Léto se pomalu chýlí ke svému konci a v užitkové zahradě se rozbíhá sklizeň na plné obrátky. Zahrádkáře kromě sklizně a co nejrychlejšího uskladnění sesbírané úrody čeká i nepříjemná práce se sbíráním a likvidací spadaného ovoce, prosvětlovací řez a pomalé připravování zahrady na další sezónu. Hroznové víno K létu neodmyslitelně patří i vinná réva. Rostliny ještě naposledy postříkáme proti peronospoře, přičemž stále vylamujeme fazochy, plečkujeme a okopáváme. Nezapomínejme, že nasládlé bobule hroznů chutnají nejenom nám, ale i ptákům a vosám. Někteří drobní pěstitelé je proto pokrývají sítěmi, na větších plochách se osvědčí starý dobrý strašák. Na vosy rovněž existuje osvědčená past, kdy na větev zavěsíme láhev s dlouhým hrdlem, která je zhruba do čtvrtiny naplněna sladkou šťávou. Efekt je poměrně vysoký. První sklizeň jádrovin V srpnu již dozrávají nejranější hrušky a některé odrůdy letních jablek. Poznáme to podle toho, že se začínají vybarvovat a pokud je vezmeme do ruky a mírně otočíme, zůstanou nám v dlani. Zásadně je nesetřásejme (to si můžeme dovolit leda u ovoce, které bezprostředně sníme nebo zmoštujeme), ale opatrně trhejme i se stopkou do košíku. Měli bychom si uvědomit, že ulomená stopka snadno způsobuje zahnívání plodu. Uskladnění Dříve než přeneseme lísky s ovocem do chladné místnosti (nejlépe sklepa), zavčas vyloučíme všechny červivé, nahnilé a strupovitostí napadené plody, které mohou velice rychle nakazit i zdravou úrodu. Zejména s hruškami musíme zacházet velice šetrně. Ve sklepě je ukládáme na podložku, která absorbuje vlhkost a dáváme přitom pozor, aby se vzájemně nedotýkaly. I tak nám ovšem nevydrží příliš dlouho a je třeba je urychleně zkonzumovat nebo z nich připravit kompot. Ještě před podzimní sklizní Na sklizeň zimních jablek máme sice ještě dost času, je však vhodné sledovat, zda nám přílišná úroda zprvu neohýbá a později již neláme větve. Tomu lze zabránit vhodnou podpěrou, nejlépe vidlicemi z uřezaných větví akátů nebo dubů. Spadané ovoce okamžitě sbíráme a likvidujeme. Červivé plody zásadně nedáváme na kompost, ale zakopeme do jámy a posypeme nehašeným vápnem. Mohou být napadeny obalečem jablečným nebo pilatkou jabloňovou. Opadávání ovoce může ovšem zavinit i přílišná úroda nebo dlouhotrvající sucho, kdy stromy už nestačí všechny plody vyživit. Je proto třeba dbát na pravidelnou zálivku, popřípadě odstranit neduživé plody, které strom jenom zbytečně vysilují. Peckoviny Od poloviny do konce srpna sklízíme postupně dozrávající rané žlutomasé odrůdy broskvoní. V každém případě by měla jejich sklizeň probíhat za nejnižší denní teploty - brzy ráno a dopoledne. Dozrávat začínají i slivoně, jejichž dozrávání představuje poměrně dlouhé časové období. Některé švestky a slívy zrají již v polovině července, jiné až v září. Zralé plody jsou pružné a snadno se oddělují od stopky. Na rozdíl od jádrového ovoce je sklízíme bez stopek a můžeme je i setřásat do plachty. Sklizeň však přizpůsobujeme jejich dalšímu využití. Pro přímou spotřebu sklízíme ovoce plně dozrálé, které má také zcela vyvinuté aroma, zatímco švestky a slívy určené do kompotů by měly být ještě tuhé. Nesmíme však čekání zase moc přehánět nebo trhat zelené plody, které ještě nemají dostatek cukru. Je třeba vystihnout chvíli, kdy dostávají švestkovou barvu. Ovoce určené na povidla nebo k pálení slivovice má obsahovat co nejvíce cukru, a proto by mělo být naopak přezrálé. Úplně nejlepší je, když se již plody začínají u stopky scvrkávat. Konečně v posledních srpnových dnech provádíme prosvětlovací řez třešní, višní a jiných peckovin, které jsme již očesali. Současně odstraníme všechny poškozené nebo uschlé větve a můžeme provést i zmlazovací řez výhonů vyrážejících z kostry stromu. Každou ránu hladce seřízneme a ošetříme štěpařským voskem. Také u broskvoní můžeme zkrátit výhonky vzešlé za poslední vegetační období. Podpoříme tím vývoj květních pupenů pro příští rok. -šum-