Stará zásada o tom, že šetření na nepravém místě se může ošklivě vymstít, platí pro základy domu hned několikanásobně. Základ totiž ovlivňuje vše, co na něm stojí. Nese celou tíhu domu a určuje jeho stabilitu. Když nebude pevný, nebude pevný ani dům.

Důsledků špatného založení stavby bývá řada – praskání stěn a podlah, dokonce i poruchy střešního systému. Při plánování základů je tedy dobré zohlednit souvislosti odspodu nahoru a nešetřit na materiálu ani na práci.

Podklad a počasí

Při plánování a propočtu základů rozhoduje znalost podloží a zohlednění jeho vlastností a složení. Může být totiž nesourodé, mohou se v něm vyskytovat pevné horniny anebo v potřebné hloubce stavebník narazí na skálu. Takové zjištění znamená vyšší náklady, nebo změnu technologie, někdy obojí.

Nejběžnějším způsobem zakládání rodinných domů jsou základové pasy, jenže se nehodí do sypké či štěrkovité půdy. Situaci lze vyřešit základovou deskou přenášející zatížení domu na celou plochu. Objem základů – tedy šířka a hloubka pasů a tloušťka základové desky – závisí na statickém výpočtu.

Pokud se změní původní záměr v průběhu prací kvůli nečekaným překvapením v podloží, vždy to znamená ztrátu času a vynaložených prostředků, o technických souvislostech ani nemluvě. Objem betonu potřebného pro betonáž je i u malého rodinného domku značný a sezona vhodná k jeho uložení relativně krátká.

Někdy je potřeba využít beton vyrobený do chladného počasí, ale to znamená další zatížení pro rozpočet. I malá nedbalost na začátku může stavbu značně prodražit a prodloužit její trvání.

Rychle a jednoduše

Nejrychlejší a nejjednodušší variantou jsou základové pasy. Budují se pod všemi nosnými konstrukcemi, případně i pod příčkami. Jednotlivé pasy tvoří základové rošty. Jejich šíře a hloubka je dána statickým výpočtem, šíře navíc vychází z tloušťky zdiva. V současné době se při stavbě základů nejčastěji používají pasy z tvárnic ztraceného bednění spíše než základové pasy z monolitického betonu.

Základové desky

Základová deska je druh plošné základové konstrukce, tedy primárně nosné konstrukce, která se používá například tehdy, když podloží stavby není dostatečně únosné. Tloušťka základové desky začíná zhruba na 300 mm a může dosahovat i 1 200 mm. Rozdíl mezi podkladním betonem a základovou deskou je nejen v tloušťce této konstrukce a míře vyztužení, ale zejména ve funkci, jakou ve stavbě plní.

Tuhá železobetonová deska přenáší zatížení na celou plochu a brání nerovnoměrnému sedání stavby. Tloušťku základové desky ovlivňuje také délka vrutů, které budou kotvit svislé konstrukce. V současnosti – zejména v segmentu rodinných domů – se lze často setkat s extrémně masivním a nadměrně vyztuženým podkladním betonem. Jeho použití znamená zbytečně vysoké náklady a také časové ztráty.

Systémová základová deska

Výhodné řešení přinášejí systémové základové desky, které kromě spolehlivého založení stavby splňují také vysoké nároky na tepelnou izolaci. Kombinují tradiční zakládání na pasech se systémem příhradových nosníků, které se využívají pro stropní konstrukce. Mezi nosníky se vkládají tepelněizolační polystyrenové vložky, jež zároveň slouží jako ztracené bednění při betonáži.

Systémové základové desky nabízejí betonárky v několika variantách dokonce s realizací na klíč. Zkušený stavebník či zručný kutil si ale může objednat jen materiál a připravit desku na betonáž vlastními silami.

Opatření proti radonu

Radon právem nahání mnoha stavebníkům hrůzu. Aby se nehromadil, je při stavbě základových pasů či deskových základů nutné vyřešit síť odvětrávacích kanálů pro odvod radonu a ukládání chrániček pro následnou kabeláž. Jsou to hadice se speciální strukturou, která radonové záření vstřebá.

Systém flexi hadic a plastového potrubí nabízí například firma Pipelife. Musí se koncipovat tak, aby se v něm udržoval průvan, který odvádí radon mimo základy domu. Ideální je takové situaci předcházet díky měření koncentrace radonu v podloží a určení její hodnoty dle radonového indexu. Například střední naměřená hodnota je dle vyjádření odborníků v tuzemsku zcela běžná.

