách, řadě standardních výšek od 26 cm až do 3 m a v jakékoli délce s minimálním počtem čtyř článků. Navíc ho lze pořídit ve zkoseném, rohovém a dokonce i obloukovém provedení,“ dává tip Miroslav Váša, vedoucí prodeje designových radiátorů Zehnder.
„V případě volně stojící varianty se radiátor instaluje na nožičky. Standardně používáme nožičky k radiátorům do výšky 60 cm. Pokud ale podkrovní prostor vyžaduje vyšší těleso, nožičky lze použít i u něj, ale je třeba počítat s fixací radiátoru v horní části.“
Podkrovní koupelna
Co se týče vytápění půdní koupelny, odborník ze společnosti Zehnder doporučuje: „Při plánování koupelny v podkrovním prostoru je dobré začít nejhůře přístupnými částmi, tedy v místě s nejnižším stropem. Ty lze vyplnit úložnými prostory, ale i sanitou nebo vhodně navrženým radiátorem. Pozor ovšem na zachování dostatku prostoru před otopným tělesem, aby nebylo v zákrytu nábytku nebo závěsu. Nejenže takové umístění snižuje výkon topení, ale v důsledku nesprávné cirkulace vzduchu v kombinaci s vlhkostí se mohou poškozovat povrchy nábytku.“
Možné uspořádání podkrovní koupelny s WC
Důležité je také pamatovat na omezení daná stavebním zákonem. U koupelny v podkroví může působit komplikace nutnost napojit veškerá sanitární zařízení na rozvody, přičemž svislé odpadní potrubí neboli stoupačka musí vést maximálně 1,5 metru od toalety. To omezuje nejen umístění umyvadla, sprchového koutu, vany, ale i koupelnového radiátoru, který by měl být vždy v dosahu pro snímání ručníků a osušek.
Stále čerstvý vzduch
Pravidelně měnit vzduch bez otevřených oken lze řízeným větráním nejen v přízemí, ale i v půdním bytě. Pro oba prostory platí podobná pravidla. „Pro oddělení interiéru od střešní konstrukce slouží v podkroví většinou sádrokartonový podhled. V závislosti na konkrétním stavebním řešení mohou být podhledové stropy šikmé, rovné, ale i různě kombinované. Pokud to stavba dovoluje, vždy se snažíme vést potrubí tak, aby byly ventily instalované do rovné části stopu. A to z estetických i funkčních důvodů,“ popisuje Pavel Vořech, produktový manažer pro komfortní větrání Zehnder.
„Do instalační mezery pokládáme buď kulaté potrubí ComfoTube o vnějším průměru 90 nebo 75 milimetrů, nebo v případě zúženého prostoru ploché potrubí ComfoTube Flat 51 o výšce 51 mm.“ Další možností je vložit rozvody do podlahy. „Existují však případy, kdy potrubí ve stropě vést nelze, nebo si to majitelé domu nepřejí, pak je řešením instalace do podlahy. Zde většinou využíváme ploché potrubí, které se pomocí kolene vyvede do stěny a vyústí mřížkou ve stěně,“ dodává odborník. Ačkoliv se pro vyústění využívají nejčastěji talířové ventily, řešením mohou být i speciální mřížky.
Světlo díky dveřím
Pokud do půdního bytu neprochází dostatek přirozeného denního světla, pomohou celoskleněné dveře a příčky, které s prosvětlením tmavé podkrovní chodby či místnosti bez oken pomohou. „Maximální zachování vzdušnosti a průchodu světla nabízí celoskleněné dveře Vekra Glass tím, že mezi dvěma místnostmi vytvoří předěl, ale přitom zůstanou vizuálně propojené. Do prostorů, v nichž je třeba zachovat intimní prostředí, stačí zvolit neprůhledné sklo,“ doporučuje Tomáš Pilský ze společnosti Vekra.
