Svou jedinečností reprezentuje československou moderní architekturu i v zahraničí. Pojetí stavby v ryze „baťovském“ duchu zdůrazňuje efektivitu, účelnost a tempo. S výškou 72 metrů byla budova nejvyšší v bývalém Československu.
U stavby byl užit shodný modulový systém a železobetonová konstrukce jako u ostatních továrních budov. Na rozdíl od nich autor zdůraznil vertikalitu probíhajícími sloupy bez viditelných železobetonových průvlaků.
Plášť je z více než poloviny prosklený, zčásti jej tvoří cihelný obklad. Budova byla vybavena vzduchotechnikou, potrubní poštou, klimatizací, rychlovýtahy, kanceláří ve formě výtahu a magnetickou plošinou pro umývání oken.
Dispozice byla otevřená pro kancelářské potřeby, vyjma osmé, takzvané ředitelské etáže. Slavný francouzský architekt Auguste Perret při své návštěvě Zlína označil budovu za mezník v dějinách české architektury.
Tento článek jste si mohli přečíst v časopisu Dům&Zahrada 11/2019.
Zdroj: Dům&Zahrada, Národní památkový ústav