Tržnice byla otevřena ve 30. letech 20. století a vznikla propojením dvou hal, které původně sloužily bývalé elektrárně. Už v 50. letech byla ale uzavřena z důvodu nevyhovujících hygienických podmínek, které ovlivňovala mimo jiné blízkost železniční tratě a dým z projíždějících vlaků.
„Zvažovala jsem i možnost navrátit budově původní funkci městské tržnice, ale nakonec jsem se rozhodla vytvořit projekt, který by podpořil existující život na Žižkově a nepřispíval ke gentrifikaci této městské části. Proto jsem zvolila komunitní centrum, jež by místním obyvatelům nabídlo pestrou škálu aktivit a různé možnosti využití,“ vysvětluje Laura Lukáčová.
Podle jejích slov v sobě budova příliš původních prvků nenese – její historický duch se ztratil vlivem mnoha přestaveb a působí zanedbaným dojmem. „Největší hodnotou je samotná prostorová struktura objektu, tedy 13 metrů široká a 60 metrů dlouhá hala, která v sobě uchovává paměť místa.“
Nánosy minulých dob
Architektka se v rámci návrhu snažila k prostoru přistupovat s maximální citlivostí, odstranit nánosy minulých desetiletí a navrátit hale hodnotné prvky, jako jsou střešní světlíky nebo okna v bočních stěnách. Pro nové zásahy v rámci přístavby zvolila lehkou ocelovou konstrukci opláštěnou sendvičovými izolačními panely z vlnitého plechu, který se na halových stavbách běžně používá.
„Tento materiál je nejen ekonomický, ale také funkční, neboť umožňuje vytvořit flexibilní a adaptabilní prostory,“ vysvětluje. Zasklení je řešeno systémovými sekčními vraty v kombinaci s pevným zasklením, což podporuje otevřenou a transparentní atmosféru celého prostoru.
Aktivity pro všechny generace
Návrh v diplomové práci počítá s vytvořením několika prostorů, které pokryjí potřeby různých zájmových skupin. Autorka tu vytvořila sdílené dílny, kavárnu, hernu, multifunkční sál, zázemí pro spolky i učebny.
Potenciálním návštěvníkům je k dispozici také střešní terasa, nechybí hygienické zázemí, šatny, kancelář pro administrativní zaměstnance ani prostor pro prodej produktů vyrobených v dílnách. Laura Lukáčová pracovala v návrhu i s cyklostezkou, která se nachází v bezprostřední blízkosti budovy tržnice a je zdejšími obyvateli hojně využívaná.
Díky posuvným vratům na přístavbě lze celý prostor otevřít a propojit ho s aktivní zónou venku. Obyvatelé a návštěvníci Žižkova by tak získali unikátní místo, které propojuje různé druhy aktivit a podporuje setkávání, vzdělávání, odpočinek i budování sousedských vztahů.
Ing. arch. Laura Izabela Lukáčová je absolventkou Fakulty architektury na ČVUT v Praze. V rámci soutěže Diplom.ky, kterou pořádá Česká komora architektů, získala za svou diplomovou práci Komunitní centrum Tržnice Zvláštní cenu společnosti Heluz a Čestné uznání poroty. V současné době působí v ateliéru Apropos Architects. | ||
---|---|---|
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 8/2024.