Na stavbách chybí řada profesí, které nelze jednoduše nahradit. V loňském roce se ukázalo, že dlouhodobě chybí obkladači, pokrývači, kamnáři nebo svářeči. Velká poptávka je také po fasádnících, klempířích, pokrývačích nebo tesařích. Zatímco před třemi lety na pracovním trhu chybělo kolem 300 tisíc řemeslníků, dnes počet nedostatečně obsazených míst překračuje hranici 400 tisíc. Podle odborníků se situace moc rychle nezlepší.

Jak přilákat do učňovských oborů více zájemců o řemeslo? Zvýšenému zájmu by měla pomoci například zábavnější forma studia, která je více propojena s praxí. Učňové mají možnost „osahat si“ už během studií moderní výrobní technologie, nahlédnout přímo do výroby nebo se seznámit s prostředím realizačních firem a s průběhem zakázek.

Není taška jako taška…

Spolupráci s odbornými stavebními školami a učilišti se dlouhodobě věnuje i společnost BMI střešní a hydroizolační systémy, s. r. o., která vyrábí ucelený střešní systém pod značkou BRAMAC. Ten mimo samotných tašek zahrnuje i řadu propracovaných doplňků a příslušenství.

Na podzim 2023 se studenti seznámili s problematikou střešních krytin, především pak s betonovými taškami s technologií STAR, letos se pod dohledem odborníků pustí do montáže systémové střechy s výrobky z portfolia značky BRAMAC. Praktická montáž bude zaznamenána na video i pro další studenty. Zástupce ředitele pro odborný výcvik SOU stavební Plzeň, Ing. Jiří Hájek nám potvrdil, že obdobná školení soukromých firem jsou pro studenty zpestřením výuky a přínosem pro jejich profesní vývoj.

Jaký je zájem o pokrývačskou profesi, kolik k vám ročně nastoupí studentů?
Zájem o obor pokrývač není adekvátní potřebě trhu. V minulých letech jsme neměli v oboru jediného žáka a v roce 2020 jsme tento obor doslova „resuscitovali“ z nuly. Začínali jsme se dvěma žáky po 4leté odmlce a v letošním školním roce již máme 12 učňů.

Máte tušení, jak jsou na tom ostatní školy?
V celé ČR bylo v roce 2023 na 6 školách (ve všech třech ročnících) 73 učňů v oboru pokrývač. V roce 2019/2020 se učilo jen 51 pokrývačů na 4 školách, takže se dá říci, že počty „pomalu“ rostou, ale je to dáno silnými populačními ročníky, které vycházejí ze ZŠ.

Zdroj: Youtube

Jak je na tom obor ve srovnání s ostatními učebními obory?
Práce ve výškách a venku trochu odrazuje, svou roli určitě hraje i neznalost profese. Více lákají dílenské obory. V oboru truhlář máme celkem 104 studentů, na instalatéra se učí 89 učňů, v oboru zedník máme 66 žáků. U pokrývačů jde často o rodinnou tradici, která se předává z otce na syna.

Jak je důležitá pro vaše učiliště spolupráce s výrobci v oblasti stavebnictví?
Díky spolupráci s firmami se naši žáci mohou seznámit a vyzkoušet nové technologie a systémová řešení, což je samozřejmě baví. V řadě z nich máme navíc umístěné žáky vyšších ročníků na odborném výcviku, takže se podílejí na zakázkách a mají možnost si řemeslo „osahat“ v reálu již při učení.

Jak si v tomto ohledu vede značka BRAMAC?
Značka BRAMAC je naším tradičním partnerem. V oboru si drží přední pozice i v oblasti inovací a technologického vývoje. Každý obor se posouvá dopředu a my, vyučující, ale i studenti musíme držet krok s dobou. Proto je spolupráce s takovou společností, jako je BMI, nejenom vítaná, ale i žádoucí. Na druhou stranu, může být participace firem na odborném výcviku oboustranně přínosná. Když se studenti naučí s moderními materiály pracovat už na škole, nebudou se bát je používat ve své profesní kariéře.

Má řemeslo zlaté dno?

Se zvyšující poptávkou po řemeslnících roste i jejich finanční ohodnocení. Nejen zaměstnavatelé, ale i zákazníci si tak musejí sahat čím dál hlouběji do kapsy. Platy schopných řemeslníků mohou dosáhnout i výše platů vrcholových manažerů. Průměrné měsíční finanční ohodnocení řemeslníků se samozřejmě liší podle oboru. Obecně řemeslník, který je zaměstnán u firmy, si v průměru vydělá 40 až 50 tisíc. Řemeslník pracující jako OSVČ si může vydělat až 80 tisíc měsíčně.

„Řemeslník, který zároveň dělá své řemeslo, ale navíc je ochoten a schopen nést zodpovědnost za další dva nebo tři řemeslníky, které zaměstnává, si vydělá ještě daleko více. Zodpovídá ale potom i za účetnictví, vede veškerá jednání se zákazníky, shání zakázky. Pochopitelně prvotním předpokladem je, aby řemeslník uměl své řemeslo, byl spolehlivý, dochvilný, poctivý, odváděl čistou práci, uměl jednat se zákazníky, uměl poradit a tak dále,“ vyjmenoval Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).

Generační výměna? Jde to pomalu

V Česku roste nová generace řemeslníků, zvyšuje se zájem o učební obory a na střední školy a střední odborné školy nastupují silné populační ročníky. Podle odborníků to stav řemeslníků v Česku do budoucna nezlepší. Hodně absolventů učebních oborů odchází krátce po vyučení, v době, kdy mají velice malou praxi, a tím pádem i přece jenom nízké finanční ohodnocení ve firmách. Pokud v tu chvíli dostanou nabídku dělat třeba řidiče za vyšší finanční ohodnocení, často neodolají a odejdou. Nahrazení končících starších řemeslníků tak bude trvat dlouho.

„Řada studujících si neuvědomuje, že k lepšímu finančnímu ohodnocení se mohou dopracovat získáním nějakých praktických zkušeností. Platí to pro učně, středoškoláky i vysokoškoláky, kteří nezůstávají u vystudovaných oborů. V případě řemesel se takové chování může týkat i více než poloviny absolventů. Nedostatek řemeslníků je navíc nejenom celoevropský, ale celosvětový problém, takže řada našich šikovných řemeslníků nachází uplatnění v zahraničí,“ vysvětlil Miloslav Janeček.

Zdroj: Dům&Zahrada, www.souplzen.cz, rizeniskoly.cz, skolajarov.cz

Související články