Důležitá technologie

Složení základového betonu hraje důležitou roli. Pochybení v kvalitě a technologii se nemusí vyplatit, vady se totiž jen těžko opravují. Jistotou optimálního složení i vhodné konzistence směsi je materiál z betonárny, která ho vyrobí, dopraví i uloží a zároveň garantuje jeho parametry. Jak už bylo řečeno, firmy nabízejí i systémové základové desky.

Na stavbu základů je potřeba velké množství betonu v krátkém čase. Beton přesných vlastností lze získat mícháním v moderních betonárnách, kde díky počítačem kontrolované receptuře dokážou namíchat materiál přesně v objednaném množství i kvalitě. To je předpoklad přesného a rychlého provádění stavebních prací i dosažení požadovaných konečných vlastností konstrukce.

Typy betonu

Ke stavbě základů se nejčastěji využívá beton třídy C 20/25 konzistence S4. Výhodné je použít lehce zhutnitelné a samozhutnitelné betony – například Cemex Compacton. Ty působením vlastní hmotnosti dokonale vyplní připravený tvar konstrukce, dostatečně obalí armaturu a zbaví se vzduchových pórů bez nutnosti strojního vibrování.

Realizace plošných konstrukcí je pak rychlá, přesná a bez nutnosti další mechanizace. Betony této řady navíc vytvářejí dokonale rovný povrch. To je u základových desek velká výhoda, která usnadňuje montáž navazujících konstrukcí.

Při realizaci základů se uplatňují také drátkobetony neboli betony s rozptýlenou výztuží. Používají se ale především v průmyslovém stavebnictví. Jejich výhodou je, že odstraňují nutnost předchozí výztuže. V 1 m3 směsi je rozptýleno 20-80 kg drátků. Při stavbě domu využití drátkobetonu bezesporu zjednoduší a zrychlí stavbu při zachování požadovaných parametrů.

Doprovodné služby

Společně s výrobou betonových směsí poskytují společnosti také dopravu moderními autodomíchávači přímo na staveniště. Další doprovodnou službou je ukládání směsí do konstrukce pomocí čerpadel. Lze objednat čerpadla s různými výložníky a dosahem ramene, která vyhoví i specifickým požadavkům a podmínkám.

Ve spojení s dopravním potrubím a vysokotlakými hadicemi tak téměř neexistuje požadavek na uložení směsí do konstrukce, který by odborná firma nedokázala splnit.

Rizika práce svépomocí

Máte-li míchačku a dostatek zkušeností, možná vám přijde zbytečné platit za dovoz betonu odborné firmě. Jste přece schopni si to udělat sami! I když odmyslíte cenu vlastní práce, stojí za to podívat se na srovnání dalších aspektů.

  • Otázkou zůstává, zda stavebník dokáže udržet pevnostní třídu a požadované parametry v celé konstrukci. Vlastnosti betonu navíc závisejí kromě poměru složek i na kvalitě cementu, kameniva a vody. Dosažení optimálního složení vlastními silami tedy není příliš reálné.
  • Míchání ve stavební míchačce a následná betonáž je pracná a výrazně prodlužuje dobu výstavby. Nejčastější objem stavební míchačky je 160-190 l. Míchačka není určena pro nepřetržitý provoz a s ohledem na dostatečné promíchání obsahu není vhodné ji přeplňovat.
  • Tento postup navíc dělí stavbu základů do samostatných částí, kdy mezi betonážemi jednotlivých částí pasu vzniká časová prodleva.
  • V případě monolitických základů hrozí, že se do výkopu sesunou stěny. To může způsobit špatné navázání jednotlivých částí pasu. Trhliny v základových pasech mohou způsobit nerovnoměrné sedání objektu a riziko praskání zdiva.
  • Připočítáte-li logistiku – dovoz písku a cementu – plus cenu vody, otázka zní, zda i přes úsporu díky vlastní práci opravdu ušetříte.

Další část speciálu Jak ušetřit na stavbě: Jak roste dům vyjde 6. 3. 2024.

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 12/2023.
Zdroj: Dům&Zahrada, foto: archiv firem, ShutterstockDepositphotos

Související články