Doba školních prázdnin je současně i obdobím, kdy se nám užitková zahrádka odvděčuje za naši celoroční práci a postupně nám začíná nabízet něco ze svých pokladů. Od konce června dozrává rybíz, za ním obvykle přicházejí na řadu třešně, angrešt a pak i jižní ovoce. Průběžně také sklízíme zeleninu. Často nám však dobré výsledky našeho snažení kazí škůdci v podobě plísní či nejrůznějších živočichů. Abychom místo bohaté úrody „nezplakali nad výdělkem“, neměli bychom jejich nebezpečí brát na lehkou váhu a včas si na ně posvítit. Slimáci K nejrozšířenějším zahradním škůdcům, kteří napáchají mnoho zla zejména na zelenině, patří hlemýždi a slimáci. V letošním roce se sice tolik nerozmnožili jako loni, nicméně bychom si měli jejich výskyt pečlivě hlídat. Přes den je za suchého počasí příliš neuvidíme, protože vylézají nejdříve po šesté hodině večerní a opět se vrací do úkrytu před sedmou hodinou ranní. Můžeme si na ně ale zhotovit past. Napříč zeleninovým záhonem vyryjeme asi 15ti centimetrovou rýhu, do které navečer dáme nastříhané zelené větvičky, popřípadě zbytky zeleninových listů, důkladně postříkáme a přikryjeme prknem. Máme–li na záhonku slimáky, určitě bychom je tam měli ráno objevit. K hubení pak používají zahrádkáři různých, často drastických prostředků. Buďme však humanisty a využijme doporučené chemie! Většinou se používá Mesurol nebo Vanish. Ptactvo Škodu na úrodě nám však mohou způsobit i zpěvní ptáci. Protože se ve skutečnosti jedná o užitečné a pro většinu z nás i příjemné společníky, neměli bychom proti nim používat žádných razantních prostředků. Mají–li spadeno na náš černý rybíz nebo jiné ovoce z nízkých stromků, můžeme keřík po čas dozrávání ochránit pomocí silonové sítě, kterou dostaneme ve speciálních prodejnách. Často pomůže i osvědčený strašák či plechovky zavěšené na stromě. Třešně před létavými nenechavci nejlépe uchráníme včasnou sklizní. Pokud nám přece jenom nějakou kuličku sezobnou, nezlobme se proto na ně, příště mohou naší zahrádce zase prospět - třeba v boji proti housenkám. Divocí králíci Králíka má většina z nás ráda na česneku, coby návštěvníka zahrádky pak už podstatně méně. Je proto třeba kontrolovat plot a všímat si i případných děr, kudy se může zvíře podhrabat. Pokud si nejsme jisti kvalitou svého ohrazení, můžeme inkriminovaná místa, kam ušáci přicházejí loupit, natřít dusíkatým vápnem, které je zaručeně odradí svým pachem. Vosy Ničiteli úrody, ale především velice nepříjemným hmyzem mohou být vosy. Zejména za dlouhotrvajícího horka často okupují naše teritorium, kde škodí úrodě a ohrožují nás svým bodnutím. Tradičním a osvědčeným způsobem, o kterém dnes už málo zahrádkářů ví, je lapací láhev. Stačí když na strom, kam se vosy nejčastěji slétají za naším ovocem, pověsíme láhev s úzkým hrdlem, naplněnou asi do třetiny sladkou tekutinou. Vosy pak nalezou dovnitř, kde se většina z nich utopí. Pokud nám připadá konzumní láhev příliš neestetická, můžeme si v hypermarketu koupit obdobnou „lapačku“ z plastů. Její funkce je úplně stejná, ale má přijatelnější design. Zde také můžeme dostat chemické prostředky proti vosám, což je Cyper a Actelit. Obávané housenky Třepetavá motýlí křídla mohou být sice ozdobou okrasného záhonu, u zeleniny a zejména u košťálovin však příliš časté obletování motýly signalizuje, že bychom měli zbystřit pozornost. Např. mimořádně žravé housenky běláska zelného dokáží napáchat obrovské škody. Nezačneme–li proti nim bojovat včas, sežerou celou rostlinu beze zbytku. Jakmile tedy uvidíme nad zeleninovým záhonem poletovat bílého motýla, sáhněme preventivně po chemické ochraně. Mezi klasické prostředky patří Gardona 24 EC nebo Dimecron 20, které však nesmíme užívat déle než tři týdny před sklizní. Z nových preparátů jmenujme například Demetran. Pokud bělásek nepozorovaně navštívil náš záhon, najdeme na spodní straně listů žlutá vajíčka, která se pokusíme okamžitě odstranit. Housenky pak musíme likvidovat co nejdříve po vylíhnutí, pozdější chemický zásah už nemusí být účinný. Ostatní škůdci Zahradních škůdců, ať už se jedná o drobné živočichy či různé plísně nebo houby, je celá řada. K nejčastějším patří mšice, svilušky, molice, háďátka nebo roztoči. Dále jsou to choroby způsobené houbami, jako je listová skvrnitost, plíseň šedá či padlí. Dost často se škůdci nebo onemocnění váží k určitým rostlinám, podle nichž nám může odborník ve specializované prodejně doporučit i vhodné ochranné prostředky. Jejich ceny se pohybují přibližně od 50 do 120 Kč za jedno balení. Při podezření je proto rozumné ulomit z předčasně usychající, žloutnoucí nebo jinak zasažené rostliny napadenou větévku či list a vzít je s sebou do zahrádkářské prodejny nebo se poradit ve specializovaném zahradnictví. -šum-