Založení Církve československé v roce 1920 vedlo k vybudování řady sborových domů, jejichž architektura se zpravidla vyznačuje klasicizující střízlivostí, ale využívá i nástroje moderního funkcionalismu.
Gočár mistrovsky zaplnil zdánlivě nevýhodný trojúhelný prostor. Do jeho vrcholu vložil chrámovou stavbu na zužujícím se půdorysu, s předsazenou štíhlou zvonicí.
Z budov fary, sídla biskupa a bytů vytvořil v nejširší části pozemku monumentální bránu do sboru. K ohradním zdem přisadil kolonády kolumbária. Působivost areálu zvýraznil kontrastem režného zdiva profánních objektů a bíle omítnutých stěn kostela a zvonice.
Fotografie a texty jsou převzaty z výstavy Národního památkového ústavu Architektura ve službách první republiky.
Tento článek jste si mohli přečíst v časopisu Dům&Zahrada 8/2019.
Zdroj: Dům&Zahrada, Národní památkový ústav
Sledujte nás v Google Zprávách