Nejvíce škody mohou natropit motýli, kteří do skleníku vlétnou větracími otvory. Nakladou zde vajíčka, která se brzy promění v housenky, jež dokáží v krátké době zlikvidovat celou úrodu. Prevencí je pravidelná kontrola spodní části listů, kde bývají ukryta malá – většinou nažloutlá vajíčka. Ta je třeba zlikvidovat, nejlépe setřít a rozmačkat. Na vylíhnuté housenky pak platí Biobit XL, Demetran nebo Karate. Pro každý případ bychom měli všechny otvory ve skleníku opatřit drobnou sítí. Plaziví škůdci Jde o slimáky a hlemýždě všech druhů a velikostí, kteří se dostanou do skleníku obvykle s truhlíky nebo květináči přinesenými z venku. Ty bychom proto měli v otevřené přírodě pokládat na beton nebo kamenné podloží, aby do nich škvírami žádní plaziví vetřelci nevnikli. Pokud se ve skleníku přesto objeví, bojujeme proti nim chemickými prostředky, které jsou stejné jako na zahradě. Osvědčenými přípravky jsou například Mesurol nebo Vanish. Škvoři Jsou nepříjemnými společníky, kteří se schovávají především v malých škvírách. Ve dne je většinou nespatříme, protože vylézají až v noci, kdy okusují především poupata a květy, které dokáží proděravět jak síto. Na jejich likvidaci používáme Gamacid, Elocromen a Demetran. Můžeme si na ně rovněž políčit tím, že do různých zákoutí či děr nacpeme dřevitou vlnu nebo staré hadry, kam se škvoři velice rychle nastěhují a my všechno i s nimi spálíme. Molice Napadají zejména okrasné skleníkové rostliny, kterým vysávají rostlinné šťávy. Na jejich listech zanechávají výměšky, kde se zachycuje čerň, čímž dokáží proměnit okrasnou rostlinu v něco zcela opačného. Do skleníku se obvykle dostanou z kopřiv nebo jiného plevele rostoucího poblíž zahrady. Zde obvykle nacházejí i vhodné podmínky k přezimování, protože na toto období vyhledávají teplejší prostředí. Dospělá molice je asi 2 mm dlouhá a vyznačuje se šedobílými křídly, která jsou stejně jako její tělo pokryta voskovými výpotky, díky nimž odolává méně razantním chemickým prostředkům. Můžeme ji zahubit opakovaným postřikem Actellicu 50 EC, z novějších přípravků dobře pomáhá Mospilan nebo Aplaud. Mšice Jde o maličký okřídlený hmyz, který žije ve velkých koloniích a ve volné přírodě ničí často zemědělskou úrodu a lesní porosty. Ve skleníku mohou mšice způsobit značné škody zejména na malých semenáčcích. Na jejich likvidaci byla vyvinuta celá řada insekticidů. Jmenujme například Pirimor, Karate, Fosfotion nebo Mospilan. Ekologové doporučují v boji proti mšicím použít berušky sedmitečné, které nachytáme a v hojném počtu pustíme do skleníku. Pak ovšem nemůžeme použít chemických prostředků. Třásněnky Patří mezi savý hmyz protáhlého tvaru o velikosti asi 1 mm. V dospělosti mají dva páry třásnitých křídel složených podél těla. Nejsou tak nebezpečné jako třeba mšice, ale do skleníku rozhodně nepatří. Na listech rostlin způsobují bílé skvrny s tmavějším lemováním. O jejich přítomnosti se nejsnáze přesvědčíme tak, že pod rostlinu položíme papír a zatřepeme jí. Třásněnky lehce spadnou a budou se svíjet na bílém podkladě. K jejich likvidaci lze použít chemických prostředků, jako je Fosfotion, Decis nebo Karate. Svilušky Jsou maličcí, asi 0,5 mm velcí roztoči, nazývaní též „červení pavoučci“, kteří se vyskytují ve velmi početných, často několika tisícových skupinách. Kladou drobounká bílá vajíčka, která můžeme spatřit pomocí lupy. Larvy mají tři páry nohou, dospělý hmyz pak čtyři. Na jejich výskyt nás upozorní jemný bělavý závoj často zanesený nejrůznějšími tlejícími zbytky, který obaluje dokola celé listy nebo i stonek rostliny. Jejich výskyt také mohou signalizovat třeba jen žloutnoucí a opadávající listy. Protože sviluškám vyhovuje suché a teplé prostředí, stačí při menším výskytu pouze často mlžit rostliny. Při jejich přemnožení už pomůže pouze chemie, jako je Frutapon, Zolone nebo Magus. Padlí V poslední době je považována za jednu z nejobávanějších houbových chorob skleníkových i zahradních rostlin. Ty po čase obvykle zakrňují v růstu, mají zdeformované listy či usychající a nechutné plody a posléze zasychají. V prvotním stádiu ji poznáme podle bělavých nebo našedlých skvrn různé velikosti na povrchu, zejména spodní části listů a na stonku. Tradičně se jako ochrana doporučoval postřik sirnými preparáty nebo odvarem přesličky rolní. Hojně užívaným insekticidem v poslední době je Rubigan 12 EC. Při vyšším stádiu napadení rostliny je raději zničme spálením. Plíseň šedá Je rovněž houbovitá choroba, která napadá mnoho venkovních i skleníkových rostlinných druhů. Nebezpečná je zvláště pro rajčata, hlávkový salát, bramboříky, pelargónie, kaktusy aj. Projevuje se jako šedobílý plísňový povlak na listech, stoncích a květech, při větším rozšíření napadá i plody. Zatřeseme-li napadenou rostlinou, padá z ní jemný prášek, což jsou výtrusy, kterými se houba rozmnožuje. Tuto chorobu zapříčiňuje obvykle špatné větrání skleníku doprovázené nadměrnou vlhkostí a teplotou vzduchu. Proto se proti ní chráníme přiměřeným větráním a rozsazením rostlinek v dostatečné vzdálenosti, aby k nim mohl dostatek světla. Jako prevence se mořila semena rostliny rtuťovými preparáty, především Fundazolem, který rovněž přidáváme do zálivky pro rostliny. Z dalších přípravků jmenujme například Beaton a Euparen. Silně napadené rostliny rovněž vykopejme a spalme! Padání klíčivých rostlin Je nejrozšířenější plísňové onemocnění, které napadá zejména mladé semenáčky pod sklem. Plíseň napadá stonky rostlinek v zemi nebo těsně pod povrchem, takže začínají nečekaně padat a posléze vadnou. Rozšíření této choroby opět podporuje příliš teplý a vlhký vzduch zapříčiněný špatným větráním a příliš hustá výsadba. Ochrana proto spočívá stejně jako u plísně šedé v dostatečném větrání a řidším výsevu. Doporučuje se rovněž moření rtuťovými preparáty a jejich přidávání do zálivky. S úspěchem se používá také přípravek Rubigan 12 EC. Nabídka preparátů Přípravků na ochranu rostlin se u nás v současné době prodává celá řada. V hypermarketech dostaneme většinou zboží z dovozu, na venkově pak spíše výrobky domácích firem. Bez vlastního vyzkoušení lze těžko říci, který je lepší, protože každý chválí především své zboží. Při výběru bychom se měli spíše zajímat, zda jde o výrobky s razantní účinností, vhodné především pro okrasné květiny, nebo ekologické, které použijeme zejména na ochranu zeleniny. Jedním z nich je například Bioton, který se vyrábí v několika provedeních proti různým škůdcům. Pokud si nejme jisti původcem choroby, je vhodné vzít část napadené rostliny přímo k odbornému prodejci. -šum-