První prázdninový měsíc nechodí zahrádkář zcela určitě s rukama za zády. S potěšením sklízí plody své téměř půlroční práce, která, jak se zdá, nikdy nekončí, ale roste s každým novým dozrávajícím plodem. Sklizeň ovoce Tento nejteplejší měsíc ho dozrává skutečně mnoho. Aby měly plody tu správnou chuť, je třeba je utrhnout ve správnou chvíli. Všeobecně platí zásada, že plody k uskladnění sbíráme vždy o něco dříve, zatímco ovoce k přímé spotřebě necháme řádně dozrát. U jednotlivých druhů se však může tento postup malinko lišit, a tak je lépe přistupovat ke každému ovoci individuálně. Například třešně chrupky sklízíme zcela vyzrálé, zatímco měkčí srdcovky těsně před dozráním. Také angrešt na zavařování by neměl být úplně zralý. Jeho slupka musí být pevná a při mírném stisknutí prsty pružit. Plody angreštu pro přímou spotřebu pak trháme teprve, když jsou plně vyzrálé. Při sklizni rybízu je vhodné použít přímo chuťových smyslů a otrhávat plody, až když zesládnou a nabudou lahodné chuti. Jahody se sklízejí zásadně vyzrálé, ale jejich dužina musí být pevná. Na každém plodu necháváme krátkou stopečku. Rovněž maliny sklízíme, až když jsou suché, měkké a červené. Na rozdíl od jahod však stahujeme masitý plod z bílého lůžka. Příprava na uskladnění Mnohé z chutných plodů půjdou přímo do zavařovacích lahví, aby pak v průběhu zimy obohatily náš jídelníček. Pro jejich uskladnění je třeba připravit spíž, kde bude pokud možno stálá, ne příliš vysoká teplota. Ideální je suchý a čistý sklep. Pokud jste ho ještě nepřipravili, urychleně se dejte do čištění a natřete desinfekčním roztokem stěny a strop. Nezapomeňte, že brzo po zavařovačkách tam poputují i jablka či hrušky, a tak vymyjte police a bedny dvou až čtyřprocentním roztokem sody či jiným doporučeným prostředkem a opláchněte. Vhodné je rovněž vykouření sirnými knoty. V žádném případě nepoužívejte prostředky, které dlouhodobě zapáchají. Před uskladněním celý prostor důkladně vyvětrejte. Zeleninová „plantáž“ Nadále pokračujeme ve sklizni karotky a zeleného hrášku. Současně sklízíme hlávkový salát, kedlubny, salátové okurky, hrách či šalotku. Díky tropickým vedrům z počátku léta se většina z nás může pustit i do sklizně keříčkových fazolí a paprik, které běžně v tuto dobu dozrávají pouze v teplejších oblastech. Mnohde už se dokonce červenají rajčata, na kterých si budeme moci pochutnat již na přelomu nebo v průběhu příštího měsíce. Zatím u nich za suchého počasí vylamujeme postranní výhonky, aby všechna síla z rostliny mohla jít do plodů. Ty budou zanedlouho už tak těžké, že by se keříky bez vhodné podpory mohly zlomit. Připravme si proto dřevěné (nejlépe bambusové) tyčky, nebo nad řádkem napněme drát. Na něj upevníme silonovou šňůrku, kterou ovineme kolem každého stonku rostliny. Příprava na podzimní sklizeň Z prázdných záhonů odstraníme všechny zbytky rostlin, přihnojíme, překopeme a uhrabeme půdu, aby byl záhon připraven na další výsadbu nebo výsev. Vysazujeme předpěstované rostlinky košťálovin, například zelí, kapusty a květáku. Při výsevu pak můžeme volit z poměrně široké škály chutné a zdravé zeleniny, jako je karotka, špenát, červená řepa, kedluben, čínské zelí a salát. Máme–li na záhonech více místa, než budeme mít na konci zahrádkářské sezóny v žaludku, popřípadě ve spíži, můžeme přebývající volné plochy osít rostlinami na zelené hnojení. Je to obvykle směska jetele, hrachu, koňského bobu, vikve, hořčice aj. Na kyselých půdách se zpravidla pěstuje pohanka a lupina. Ošetření po sklizni Záhony jahodníku ponechané pro příští rok okopeme, pohnojíme Cereritem a zalijeme. Porosty starší tří let zrušíme a podíváme se po nových sazenicích. Dnes je již možné vybírat i z odrůd, které můžeme sklízet od června až do října, ale jejich plody bývají obvykle menší. Vzhledem k tomu, že se jahodníky vysazují od poloviny srpna do poloviny září nebo až z jara, tak o tom zatím zauvažujme! Než se pustíme do dalšího sázení, můžeme záhon využít pro pěstování podzimní zeleniny či ho osít rostlinami na zelené hnojení. A jak je to s dřevinami? Z očesaných stromů a keřů odstraníme polámané a poškozené výhonky a okopeme půdu. Dále vyřežeme staré větve rybízu, angreštu a odplozené pruty maliníku. Na každé matečné rostlině ponecháme pouze čtyři až šest prutů pro příští úrodu malin. Pamatujme, že rybíz po sklizni je třeba ošetřit proti anrakóze a rzi vejmutové. Ostatní Ovocným stromům s dozrávajícími plody podepřete větve. Ovoce na stromech chraňte před nálety vos zavěšením lapače, případně obyčejné lahve naplněné asi do jedné třetiny sladkým roztokem. Věnujte pozornost výskytu škůdců, zejména mšic a housenky mola jabloňového. Pokud včas objevíte hnízda těchto housenek, stačí je odstřihnout a spálit. Při silnějším napadení použijte chemickou ochranu, například Nurdelle D nebo Redlan 40 EC. Brambory a rajčata je třeba ochránit proti plísni bramborové, nejlépe Acrobatem MZ. Nezapomeňte, že od poloviny července do půli srpna se očkují mladé podnože, obvykle v prvním roce po zaškolkování. -ra-