Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením ministra Ivana Bartoše připravilo kompromisní návrh stavebního zákona, který by dokázal projít poslaneckou sněmovnou a my se mohli dostat ve stavebnictví do jednadvacátého století.

Stavební zákon připravila už předchozí vláda ANO, ale měl tolik chyb, že se ho vláda Petra Fialy rozhodla pozastavit a upravit.

Podívejte se na debatu s předsedou České komory architektů nad původním návrhem stavebního zákona vlády ANO:

Zdroj: Youtube

Superúřad nebude

Hlavní změnou proti návrhu ANO je zrušení centrálního stavebního úřadu, kterému nikdo neřekl jinak než superúřad. Ten měl vydávat stanoviska o stavbách pro celou ČR a jednotlivé stavební úřady v obcích se měly rušit. Jejich práci by převzaly krajské stavební úřady a právě zmíněný superúřad. To bylo velmi kritizováno, protože by obce přišly o možnost samy si rozhodovat, co bude a nebude v obci postaveno, protože nikdo na kraji nebo na centrálním úřadu to neví tak dobře jako ony.

Ovšem bude vytvořen nový Specializovaný a odvolací stavební úřad (nově nazvaný jako Dopravní a energetický stavební úřad), který se bude specializovat na stavby určené pro dopravu a energetiku a nadřízeným orgánem tohoto úřadu bude Ministerstvo dopravy. V první instanci bude rozhodovat o stavbách, které jsou vyhrazené pro tyto oblasti, a odvolání proti jeho rozhodnutí bude řešeno buď Ministerstvem dopravy, nebo Ministerstvem průmyslu a obchodu, v závislosti na typu stavby.

Jedno razítko, jedny „dveře“

To, co zůstalo, je paradigma jednoho razítka. Stavebník by neměl běhat po různých úřadech, které vydávají na sobě nezávislá stanoviska, a na každém čekat třicet dní na vyřízení. Nyní by měl stavební řízení vést pouze s jedním úřadem, a to stavebním. Jedno podání žádosti tak bude znamenat jen jedno výsledné razítko a jedno výsledné povolení. Všechno ostatní bude řešeno automaticky.

To nejdůležitější na tom ale musí být, že do toho musí vstoupit digitalizace. Žádost o stavební povolení (ale i stavební ohláška apod.) se tak bude dávat přes Portál stavebníka, do kterého bude přístup přes standardní webové rozhraní, ovšem pod elektronickou identifikací (NIA ID, eObčanka, Mobilní klíč eGovernmentu, bankovní identita, kvalifikovaný elektronický podpis…). Na portál se nahrají všechny podklady, a pokud budou kompletní, úřad je sám zprocesuje. Stavebník se bude moci na portálu dívat, jak daleko je toto jednotné povolovací řízení, v jaké fázi a bude čekat na vyřízení žádosti, které bude zakončeno jediným razítkem.

Jak dlouho to potrvá?

Otázka času má dvě roviny. První je samotné řízení. Na to budou mít stavební úřady třicet dní. Do té doby musí žádost vyřídit. Samozřejmě, pokud bude mít žádost všechny náležitosti. Pokud ne, vyžádá si jejich doplnění. U složitějších případů může úřad prodloužit dobu o dalších 60 dní. Nemůže to být ale pravidlem.

Ve chvíli, kdy se někdo proti výsledku řízení odvolá, má úřad dalších 30 dní na vypořádání tohoto odvolání.

Druhá rovina je, kdy vstoupí tento zákon v platnost. Pokud projde i Senátem a podepíše jej prezident, účinnost nastane 1. července 2023 pro vyhrazené stavby a 1. července 2024 pro všechny ostatní stavby. Digitalizace by měla nastartovat v lednu příštího roku.

Problém přetrvává

Stále však zůstává v platnosti, že spolky hájící zájmy životního prostředí nebudou moci vstupovat do těchto řízení o povolení stavby. Jejich možnosti jsou omezené v rámci řízení EIA nebo nově podle pozměňovacího zákona mohou vstupovat do řízení jen v rámci kácení stromů nebo při zásahu do zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Fotovoltaika bez omezení

Součástí stavebního zákona je i změna v rámci již dříve přijatého zákona LEX OZE, kdy byly zvýšeny limity na možnost instalace fotovoltaických elektráren až na hodnotu 50 kWp, a to bez nutnosti získání energetické licence od ERÚ. S tím se musel vypořádat i stavební zákon, který ukládá, že pokud fotovoltaická elektrárna splní technické, statické a požárně-bezpečnostní požadavky, i fotovoltaika o takto vysokém výkonu nebude potřebovat stavební povolení.

Zdroj: PSP