Čerství majitelé prvorepublikového domku stojícího v pražské vilové čtvrti oslovili architektku Terezu Dvořákovou z ateliéru A3 architects, protože se jim líbila rekonstrukce, kterou navrhla pro společného známého. „Abych pravdu řekla, reference jako typ marketingu fungují pro architekty nejlíp,“ začíná vyprávění architektka.

Zdroj: VLM

„Když se dělá něco tak osobního jako rodinný dům, je potřeba, aby mezi klientem a architektem fungovala chemie, aby nám dohromady bylo dobře. Jednak dům nebude stát hned, takže spolu budeme trávit hodně času, jednak při stejném mentálním naladění se lidé snadněji otevřou, protože zadání jako počet či seznam místností nestačí pro zdařilý výsledek, v němž se lidé budou cítit dobře.“

Změna plánů

Ačkoli při prvním setkání čekali majitelé, že se domek jen zrekonstruuje, výčet pro a proti včetně navození finančních mantinelů projektu je přesvědčil, že bude snazší původní stavbu zbourat a dům postavit nový. „Mám ráda staré domy, často se věnuji rekonstrukcím, ale musí to stát za to. Nemá smysl finančně vykrvácet (protože rekonstrukce bez kompromisu jsou vždy dražší) na domku bez valné architektonické, natož užitné kvality,“ přibližuje Tereza Dvořáková.

Majitelé sice chtěli přízemní domek, kdyby ve stáří nemohli do patra, ale to jim architektka také vymluvila, protože by jinak moc nezbylo z nepříliš velké zahrady a přišli by o výhledy do krajiny. A kontakt se zelení přece patří mezi nejčastější důvody, proč lidé bydlení v rodinných domech volí.

Majitelé nežádali dům vizuálně okázalý, přáli si, aby přirozeně zapadl do okolní čtvrti, s čímž architektka souzněla, proto také stavbu zasadila do uliční čáry, takže před domem zůstal kus zeleně jako předzahrádka, jak bývalo v městských vilových čtvrtích obvyklé. Dům získal tradiční tvar se sedlovou střechou, který měla i původní stavba.

Podle místa

„Nemyslím, že orientace domu podle světových stran je dogma, pro mě hraje prim místo. A tady se nabízely tři věci: vyřešit kout směrem k sousedovi – tam nakonec vzniklo technické zázemí, na zahradě vytvořit intimní zákoutí s bazénem, k čemuž dopomohl půdorys přízemí s výběžkem do zahrady, a výhled do blízkých polí, což umožnila podkrovní vestavba,“ vysvětluje architektka.

Obytná část domu má tvar písmene L, delší rameno je rovnoběžné s ulicí, kratší výběžek s ložnicí pro hosty do zahrady cloní terasu a venkovní bazén. Na obytnou část navazuje kryté garážové stání pro dvě auta ukončené ze zahradní strany dřevníkem a skladem zahradního náčiní.

„Kryté parkovací stání plní účel ochrany před nepřízní počasí a přitom nepřidává domu objem navíc jako v případě uzavřené garáže, do níž z mých zkušeností mnohdy majitele přestane bavit vjíždět a parkují stejně před ní,“ říká Tereza Dvořáková. Pod střechou mezi domem a garážovým stáním zůstalo místo na průchod do zahrady a vchází se odtud také dovnitř.

Dvě terasy

Jelikož dům obývá pár bez potomků, nebylo nutné počítat s mnoha pokoji. V přízemí vstupní halu obklopují z obou stran technické místnosti, v jedné je tepelné čerpadlo a s ním související technika, naproti prádelna. Za ní směrem do zahrady vybíhá ložnice, prozatím sloužící jako pracovna a pro přespávání hostů, a koupelna se saunou, z níž také vedou dveře na terasu kolem bazénu.

