Místo pro povídání o zelených střechách nebylo náhodné. Při natáčení a focení zelené střechy a zahrady na objektu jsme odbornicím položili pár otázek. Odpovídaly nám Jana Šimečková – ředitelka Asociace zelených střech a fasád, Anna Salingerová – architektka zahrady Masaryčka B z kanceláře Jakub Cigler Architekti (JCA) a Karolína Bočková – zástupkyně společnosti Austrotherm, která vyrábí komponenty na výrobu zelených střech
Otázky pro Karolínu Bočkovou (Austrotherm)
V čem pomáhají zelené střechy?
Střechy budov jsou nejcitlivější z hlediska působení slunečního záření. Ohřívají se a teplo přenáší do pater, které jsou nejblíže ke střeše. Pro získání dostatečného tepelného komfortu je vhodné interiéry budov chladit. Zelená střecha je přitom zajímavým a úsporným řešením vysokých teplot, neboť na jejím povrchu je teplota ve srovnání s jinými typy materiálů nižší o 25 až 30 stupňů a současně je u ní o 40 % větší vlhkost.
Zelené střechy pomáhají snižovat teplotu a zadržovat vodu ve městech - Zelená střecha na budově Masaryčka B
Znamená to, že zelená střecha nám pomůže vyrovnat teplotní výkyvy. To je důležité také pro stavební materiály, protože ty samozřejmě těmito výkyvy trpí, a zelená střecha tak prodlouží jejich životnost.
Jaký je trend současných staveb zelených střech?
V konstrukci zelených střech se velmi osvědčuje praktický koncept obrácené střechy, kdy je tepelná izolace umístěna na hydroizolační vrstvě, kterou tak chrání. Při plánování stavby střechy je důležité zohlednit samozřejmě únosnost a konstrukční vlastnosti, které ta střecha bude muset splňovat.
Jaké jsou výhody zelených střech ve městech?
Kromě snížení teplot na zelených střechách, lepšího vzhledu ve městech je třeba mluvit i o lepším zachytávání vody, jejíž nedostatek se může stát do budoucna velkým problémem. Z běžných střech často bez užitku odteče 100 % srážkové vody, kdežto ze zelené střechy je to jen 30 %. Retenční schopnost zelené střechy je opravdu veliká.
Zadržování vody je jedna věc, vypařování a ochlazování okolí je druhou částí procesu. Zelené střechy ve městech snižují prašnost prostředí, jsou estetické, mají určitě funkci odpočinkovou. Ze stavebního hlediska zelená střecha chrání konstrukci střechy a hydroizolaci, která je pro střechu nejdůležitější a která jinak nejvíc trpí střídáním teplot.
Otázky pro Annu Salingerovou (JCA)
Jaká byla spolupráce na projektu zelené střechy?
Vytvoření zahrady na objektu Masaryčka B jsme samozřejmě konzultovali se studiem Zahy Hadid. Její tvarosloví tak navazuje na tvarosloví objektů a recepcí, což je například z půdorysu jasně patrné.
Při práci jsme předváděli řadu barevných návrhů, jak bude zahrada vypadat v průběhu celého roku. Třeba jarní modré plochy cibulovin s bílými květy jabloní nebo rozmanité letní barvy květů. K barevné paletě nebyly připomínky a vše bylo odsouhlaseno.
Zelené střechy pomáhají snižovat teplotu a zadržovat vodu ve městech - Zelená střecha na budově Masaryčka B
Střešní zahradu na objektu Masaryčka B je potřeba vnímat jako součást určitého celku, do kterého patří i střecha na Masaryčce A. Po zpřístupnění kavárny na vyšší střeše Masaryčky A bude možné snadno přehlédnout zahrady objektů A a B, které se pak směrem na východ pohledově propojí jako ucelená střešní krajina i se vzdáleným vrchem Vítkov. Střecha budov Masaryčka A a Masaryčka B má rozlohu kolem 6 000 m2 a přibližně polovinu z nich, tedy 3 000 m2 tvoří zeleň.
Můžete nám přiblížit jednotlivé dřeviny a rostliny?
Na střechách je dvacet okrasných jabloní. Jsou to dřeviny, které na jaře kvetou tři týdny v kuse. Byly důležité pro celý koncept zahrady, protože jsme museli řešit statiku, váhové limity a určitá omezení růstu, nastavená památkovou péčí. Dohodli jsme se, že jabloně budou vysoké maximálně tři metry, v této výšce a objemu se dají snadno udržovat.
