Po dlouhém procesu mezinárodní spolupráce, která trvala téměř 20 let, se na Seznam světového dědictví UNESCO dostaly Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.

Do prestižní světové společnosti byly zařazeny v roce 2021 společně s dalšími osmi evropskými lázeňskými městy pod souhrnným názvem Slavná lázeňská města Evropy/Great Spa Towns of Europe. Za jejich věhlasem stojí balneologie i dochovaná architektura a také parkově a krajinářsky upravené zázemí sloužící dlouhodobým pobytům klientů.

Srdce lázeňství

Karlovy Vary vznikly už ve druhé polovině 14. století. V podzemí se ukrývá asi osmdesát pramenů, z nichž vyvěrá patnáct. Nejteplejším termálním pramenem nejen ve městě, ale vůbec v České republice je Vřídlo (73,4 °C). Najdete ho ve Vřídelní kolonádě, a kromě ní se vyplatí navštívit také ostatní – Mlýnskou, Sadovou, Tržní či Zámeckou.

Mlýnskou novorenesanční kamennou kolonádu navrhl architekt Josef Zítek, autor původního projektu pražského Národního divadla. Zhruba ve stejné době, na přelomu 80. let 19. století, se stavěla i litinová Sadová kolonáda.

Výjimečná je ozdobně vyřezávaná dřevěná Tržní kolonáda budovaná v letech 1882 až 1883 podle projektu vídeňských architektů jako provizorium, které se ovšem významně prodloužilo – kopie původní kolonády vznikla počátkem 90. let 20. století.

Zdraví v údolí

Přírodní bohatství našeho druhého největšího lázeňského města ve Slavkovském lese, které bylo založené přibližně před 200 lety, nabízí asi čtyřicet léčivých pramenů. V okolí Mariánských Lázní lze objevit stovku dalších.

Stavebně významné je celé centrum, které si dodnes udrželo kompaktní historizující vzhled. Za zlatý věk se považuje období 1870 až 1914, kdy se město stalo světově proslulým. Kromě pramenů a výjimečného podhorského klimatu návštěvníky láká i Zpívající fontána.

V moři zeleně

Třetí město vznikalo na přelomu 18. a 19. století, pojmenování Františkovy Lázně získalo v roce 1807 podle císaře Františka I. Jeho architektura dodnes připomíná empírový a zejména klasicistní sloh, byť později nabyla bohatších forem.

Domy byly v půdorysu města původně umístěné na základu barokní osové symetrie a zasazené do rovinaté zemědělské krajiny a slatin. V lázních lze najít více než dvacet léčivých pramenů, nejstarší Františkův pramen se používal už od středověku (tehdy jako pitná voda).

Kromě výstavby domů tak lázeňství podpořilo také zakládaní parků a lesoparků zejména v 19. a počátkem 20. století. Centrum města obklopují Městské sady, na ně navazuje oáza zeleně nesoucí jméno Bedřicha Smetany, následují Sady Solného a Lučního pramene a Westend park. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu DŮM&ZAHRADA.)

Chcete se o lázeňských městech dozvědět ještě víc informací?

  • Vztah císaře Karla IV. ke známým pramenům
  • Podrobnosti o Zpívající fontáně
  • Procházka Wiedermannovým parkem
  • Lesopark Amerika

To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v červencovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 20. června 2024.

Zdroje:

Související články