Do popředí jak jsme si v poslední době mohli všimnou se dostávají (vrací) podlahoviny z přírodních materiálů, především ze dřeva. Oblíbenými a hodně žádanými jsou plovoucí podlahy, parketové i vlysové, ale poptávka je i po renovaci stávajících dřevěných podlah, které již nevyhovují dnešním požadavkům. A proto, abychom se lépe orientovali v těchto podlahovinách, měli bychom znát alespoň rozdíl mezi měkkým a tvrdým dřevem. Neboť právě tvrdost dřeva nejvíce zajímá kladeče parket. Ona tvrdost totiž do určité míry určuje oblast uplatnění podlahoviny ze dřeva. Možná že nám toto rozřazování připadne zbytečné a jednoznačné, ale zařazení mezi tvrdá či měkká dřeva je ve skutečnosti mimořádně obtížné a spojují se s ním mnohé odlišné představy. Rozlišení dřevin na měkké a tvrdé dřevo pochází z anglického jazyka, kde se po označením Softwood – měkké dřevo rozumí dřevem jehličnatých stromu a pod pojmem Hardwood – tvrdé dřevo dřeva listnatých stromů. Tímto označením se vystihuje zhruba podstata pro všechny druhy dřev. Obecně vzato se tedy dřeva listnatých stromů hodnotí jako tvrdší a jehličnaté mezi dřevo měkčí. Výjimka však potvrzuje pravidlo a tak i v tomto rozdělení existuje hodně výjimek. Například vezměme za příklad modřínové dřevo, které i když patří mezi jehličnany je o něco tvrdší než dřevo topolu (listnatého stromu). Občas se počítají dřeva některých listnatých stromů jako ku příkladu olše, kaštanu nebo břízy k dřevům měkkým. Ale i toto zařazení není zcela správné. Právě u listnatých stromů evropských, jako u javoru, břízy či olše se vyskytují značné rozdíly. Geografický výskyt spolu s příslušnými rozdíly klimatických podmínek, výšková poloha či bonita půdy v místě růstu mají rozhodující vliv. Svou roli rovněž sehrají i specifické rozdíly v oblasti jednoho druhu dřeva. Tudíž není použitelné zařazení dřeva pouze na základě jeho tvrdosti podle objemové hmotnosti – nehledě na to, zda jde o dřevo listnatých či jehličnatých stromů. Kdyby se tedy stanovila hranice při hodnotě 3,4 N/mm2, což je střední hodnota pro domácí dub, vykazovaly by některé provenience vyšší hodnoty, jiné naopak nižší. Nezávisle na tom může být tagenciálně řezané dřevo listnatého stromu rovněž měkčí než radiálně řezané dřevo jehličnatého stromu, které je na základě své střední hodnoty zařazováno do měkkých dřev. To ovšem není vše. Pod tvrdým dřevem chápe výrobce hotových parket krycí vrstvu svého dvou či vícevrstvého dílu. Proto pojmy, jako linka pro tvrdé dřevo se používají pro výrobní stroje, sloužící na výrobu nejvyšší vrstvy hotových parket. Není však důležité, zda je krycí vrstva ze smrku nebo jiného. Tvrdé a měkké dřevo může rovněž označovat rozdíl v letorostu dřeva. Rané neboli jarní dřevo s velkým lumenem s velkými cévami pro transport vody a živin na začátku vegetačního období je označováno jako dřevo měkké, pozdní (podzimní), úzké, s tlustými stěnami je pak označováno jako dřevo tvrdé.