Blatiny jsou malá obec založená počátkem 18. století, dnes administrativně spadá do městysu Sněžné. Klidné místo zasazené v lůně přírody před lety objevili manželé Skotákovi, kteří se tu rozhodli provozovat penzion. Během vycházek po okolí nemohli přehlédnout starou neobývanou usedlost. Okouzlila je, koupili ji a začal se psát nový příběh.
Pro rodinu i hosty
O rekonstrukci zchátralé usedlosti ve špatném stavu se nedalo uvažovat, přistoupili tedy k demolici a následné novostavbě. „Nejprve jsme chtěli jen chalupu pro naši rodinu. Protože se však nacházíme v chráněné krajinné oblasti, bylo nutné dodržet půdorys a výšku původní usedlosti. S ohledem na velikost novostavby jsme se rozhodli, že část bude obývat naše rodina a vzniknou tu i apartmány pro hosty,“ vysvětluje Adéla Skotáková.
Centrální soukromý prostor je multifunkční. Společenskou a relaxační zónu doplňují kuchyně, jídelna a ložnice
Investoři bydlí v Brně a na venkově tráví každý víkend. Svůj druhý domov pojmenovali U lípy Blatiny. Stávala tady památkově chráněná lípa, nicméně na základě dendrologického posudku a souhlasu CHKO byla vyjmuta z ochrany a pokácena kvůli bezpečnosti osob a budovy. Nová lípa se vysadila na stejném místě.
Autenticky a s místními
Dalším požadavkem Agentury ochrany přírody a krajiny bylo dodržet principy okolní tradiční zástavby – tedy jednoduché členění, čistá fasáda bez zdobných prvků, jednotná střecha ze skládané krytiny se sklonem 45 stupňů a bílá omítka typická pro Blatiny.
Skotákovi zvolili cestu postupných kroků, oslovovali místní firmy. Nejprve vznikl projekt, jehož schvalování trvalo dva roky. Pak se pustila do práce stavební firma, ve fázi hrubé stavby nastoupila architektka, která řešila interiéry. „Jako laika mě nenapadlo, že je možná lepší nejprve nechat udělat architektonickou studii včetně interiérů a až potom projektovat stavbu. Byla jsem spokojená nejen s rychlostí a dodržením termínů, ale i s přístupem majitele stavební firmy Ladislava Procházky, který tím doslova žil,“ uvádí Adéla Skotáková.
Z původního stavení se využil kámen, zde v interiéru jako součást příčky. Jde o plnohodnotný stavební prvek
Poradil si i s mnoha překážkami. Objekt stojí ve svahu a místní silnice končí u nedalekého penzionu. Zde se vykládalo asi 15 kamionů s cihlami, které se po jedné paletě dopravovaly na stavbu. Jednoduchá nebyla ani instalace zhruba desetimetrových betonových panelů na stropy nebo dodávka materiálu na vylévání podlah.
Dokonalá shoda
Dalším, kdo se zapojil do realizace, je architektka Martina Sladká, ta z Blatin dokonce pochází. „Investoři mi ukázali svoji představu na základě fotografií hotových realizací, kde si jim líbilo, a díky naprosté názorové shodě ohledně pojetí celého konceptu bydlení jsem začala pracovat,“ uvádí.
Pro celou usedlost je typický plynoucí prostor, výraznější zejména v apartmánech pro hosty, aby nebyli rušeni přebytkem vybavení a dekorací a skutečně si odpočinuli. Oproti původním vizím došlo v projektu k několika úpravám, například součástí apartmánů pro hosty jsou koupelny. Vany se situovaly u oken, proto se zde nemusela řešit speciální vzduchotechnika. Otevřený je také centrální obytný prostor rodiny, v němž se spojila kuchyně s jídelnou, obývákem a ložnicí, na niž za dveřmi navazuje koupelna. A svoje místo tu má i pec.
Apartmány pro hosty charakterizuje volně plynoucí prostor bez příček, nezahlcuje ho nábytek ani dekorace
„V původním projektu se počítalo s kamny, s myšlenkou pece jsem přišla dodatečně, také z důvodu oddělení spaní a možnosti výhledu z velkého okna do údolí. Chalupa, kde si můžeme lehnout na pec, je pro mnoho z nás splněný dětský sen,“ uvádí architektka. Do oken ještě vstoupila změna barevnosti, kdy se antracitová šedá vyměnila za jemnější pastelový odstín, aby dům nevypadal příliš městsky.
