Na první pohled se může zdát, že nový systém má přinést zjednodušení celého povolovacího procesu. Realita však může být složitější, jak upozorňují odborníci z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
Nový zákon totiž zavádí čtyři kategorie staveb: drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní stavby. Každá z těchto kategorií vyžaduje jiný postup, co se týče povolování, kolaudace a následného užívání stavby.
Víte, co je to kolaudace stavby?
Drobné stavby: Zjednodušení s omezeními
Drobná stavba je podle nového zákona stavba, která nevyžaduje povolení stavebního úřadu. Do této kategorie patří například kůlny, altány, sauny či bazény do určité velikosti. Zde zákon skutečně přináší zjednodušení – odpadá nutnost stavebního povolení i kolaudace, což může proces výstavby výrazně urychlit. Nicméně, žádná stavba pro bydlení již do této kategorie nespadá, což může být pro některé stavebníky nemilým překvapením.
Stavba domu s sebou přináší různé komplikace
Jednoduché stavby: Bydlení pod drobnohledem
Do kategorie jednoduchých staveb nyní spadají rodinné domy a další malé stavby pro bydlení, jako jsou například mobilheimy nebo chaty. I zde je potřeba získat stavební povolení, a nově i kolaudaci, která byla v minulosti zrušena. Rodinné domy budou opět podléhat přísnějšímu dozoru stavebních úřadů a nově bude nutné předkládat i environmentální stanovisko.
„Zákonodárci chtěli celý proces zrychlit, nicméně právě u jednoduchých staveb může dojít k opaku,“ varuje právnička ČKAIT Eva Kuzmová. Stavební úřady totiž mohou rozhodnout do 30 dnů, ale pouze pokud bude žádost podána bezvadně. Jakmile se objeví jakákoliv chyba, lhůta začne běžet znovu.
Vyhrazené stavby: Dálnice, dráhy a další
Kategorie vyhrazených staveb zahrnuje především dopravní a energetické stavby, jako jsou dálnice, železnice nebo energetické zdroje. Povolovací proces u těchto staveb bude i nadále složitý a nově do něj vstupuje Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ). Vyhrazené stavby se navíc budou řídit specifickými právními předpisy, což povolení ještě více zkomplikuje.
Ostatní stavby: Kde začíná chaos
Největší nejasnosti podle odborníků vznikají v kategorii ostatních staveb, která zahrnuje veškeré stavby, jež se nevejdou do tří předchozích kategorií. Patří sem například školy, nemocnice, administrativní budovy, ale i některé typy pozemních komunikací. Zákon nevymezuje přesný seznam těchto staveb, což může vést k nejistotě při povolovacím procesu.
„Pro stavebníky bude klíčové pochopit, do jaké kategorie jejich záměr spadá. Rozdíly mezi kategoriemi jsou značné a mohou ovlivnit časovou i finanční náročnost projektu,“ upozorňuje Ing. Michal Drahorád z ČKAIT.
Jaké jsou hlavní dopady na stavebníky?
Pro všechny, kdo plánují stavět po 1. červenci 2024, je zásadní pochopit novou kategorizaci staveb. Proces povolování může být sice zjednodušený pro drobné stavby, ale u ostatních staveb lze očekávat spíše komplikace. Stavební úřady i stavebníci si budou muset na nový systém zvykat, což může zpočátku vést k prodloužení lhůt.
Nový zákon klade důraz také na dokumentaci a povinnost autorizovaných osob, což může zvýšit náklady na přípravu projektů. Pro stavebníky je důležité, aby si zajistili kvalifikované odborníky, kteří jim s procesem pomohou. Špatně připravená dokumentace totiž může celý proces výrazně zbrzdit.
Závěrem lze říci, že nový stavební zákon přináší jak zjednodušení pro některé typy staveb, tak zvýšené nároky na jiné. Stavebníci by se měli připravit na delší a komplikovanější proces u větších projektů, a zároveň využít zjednodušení u drobných staveb, kde je to možné. Příprava na stavbu pod novým zákonem bude klíčová a rozhodně se vyplatí věnovat pozornost detailům, aby celý proces proběhl hladce.