Zbytek přízemí zůstává propojený. Kuchyňský kout má okno do ulice, vedle něj je jídelna, na niž navazuje krytá terasa s posezením. Naproti jídelně se nachází schodiště do podkroví. Obývací pokoj končí štítovou stěnou s kulatým oknem nahoře a zůstává otevřený do krovu.

Směrem do zahrady za velkým proskleným oknem a dveřmi leží druhá terasa. „Protože dům nemá ideální orientaci, dopadá slunce na obě terasy jen v určitou dobu, takže si obyvatelé podle nálady mohou vybrat, kde chtějí sedět,“ líčí architektka.

V podkroví schody končí na otevřené galerii s příjemným posezením pod střešním oknem a oddělená zůstává jen ložnice s průchozí koupelnou a šatnou. Ložnice má také terasu, protože právě odtud se otevírá výhled do blízké nezastavěné krajiny.

Tmavě šedá splývá

Majitelé si přáli vybavit interiér lampami od značky Bomma, jinak mnoho nároků na vizuální stránku vnitřku neměli. Protože dům obývají dva muži, navrhla architektka dát interiéru industriální nádech reprezentovaný pohledovým betonem a černými kovovými prvky, k nimž patří třeba zábradlí schodiště. Dřevo jako další materiál do interiéru podle architektky určila odhalená konstrukce krovu.

Podobné ladění se promítlo i do vnější podoby domu. „Bílé domy vyloženě bijí do očí, zatímco tmavá barva fasády pomůže lépe splynout,“ objasňuje architektka tmavě šedou fasádu doplněnou venkovními žaluziemi ve stejném odstínu. Tmavou barvu vyvažuje dřevěný obklad, aby nepůsobila příliš smutně.

Chvála nahodilosti

Tereza Dvořáková říká, že všechno nejde domyslet předem na papíře, že spousta věcí se odehraje na místě během kontrolních dní. „Myslím, že architekt by měl být rádcem, ne si stavět pomník, který mu klient zaplatí. Někdy s něčím přišli klienti, jindy jsem něco nového objevila já. Třeba kulaté okno ve stěně bych asi sama nenavrhla, a přitom dnes působí jako třešnička na dortu. “

„Nebo jsme se předem nemohli shodnout, na kterou stranu orientovat výhled ze sedačky v obývacím pokoji, až jsme nakonec dali sedačku doprostřed a prosklili obě stěny. Klíčové pro mě je, když se klienti v průběhu procesu stanou přáteli. Pokud to trvá i po skončení práce, znamená to, že se povedla.“

Základní údaje o projektu

  • Architekt a projektant: Tereza Dvořáková, A3 architects
  • Zastavěná plocha: 237 m2 (včetně parkovacích stání)
  • Užitná plocha: 250 m2
  • Nosná konstrukce: zděná
  • Izolace: kontaktní
  • Fasáda: omítka, dřevěný obklad
  • Stínění: venkovní žaluzie
  • Střecha: falcovaný plech
  • Okna: Elegant od Deceuninck, HS portály
  • Podlahy: pohledový beton, dřevěná prkna
  • Klimatizace: Daikin Perfera
  • Vytápění: tepelné čerpadlo vzduch-voda Daikin Altherma 3 R, krbová vložka
Autorka: Ing. arch. Tereza Dvořáková, A3 architects
Tereza Dvořáková studovala architekturu na FA ČVUT a Bauhaus-Universität ve Výmaru. Má za sebou 20 let praxe a posledních 10 let spolupracuje s mezinárodně zavedeným bělehradským ateliérem A3, jehož pražskou pobočku vede. Práce je jí koníčkem. Miluje začátek projektu, kdy vzniká něco nového a všechny možnosti jsou otevřené, ale ještě raději má konec, kdy je výsledek již viditelný a přichází odezva klienta, která byla zatím vždy pozitivní. Spokojený klient se vrací s dalšími zakázkami, takže se z architektky a klienta časem stávají přátelé, a to je podle Terezy Dvořákové na celé práci asi to nejkrásnější. https://www.a3-architects.com

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 7/2024.

Zdroje:

Související články