Kovové komponenty, které se používají v topném systému, jako jsou radiátory, trubky, ventily a další části, patří do kovového odpadu. Drobné kovové prvky lze vyhodit do kontejnerů na kov. Ty bohužel zatím nejsou umístěny všude, proto jsou hlavními sběrnými místy pro třídění kovů sběrné dvory.
„Do sběrného dvora či do sběrny kovů je třeba odvézt také radiátory, měděné a ocelové trubky a jiná rozměrnější kovová tělesa. Příjemným bonusem je, že kovový odpad bývá běžně vykupován, motivace pro správnou likvidaci je proto nejen ekologická, ale i ekonomická,“ komentuje Luboš Rydlo, produktový specialista společnosti KORADO.
Elektroodpad
Pozor, do kontejnerů určených na kov ale rozhodně nepatří elektroodpad! Ten má totiž své vlastní sběrné nádoby, a to v červené barvě. Do nich lze vyhodit drobná zařízení jako termostaty či oběhová čerpadla. Velké kusy, mezi něž se řadí například kotle, patří do sběrného dvora.
Výměnu kotle je však možné svěřit také topenáři či montážní firmě, která rovnou zajistí jeho ekologickou likvidaci. O tomto úkonu pak na požádání obratem vystaví doklad, jenž může být vyžadován například při žádosti o dotace na kotel nový.
Do šrotu! - Co všechno se dostane na sběrný dvůr:
Plastové materiály
Některé části topného systému, kupříkladu trubky či kryty, mohou být vyrobeny z plastu. Ne všechny typy plastů lze ovšem vytřídit do žlutého kontejneru.
„Například plastové vodovodní trubky, které jsou běžně používány v topných systémech, mohou patřit mezi takzvané tvrdé plasty. Drobné kousky lze vyhodit do směsného odpadu, větší množství je pak vhodné zanést do sběrného dvora,“ vysvětluje Luboš Rydlo.
Plasty, které do žlutého kontejneru patří, jsou vždy označeny zkratkou indikující, o jaký plast jde, a často jsou doplněny i recyklačním trojúhelníkem s číslem. Vedle některých součástí vyřazeného topení jsou z plastu vyrobeny rovněž obalové materiály.
Obalové materiály lze do žlutého kontejneru bez obav vyhodit, a to včetně polystyrenu. Do tříděného odpadu nepatří pouze polystyren stavební, který se klasifikuje jako nebezpečný odpad. Řádně označený patří do sběrného dvora.
Stavební suť
Pokud při rekonstrukci otopné soustavy dochází k zásahu do zdí, může vznikat odpadní stavební suť. Ta obsahuje materiály, jako jsou cihly, omítka či dlaždice. Takový odpad lze odvézt do sběrného střediska, které se specializuje na odběr stavebního odpadu.
Ne všechny sběrné dvory totiž stavební odpad přijmou. Odpad odevzdejte v pytlích pro snadné zvážení, volně ložený mohou některá střediska odmítnout. Izolační materiál bez škodlivin přijmou běžně i ve sběrném dvoře, nebezpečné odpady je třeba odevzdat na skládce, která má oprávnění s nimi nakládat.
Kontejnerový zámek určený k zamčení kontejnerů a popelnic před neoprávněným vyhazováním odpadků. Zámek lze použít i jako kotevní systém pro volně stojící předměty nebo jako přídavný zámek na dveře sklepních kójí.
Máte popelnici pod zámkem?
Nebezpečný odpad
„Byly-li při rekonstrukci topení měněny i izolační materiály, s těmi starými je třeba nakládat odděleně. Mohou obsahovat například azbest, který je potřeba likvidovat jako nebezpečný odpad. Tak s nimi i manipulujte – zabezpečte, aby nedocházelo k uvolnění azbestových vláken, a zabalte je do PE fólií, které řádně označíte,“ vysvětluje Luboš Rydlo.
Ke správnému fungování otopné soustavy jsou využívány také různé kapaliny, například nemrznoucí směsi, oleje či chladiva, ale i barvy a laky, které jsou používány při instalaci nového tělesa. Při výměně topení tedy může vzniknout i takový odpad.
Všechny tyto látky patří mezi nebezpečné, je potřeba je likvidovat v souladu se zákonem a odvézt je do sběrného střediska odpadů. V žádném případě nestačí vyhodit je do směsného odpadu či je někam vypouštět. Mohlo by dojít k poškození životního prostředí.
Sledujte nás v Google Zprávách