Srpen se obvykle vyznačuje ustáleným počasím, ale v letošním roce nás spíše trápí neletním chladem a dešťovými přeháňkami. Prudké červencové výkyvy byly vystřídány relativně stálejší teplotou. Díky srážkám nastaly optimální podmínky pro dozrávání úrody, a pokud se objeví ještě slunné dny, měli bychom se věnovat zahradnické práci. Nezapomínejme totiž, že na konci měsíce se začne pochmurnými „psími dny“ hlásit podzim, a co neuděláme teď, už později nestihneme. Radost i starost V tuto dobu máme již za sebou sklizeň rybízu i angreštu a postupně přecházíme ke sklizni jádrového ovoce, které většinou trháme probírkou. Začneme obvykle u raných odrůd jablek, pak se pustíme do hrušek, švestek, broskví a meruněk. Letní jablka a hrušky můžeme trhat krátce před úplnou zralostí, aniž by se to projevilo na jejich kvalitě. Vhodný okamžik poznáme podle toho, že se při mírném pootočení oddělí i se stopkou. Při rozkrojení pak jsou jejich semena už hnědá. Broskve sklízíme, když zelená slupka začne prosvítat a dostávat červenou barvu, plody voní a jejich povrch po zmáčknutí u stopky lehce povolí. Švestky, mirabelky a renklódy k přímému konzumu trháme, když dostanou typické vybarvení, jejich dužina počíná měknout a dostává lahodnou chuť a vůni. Chceme-li toto ovoce nechat na kompot, sklidíme ho dříve, dokud plody mají ještě tuhou dužinu. Nejenom na zahrádce Nezapomínejme také, že celou úrodu pravděpodobně nespotřebujeme a bude třeba ji uskladnit nebo zpracovat. Už na začátku měsíce můžeme proto začít s vyklízením sklepa a při návštěvě specializovaného obchodního centra se podívat po vápně na vybílení a sirných knotech. Při té příležitosti si pravděpodobně pořídíme i sadu zavařovacích lahví nebo alespoň víček s příslušnými pomůckami na zavíčkování. Než se na takový velký nákup vydáme, ještě si doma zkontrolujeme funkčnost zavařovacího hrnce a teploměru. Příprava na pozdní sklizeň Do sklizně pozdního ovoce nám sice ještě zbývá dostatek času, ale už nyní bychom se na ni měli připravit. Přetížené větve podpíráme vidlemi ze starých větví, aby se nelámaly. Pravidelně sbíráme spadané plody a co nerychleji je odstraňujeme ze zahrady, aby se nestaly sídlem vos a jiných škůdců. Nemusíme je za každou cenu pouze likvidovat, například zdravá jablka můžeme využít k výrobě moštu. Zahnívající nebo napadené plody je však třeba házet do hlubší jámy na skrytém místě zahrady a zasypat vápnem. Pustíme se do roubování? Zcela určitě. Jestliže patříme ke zkušenějším zahrádkářům, víme, že srpen je nejvhodnějším měsícem k roubování, očkování a štěpování celé řady ovocných stromů. Od konce minulého a začátku tohoto měsíce se očkují a roubují slivoně a švestky, v polovině měsíce kdouloně a hrušně a na konci měsíce jabloně. Pokud ale s těmito zákroky nemáme zkušenosti, objednáme si raději odborníka nebo se za ním alespoň vypravíme požádat o radu. Nevíme-li přesně, jakou odrůdu na své zahrádce máme, vezmeme s sebou i část větvičky a nějaký ten plod. K lepšímu porozumění nám dopomůže i fotografie celého stromu s údaji o jeho rozměrech a stáří. Úprava řezem U všech raných peckovin je dobré provést ihned po sklizni odpovídající průklest. S větším zásahem je třeba počítat u višní, kde odstraňujeme především odplozené výhonky, které je třeba odříznout až po nově vyrostlé silné letorosty blíže k rameni. U třešní a jiných raných peckovin zase snižujeme vysoké koruny stromů dorůstající často nad hranici bezpečné dostupnosti. Během jednoho roku je můžeme zkrátit třeba až o několik metrů, ne však více jak o 1/3 celkové výšky stromu. U maliníků odstříháváme všechny odplozené výhony už těsně nad zemí a současně ve stejném místě provádíme i prosvětlovací řez mladých výhonů. Na ploše jednoho metru bychom měli ponechat pouze 8 až 12 nejsilnějších výhonů. S nůžkami se pak pustíme i do rozvětvených trsů ostružin. Zde je třeba zkrátit mladé výhony vyrůstající z paždí listů (fazochy) na 1 až 2 listy, aby nedošlo ke změti výhonů a byla zachována dostatečná průhlednost. Mladé výhony vyrůstající přímo ze země je dobré vyvázat k drátěnému pletivu či obdobné podpoře. Péče o jahody Zatímco u stále plodících jahodníků můžeme trhat sladké plody až do října, sklizeň jednoletých jahod máme prakticky už všude za sebou a nyní nám nastal čas myslet na úrodu budoucí. Aby byla opět co nejlepší, odstraňujeme přibližně od poloviny měsíce z jahodníků staré listí, které by jinak brzdilo rozvoj květních pupenů. Pravidelně odstříháváme také šlahouny, čímž se nejenom vyvarujeme zbytečného vysilování rostlin, ale poskytneme jim i dostatek světla a životního prostoru. Záhon okopeme, vyplejeme, trsy jahod od sebe oddělíme. Sobě tím umožníme lepší kontrolu a zásah proti případným škůdcům. K těm nejzákeřnějším patří dřepčík jahodový, na kterého nás obyčejně upozorní zkadeřená listová srdéčka. K ochraně použijeme přípravky Zolone 35 EC nebo Karate 2, 5 WG. Jestliže chceme založit nový jahodový záhon, máme k tomu v polovině srpna nejlepší příležitost. Při okopávání rostlin a dělení trsů nám jistě zbylo dost sazenic jahodníku, abychom se mohli pustit do rozšiřování výsadby. -šum-