„Ve hře byla i barevná okna, což nám nakonec přišlo jako zbytečné předstírání starého statku. A my od začátku věděli, že dům bude vypadat současně. Nevycházelo se tedy z žádné původní inspirace. Jediné, co se dodrželo u většiny oken, byl obdélníkový tvar na výšku.“
Na venkově
Stejně jako otevřená dispozice plynou celou usedlostí materiály. Zejména dřevo, kámen a kov. „Zvažovali jsme, že jednu část objektu postavíme z kamene, který se zachoval z bourání, ale to CHKO neschválila. Což je nakonec dobře, bylo by to hodně nad rámec našeho rozpočtu,“ připomíná majitelka.
Na zrod objektu dohlížel stavební dozor, ale Skotákovi si průběh prací kontrolovali denně – tenkrát ještě pobývali ve svém penzionu, navíc se stavělo za covidu. Nicméně zbylý kámen, tedy vizuálně specifická rula, našel uplatnění v podobě venkovních zdí, jež spolu s bránou uzavírají prostor bývalého dvora (usedlost je ve tvaru písmene U). Také v interiéru starý kámen nahrazuje část jinak cihlových stěn ve společenské místnosti pro hosty.
Dalším příkladem odkazu minulosti, který propojuje staré s novým, je schodiště využívající ocelovou schodnici s dřevěnými stupni. Zábradlí ve směru do patra se vyrobilo z plného plechu, dál už pokračuje v odlehčené variantě, a tím může připomínat schody na půdu.
Bez okázalosti
Vybavení interiéru se řešilo postupně. „Všechno má svůj příběh, něco bylo dražší, většina nábytku se zhotovila na míru. Nejvíce dřevěného vybavení pochází od truhláře z Nového Města na Moravě, vyráběl je podle mých návrhů, ať už šlo o kuchyni, knihovnu, nebo ležení za pecí. Jiné kusy jsou zase běžně k dostání. Něco se také podařilo koupit vtipně a levně, a tak dokázat, že ne vždy je nutné utratit hvězdné částky, aby celkový výsledek působil elegantně,“ vysvětluje Martina Sladká.
Proto se u novostavby nenachází moderní bazén, který k relaxaci přirozeně patří, nýbrž koupací biotop. Napájí ho průzračně čistá voda z pramene, který vyvěrá ve dvoře, a je jí dostatek pro běžný provoz. V ní se symbolicky zrcadlí i příběh nové usedlosti.
Základní údaje o projektu
- Projekt: František Laštovička, Uniprojekt
- Interiér: Martina Sladká, Linka architecture
- Dodavatel: Ladislav Procházka
- Zastavěná plocha: 540 m2
- Užitná plocha: 976 m2 (včetně garáží)
- Obvodová konstrukce: pálené keramické cihly s izolační výplní
- Zateplení: nadkrokevní (polyuretan)
- Fasáda: vápenocementová omítka
- Střecha: vláknocementová krytina
- Okna: dřevěná
- Vnitřní dveře: dřevo, kov, MDF
- Podlahy: kámen, dřevo, stěrka
- Vytápění: plynový kotel, podlahové topení
| Autorka interiérů: Ing. Martina Sladká, Linka architecture | ||
|---|---|---|
| V roce 2004 absolvovala na ČVUT obor architektura. Po cenné desetileté zkušenosti v ateliéru Facis architekti si založila vlastní praxi. Věnuje se novostavbám, rekonstrukcím starších objektů a navrhování interiérů. Novostavba je pro ni výzva k novým přístupům, k pochopení okolí a především splnění potřeb, přání a snů investora. Rekonstrukce vnímá jako pokračování tradice s úctou k řemeslu. U interiérů nejprve hledá koncept celého prostoru, aby jednotlivé místnosti navzájem korespondovaly. https://www.linkarch.cz | ||
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 7/2024.
Zdroje: Dům&Zahrada