Kromě dříve zmíněných dřevin je zde silný aspekt jarních cibulovin, které nyní nejsou vidět. V této roční době můžete spatřit kolem dvaceti trvalkových druhů, dále poměrně velké zastoupení travin, které jsou v současné době velmi oblíbené a dotvářejí podobu zahrady jak v letním období, tak v zimě, kdy trvalky nejsou vidět. Traviny tvoří kolem 70 procent porostů, jsou to i traviny kvetoucí, a proto jsou opravdu velmi oblíbené hmyzem.
Na zahradní střeše je extenzivní a intenzivní část, vedle dřevěných teras jsou pochozí plochy, po kterých se dá občas chodit. První strom na střeše jsme sázeli loni v zimě, v současné době je to pro střechu vlastně druhá sezóna, kterou střecha funguje. Mocnost souvrství na střeše se pohybuje od 800 milimetrů u stromů do 100 až 150 milimetrů u rozchodníků. Je to v podstatě taková zvlněná krajina.
Otázky pro Janu Šimečkovou (Asociace zelených střech a fasád)
Zelené střechy jsou další plíce města, není škoda, že se neobjevují u dalších staveb?
Je to škoda a snažíme se situaci změnit, ale současně je třeba vnímat a respektovat určitá omezení. Na historickou budovu, která probíhá nějakou rekonstrukcí, se zřejmě zelená střecha nedostane. Na nově stavěný objekt, postavený v historické zástavbě, by se zelená střecha umístit dala a měla. Takový je současný trend a v podstatě v Praze už dnes téměř nevznikne administrativní budova, která by neměla zelenou střechu.
Připomeňme třeba Brumlovku, kde neexistuje budova bez zelené střechy, která slouží nájemníkům. Na svačiny, na jednání, na odpočinek. Když si chtějí vydechnout a nechtějí někam ven, tak prostě půjdou na střechu.
Zelené střechy pomáhají snižovat teplotu a zadržovat vodu ve městech - Zelená střecha na budově Masaryčka B
Mění se nejen postoj stavebních firem a majitelů budov, ale také postoj památkářů, kteří jsou mnohem přístupnější. Na Masaryčce bude například přestřešení, které bude vypadat jako celý nový park. Bude svým způsobem unikátní, protože to bude nový park, který vznikne v centru Prahy po dlouhých staletích.
Jak si zelené střechy rozumí s fotovoltaikou? Neperete se s prodejci FVE, kteří by chtěli volný prostor na střechách osadit svými panely?
Je to poměrně velké a zajímavé téma. V letošním roce na podzim vydáme publikaci, která se bude jmenovat BIO solární zelené střechy a budeme v Praze na toto téma dělat několik seminářů. Chceme využít zkušenosti ze zahraničí, protože ve světě existuje řada míst, kde se zelené střechy a fotovoltaické panely doplňují. A navíc si prospívají.
Vysoká teplota na střeše může nepříznivě ovlivňovat účinnost fotovoltaických panelů při výrobě energie a zelená střecha, která je pod panely, dokáže teplotu snížit o desítky stupňů Celsia. V nižších teplotách pak může panel pracovat lépe. Různé rostliny mohou lépe růst ve stínu než na slunci, panely je možné instalovat v různých výškách, takže koexistence technologie a přírody je velmi dobře možná.
Může být zelená střecha i v přízemí?
Může a chtěla bych to zdůraznit. Zelená střecha není jenom to, k čemu musíme zvednout oči, ale je to i něco, po čem běžně chodíme a vůbec si to neuvědomujeme. V centrech měst je spousta podzemních parkovišť, na kterých vzniká zelený parter, který běžný návštěvník vnímá jako park. Přitom je ve skutečnosti na tzv. zelené střeše v úrovni s parterem.
Takové střechy mají obrovský potenciál, je třeba je budovat a podporovat růst rostlin. Je třeba si uvědomit, že každá zelená střecha je obrovský květináč. Mělo by nám všem jít o to, aby se v něm dařilo květinám a rostlinám. Snažme se jim proto vytvořit správné technické a životní podmínky pro dokonalý růst. Zaslouží si to rostliny i my, lidé.
Zelených střech by mělo být víc. Udělat v dnešní době budovu bez vegetace na střeše je hřích.
