Rekonstrukce dřevostaveb vyžaduje odborný a poučený přístup a co nejvíce zkušeností s tímto typem staveb. Zejména u starších budov se nabízí otázka, zda vůbec stojí za to je rekonstruovat.
„Rozhodně ano, protože dřevostavba rekonstruovat jde. Navíc pozitivních a uživatelsky přínosných vlastností mají dřevostavby celou řadu. Patří k nim vynikající tepelněizolační schopnosti obvodových stěn, a to hlavně díky kvalitním materiálům, které na stavbu a izolace používáme. Dále je to nesporná rychlost výstavby, kdy jsme schopni postavit dům na místě během několika dnů a do tří týdnů se může zákazník stěhovat. Pak je to široká variabilita výstavby a v neposlední řadě obnovitelnost,“ tvrdí Radim Stroka, výrobní ředitel RD Rýmařov.
Staré roubenky
Roubené stavby jsou nejrozšířenějšími historickými dřevostavbami u nás a je možné v nich samozřejmě bydlet i dnes. Má to ale háček. Pokud se ve staré roubence žije v podobném režimu, v jakém v nich žili po staletí naši předkové, nebude její životnost vážněji ohrožena.
Jiná situace nastává, jestliže se roubený dům využívá pouze nárazově, nevytápí se a nevětrá, nebo pokud zde proběhly nevhodné stavební úpravy. V takovém případě může dojít k rychlejší degradaci, což však lze vždy zastavit uvedením do původního stavu nebo vhodnou sanací.
Tradiční jednovrstvá dřevěná stěna však již nevyhovuje současným tepelně fyzikálním požadavkům na obvodový plášť stavby. Řešením je zateplení či vícevrstvá skladba. (I v minulosti byly stavby často zateplovány a obkládány pro ochranu před vnějšími klimatickými vlivy.) Vhodné dodatečné zateplení musí respektovat specifické vlastnosti masivního dřeva a pečlivě zpracovat všechny detaily skladby stěn.
Pokud ale roubená chalupa slouží jen k občasným pobytům, odborníci doporučují nic nevylepšovat a vytápět ji sálajícími kamny, která přisávají vzduch z místnosti, a zajistit přirozené větrání. Dřevěné stěny odrážející teplo kamen vždy poskytnou příjemnou tepelnou pohodu a obklopení letitými trámy roubenky dodá neopakovatelný pocit.
Životnost postačující
Každá z konstrukcí dřevěných domů, které se dnes používají, má životnost postačující a naplňující očekávání, tedy poskytující komfortní a zdravé bydlení pro jednu až dvě generace. Ze zkušeností ze zemí s delší tradicí dřevostaveb vyplývá, že se rekonstrukce neprovádějí z technických důvodů, ale především kvůli tzv. morálnímu zastarání, kdy stavby vypadají nemoderně nebo není jejich vybavení dostatečně pohodlné.
Systém Novatop staví domy z dřevěných dílců CLT (cross laminated timber = křížem lepené dřevo)
Dřevostavba možná nepůsobí tak bytelně jako zděná konstrukce, ale že by se začala stářím rozpadat, je málo pravděpodobné. Mezi nejstarší zachovalé stavby s dřevěnými částmi u nás patří roubenky s prvky z 16. či 17. století, při náležité údržbě mohou fungovat další stovky let. Staví-li se dřevostavba z čistě masivního materiálu a vyskytuje se v optimálních podmínkách, její životnost je prakticky neomezená.
Naopak moderní domek, jehož spolehlivost závisí na přilnavosti parotěsnicí pásky, nemusí dosáhnout životnosti tradičních roubenek ani s horšími parametry. Jak dlouho tedy dřevostavba vydrží v uživatelsky přijatelném stavu?
„Životnost dřevostaveb dosahuje minimálně desítek let. V RD Rýmařov dáváme na konstrukci domu záruku 30 let a dodnes lidé spokojeně žijí v domech, které jsme postavili před více než 50 lety. Není to ale ani materiály, i když samozřejmě je potřeba používat kvalitní a certifikované, ale spíše podmínkami užívání. Bez ohledu na typ domu – zděný nebo dřevěný – je nutné se o stavbu správně starat, aby se její životnost zbytečně nesnižovala,“ vysvětlují technici ze společnosti RD Rýmařov.
Správný čas
Existuje mnoho důvodů, proč majitelé přistupují k rekonstrukci svých dřevostaveb. Jedním z nich je nutnost řešit závady či poruchy. Dřevostavby, stejně jako jiné typy budov, podléhají vlivům prostředí, které mohou způsobit poškození. Například po záplavách je často nutné odstranit vodou poškozené materiály a nechat nosnou konstrukci vyschnout, než se přistoupí k obnově poškozených částí.
Společnost Atrium používá pro své domy systém DifuTech – unikátní difuzně otevřený konstrukční systém energeticky úsporných dřevostaveb
Dalším častým důvodem pro rekonstrukci je morální zastarání. Po 25 až 30 letech může stavba přestat vyhovovat moderním požadavkům na bydlení z hlediska dispozic i kvality použitých materiálů a technologií. V takovém případě je třeba provést rozsáhlé úpravy, které mohou zahrnovat výměnu oken, modernizaci elektro a vodoinstalace nebo zapojení nových spotřebičů.
Morální zastarání může znamenat, že majitelé chtějí například otevřenější prostor, modernější kuchyni nebo energeticky úspornější řešení, což dřevostavby postavené před několika desítkami let nesplňují.
Jak postupovat
Prvním krokem při rekonstrukci dřevostavby je důkladné zhodnocení stavu budovy, což zahrnuje nejen vizuální kontrolu, ale také podrobné analýzy konstrukčních prvků, izolací a dalších kritických částí stavby. Často se stává, že původní plány nejsou k dispozici nebo byly během let provedeny nezdokumentované úpravy. Bez detailního pochopení současného stavu není možné navrhnout efektivní a udržitelné řešení. Naštěstí ku pomoci si lze vzít moderní technologie jako termovizní kamery nebo endoskopy, jimiž se detailně prozkoumají skryté části konstrukce.
Následujícím krokem je odstranění sádrovláknitých nebo sádrokartonových desek z nosné části konstrukce, aby se odhalil dřevěný rám a rozvody elektřiny a vody. Tím se získá přístup k základním prvkům stavby, protože i ty je nutné zkontrolovat a případně opravit nebo nahradit.
Na odhalený rám lze napojit nové příčky, případně přesouvat stávající a provádět rekonstrukce jednotlivých instalací, například přidávat zásuvky. Tento postup zajistí funkčnost a modernizaci dřevostavby, aniž by došlo k narušení nosné konstrukce. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu DŮM&ZAHRADA.)
Chcete se o rekonstrukcích dřevostaveb dozvědět další informace?
- Proč je důležitá energetická úspornost a jak ji vylepšit
- Popis a použití moderních materiálů
- Využití nových technologií výstavby i u starších budov
- Nástavby dřevostaveb pro zvětšení obytného prostoru
- Ochrana dřeva před plísní a hnilobou
- Povrchové úpravy dřevostaveb
- Druhy dřevostaveb, jejich výhody a nevýhody
To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v zářijovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 15. srpna 2024.
