Podle celostátního odhadu zbývalo v květnu vyměnit v zemi ještě 150 000 kotlů. V uplynulých letech lidé v Česku získali z evropských, státních i krajských peněz na pořízení nových kotlů či jiného vytápění miliardy korun. Takzvané kotlíkové dotace lze čerpat ještě do konce srpna na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy, jejichž platnost skončí 1. září.
Problémy s ovzduším
Například Moravskoslezský kraj, který je dlouhodobě zatížený zhoršenou kvalitou ovzduší, dosud na výměnu kotlů ve všech vlnách dotací proplatil zhruba 2,5 miliardy korun. V regionu díky tomu získalo ekologičtější zdroj tepla přes 23 600 domácností.
Přesto kraj odhaduje, že v provozu je až 25 000 nejstarších kotlů na tuhá paliva, za jejichž používání bude od září hrozit pokuta až 50 000 korun. Právě lokální topeniště podle krajské radní pro životní prostředí Zdenky Němečkové Crkvenjaš znamenají z hlediska kvality ovzduší největší problém.
V Praze naproti tomu podle hrubého odhadu magistrátu zbývá jen asi 800 až 900 kotlů první a druhé emisní třídy, uvedl mluvčí města Vít Hofman. Výměnu kotlů hlavní město podporuje dotacemi samo již od roku 1994 a od roku 2016 i evropskými penězi prostřednictvím kotlíkových dotací.
Na jižní Moravě vyměnily domácnosti s pomocí krajské dotace asi 4420 kotlů a 450 dalších výměn kraj očekává, řekla ČTK Martina Žídková z tiskového oddělení krajského úřadu. „Kolik kotlů se v Jihomoravském kraji nestihne vyměnit, neevidujeme," uvedla.
Ve Zlínském kraji bylo prostřednictvím kotlíkových dotací k 8. srpnu proplaceno 6686 výměn kotlů přibližně za 792,8 milionu, sdělila mluvčí hejtmanství Soňa Ličková. V dalším kole dotačního programu rozdělí úřad téměř 69,7 milionu pro 507 žadatelů.
Povinná výměna starých kotlů do 31. srpna 2024
Ultrajemný polétavý prach
„ČR je podle studie barcelonského Ústavu globálního zdraví (ISG) mezi třemi zeměmi v Evropě, kde se jemný polétavý prach nejvíce podílí na úmrtnosti obyvatel, za první Itálií a před třetím Polskem. Polétavý prach je na první pohled neviditelný, vznáší se ve vzduchu několik hodin a ty nejmenší částice někdy i několik týdnů. Větší částice prachu zachytí naše nosní sliznice, ty menší až naše průdušky a celé dýchací ústrojí,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Jedná se o malé částice odlišných látek, které jsou různě velké a těžké. Podle toho také trvá rozdílně dlouho, než se jeho částice usadí. „Polétavý prach je tvořen většinou sírany, amonnými solemi, uhlíkem, některými kovy, dusičnany, případně i těkavými organickými látkami nebo polyaromatickými uhlovodíky," vysvětluje Tomáš Sysel z Institutu zdravého bydlení (IZB).
Účinky na zdraví
Polétavý prach a celkově znečištěný vzduch tak u lidí všech věkových kategorií může vyvolat i závažné dýchací problémy vedoucí až k astmatu či různým plicním chorobám včetně rakoviny plic. Navíc, jak v poslední době zjišťujeme, v dlouhodobém měřítku může mít vliv i na vznik nebo rozvoj neurodegenerativních onemocnění.
Chystáte se na výměnu nevyhovujícího kotle na uhlí?
Ministerstvo odhaduje aktuální počet starých kotlů v 1. a 2. emisní třídě na přibližně 150 tisíc, asociace APTT toto číslo dle svých statistik navyšuje až na 250 tisíc.
Co můžeme dělat my?
Vedle péče o co nejčistší vytápění, které při topení tuhými palivy zejména uhlím a dřevem spočívá v používání kvalitního paliva, moderního kotle, způsobu jeho údržby a šetření lze také dlouhodobě snižovat množství polétavého prachu v ovzduší.
„K tomu pomůže úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor, vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu. Záchytu prachu pomůže i zeleň. Vyšší tráva, keře a stromy či zelené fasády vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu pohlcují také jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění,“ dodává Lukáš Rom z Kärcher.