Skleněné interiérové dveře Vekra Interier Glass jsou dostupné v celé škále individuálních řešení, dají se libovolně kombinovat a je snadné je přizpůsobit danému architektonickému řešení
Celoskleněné dveře mohou být otočné, posuvné nebo kyvné, k možnostem patří i jednokřídlé či dvoukřídlé provedení a kombinace s bočními či horními světlíky. Nedostatek prostoru vyřeší namísto klasických otočných dveří ty zasouvací do stavebního pouzdra. „Stavební pouzdro je plechová kapsa, do které dveře zajíždějí. Dveřní křídlo tak v prostoru nezabírá místo, protože se schová do stěny. Oproti tomu klasická otočná dveřní křídla zabírají v otevřeném stavu podlahovou plochu přibližně 0,6 m2,“ vysvětluje Tomáš Pilský.
Při změně původních otočných dveří na posuvné je ale třeba počítat s většími stavebními zásahy. Pouzdro se zabudovává přímo do stěny, a je tedy třeba pro něj připravit dvojnásobně široký otvor než pro klasické otočné dveře. Musí se totiž počítat jak se šířkou dveří, tak i pouzdra.
Pozor na hluk
U obydleného podkroví byste neměli zapomínat ani na ochranu před hlukem. Pokud máte obavu, aby kvůli plechové krytině v podkrovním bytě nebyly zvuky zvenčí příliš slyšet, můžete ji hodit za hlavu. „Plech sice sám o sobě není dobrým zvukovým izolantem, v hmotě střešní konstrukce ale tvoří plechová krytina jen minimální část. I zde má daleko větší podíl skladba střechy. Důležitý je tedy vhodný návrh skladby střešní konstrukce včetně odpovídajících izolačních vrstev. Současné materiály, jako například kamenná vata, dokážou samy zajistit požadavky na tepelnou i na trvalou akustickou izolaci bez ohledu na použitou krytinu,“ říká Petr Tureček ze společnosti Satjam.
Maximální využití šikminy
Šikmé stropy mnohdy omezují využití prostoru podkroví z pohledu vybavení nábytkem. To pomáhají efektivně řešit vestavěné skříně. „S dostupným místem dovedou naložit daleko efektivněji než klasické skříně. Díky tomu, že se zpravidla rozprostírají po celé výšce místnosti, poskytují mnohem více úložného prostoru, a využívají tak místo do posledního centimetru, a to i v šikminách,“ uvádí Martin Dusík, obchodní ředitel společnosti Trachea, největšího českého výrobce nábytkových dvířek. „S fóliovanými dvířky T.classic navíc dokážou oživit prostor díky široké nabídce dekorů.“
Malé či atypické prostory
Podkrovní byty se často vyznačují atypickými tvary místností, kam může být problém umístit například klasický koupelnový nábytek. Praktickou alternativu představují umyvadlové desky, které se přizpůsobí prostoru na míru. „Koupelnové desky určené k posazení umyvadla vyrábíme v šířkách od 60 do 270 cm, přičemž od základního rozměru lze desky objednávat už po jednom milimetru. Využít se pak dají s našimi samostatně stojícími umyvadly Joy či Triumph nebo i pod umyvadlo vlastní,“ říká Petr Blažek, ředitel společnosti Dřevojas, tradičního českého výrobce koupelnového nábytku.
Odolný nanolaminát
V menších prostorách podkroví se snadno může stát, že do nábytku narazí jiné zařizovací předměty. Aby nábytek vydržel, stačí pro něj zvolit vhodný materiál. „Vysokou odolností vůči mechanickému poškození a navíc i možností opravy vyniká nanolaminát Fenix. Snadno ustojí i například sjetí vidličky, nože či vývrtky,“ říká Martin Dusík.
Nanolaminát Fenix vyniká vysokou odolností vůči mechanickému poškození
„V případě jemného poškrábání bez většího nárazu či síly se totiž nepoškodí Fenix, ale díky jeho tvrdosti se do povrchu naopak otře měkčí materiál předmětu, který domnělé škrábance způsobil. Na jejich vyčistění postačí nanohoubička. Pokud i poté zůstanou na povrchu stopy mechanického poškození, je snadné vše napravit s pomocí žehličky a navlhčené papírové utěrky. Nanočástice se totiž po zahřátí dokážou znovu spojit a zacelit do jednolité neporušené plochy.“
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 8/2024.
